V této sekci naleznete turistické tipy pro letní i zimní turistiku. Tipy pro cyklisty, turisty, doporučení na dovolenou s dětmi, interaktivní mapy, přírodní zajímavosti, hrady, tvrze a zámky na Šumavě a v Pošumaví.
Mezi doporučené aktivity patří pěší turistika, cykloturistika, běžky a sjezdové lyžování, vodáctví na Otavě a Vltavě, rodinné výlety i poznávací turistika
Region Šumava lze územně rozdělit do základních turistických oblastí: Nýrsko, Hamry a Královský Hvozd, Železná Ruda a Železnorudsko, Prášily a Srní, Šumavské pláně - Modrava, Kvilda, Borová Lada. Další oblastí je Kašperskohorsko, Údolí Otavy – Rejštejn, Dlouhá Ves, Sušicko.
Mnoho turistických možností nabízí oblast Javorníka, Zadov, Churáňov, Stachy, Vimpersko a Boubín, oblast Volary, Stožec, Lipensko a Krumlovsko
V regionu Šumava se nacházejí jezera, prameniště potoků a řek a jejich horní toky, slatě, pláně a lada, lesy a bezlesí, kamenná moře.
Turista se může bydat po stopách dřevařství na Šumavě, šumavského sklářství a skláren, po zaniklých osadách i do oblastí dřívejšího hraničního pásma.
Podívejte se, jak vypadala bývalá tvrz v Janovicích a přečtěte si o příslušnících šlechtických rodů, kterým patřily Janovice a Klenová, o Janovi Janovském v Janovic, Janu Jiřím Harantovi a Kryštofu Harantovi z Polžic a Bezdružic a Petrovi Sudovi z Řenče…
30. července 1979 byla otevřena naučná stezka. Místo v těsné blízkosti drátěných zátarasů bylo přes celé léto monitorováno skrytou hlídkou Pohraniční stráže.
Za dobu své existence zaznamenal hrad Švihov mnoho stavebních úprav, po nichž se dochovala řada pozůstatků v podobě odlišných architektonických stylů či minulých stavebních elementů.
O tom, jak probíhaly stavební úpravy hradu v době vlastnictví Půty Švihovského, se dochovaly kusé poznatky založené na nápisech nalézajících se na stavbě samotné.
Nákladný život aneuvážené zapojení do polityky švagra Lva z rožmitálu přivedlo veškerý švihovský majetek k úpadu, který byl řešen rozprodejem panství. Novím vlastníkem se roku 1548 stal Heralt Kavka z Říčan a ze Štěkně.
Po smrti Humprechta Černína na počátku 17. století přešel Švihov na syna Jindřicha, který jej vlastnil do roku 1640, kdy se majetek opět rozdělil mezi dva syny.
Na místě dnešní radnice stával v polovině 19. století starý „rathaus“, přízemní zchátralá stavba, která byla švihovským měšťanům více než k užitku pro ostudu.
O kultovním filmu Král Šumavy (1959, režie Karel Kachyňa) bylo napsáno nespočet řádků. Dodnes fandové, historici, bývalí pohraničníci, ale i herci a kritici rozebírají pasáže a souvislosti spjaté s tehdejší dobou.
Spravedlnost se v Kašperských Horách vykonávala na několika místech. Šibenice stávala na vrchu západně od města, který je dodnes nazýván Šibeniční (Galgenberg).
Husitská revoluce rozdělila obyvatele regionu. K hnutí se od počátku hlásily Klatovy, později Sušice i Horažďovice. Na katolické straně byly oporou Kašperské Hory, Prachatice, Český Krumlov.
Oskenovaná knížka mladého tovaryše - její majitel dávno není mezi námi a ona nám přesto vypráví o jeho osudech a putování. Vypovídá ale také o dobré organizaci tehdejších úřadů a úředníků.
Kapličku postavili a lípy zasadili v roce 1914 dva kamarádi před narukováním do války. Jeden se z bojišťe vrátil, druhý padl na Piavě. Jeho duch však údajně žije v lípě dál.
Při hraniční stezce Královského hvozdu z Ostrého na Svaroh míjíme vybarvené historické tzv. tereziánské hraniční kameny. Na hoře Ostrý však historické znaky chybí.
Tak jako starý kostel sv. Petra a Pavla v Petrovicích u Sušice i zvony v jeho románské věži jsou nerozlučně spjaty s krajinou a osudy obce i širokého okolí.
Klatovský region byl svědkem často velice lítých bojů mezi postupujícími jednotkami americké armády a nachystanou obranou šumavských hřebenů. V sobotu 5. května ve 21.25 hod. předal velitel posádky Wehrmachtu v Klatovech kapitulaci německé posádky Američanům.
Řivnáčův průvodce Šumavou z roku 1883 jako doporučuje špičácký hostinec Prokopův. Jeho majiteli se později pro vyhlášenou pohostinnost začalo říkat Otec Prokop.
Naše kaplička, pojmenovaná v místním německém nářečí jako Wirtaundri Moachta, stojí při cestě ze Želnavy do Bělé a dívá se na mladý tok Vltavy, který se zde kroutí do srdcovitých meandrů.
Klatovy se staly centrem latinské vzdělanosti. Postupně vzniklo latinské gymnázium a dokonce i seminář a díky nadacím zde mohli zdarma studovat i synové z nejchudších rodin.
Ve čtvrtek 26. září 2019 byla na průčelí jezuitského kostela Neposkvrněného početí Panny Marie navrácena sedmitunová a tři a půl metrů vysoká socha Panny Marie.
Opravená hrobní kaple sklářské rodiny Abele připomíná kdysi slavnou sklářskou šumavskou osadu. Hůrecké sklárny i s doprovodnými provozy, brusírnami a leštírnami zrcadel zaměstnávaly kolem 1800 lidí.
Až po 40 letech od svého vzniku vyšla poprvé poutavá kniha povídek, ve které se autor vyznává ze své lásky k Šumavě. Ve více než stovce povídek najdeme příběhy místních lidí, lesa, řeky, jezera a jejich obyvatel.
Vimperk byl po Plzni byl druhým českým městem, ve kterém se již v 15. století tiskly knihy. Nedlouho po vynálezu knihtisku, v roce 1484, zde pasovský tiskař Johann Alacraw vytiskl první dvě knihy.
Hudba v zimní čase, v době adventu a Vánoc měla vždy důležitou funkci. Na Šumavě pomáhala přežívat nepřívětivý čas dešťů, mrazů, zimních vánic i nemocí.
K panství kněžickému patřily tvrz a dvůr Kněžice, vsi Petrovice, Vojetice, Vlastějov, Kochánov, ves a dvůr Zbraslav. V průběhu šesti století se pak ve vlastnictví Kněžic vystřídalo 11 šlechtických rodů.
První stěna vysoká cca dva metry z neprostupného ostnatého drátu předcházela střední stěnu, která byla v letech 1952 – 1965 napájena smrtícím napětím 3 – 6 tisíc voltů. Poslední stěna sloužila jako zábrana pro zvěř. Systém byl na některých místech doplněn minovými poli.
5. prosince 1989 byl vydán rozkaz ministra vnitra k odstranění drátěných zátarasů na hranici s Rakouskem. Okolo Modravy byly drátěné zátarasy odstraněny v dubnu roku 1990.