30. července 1979 byla otevřena naučná stezka. Místo v těsné blízkosti drátěných zátarasů bylo přes celé léto monitorováno skrytou hlídkou Pohraniční stráže.
Jedním z hlavních vánočních zvyků, mnohem starším než vánoční stromek, je u nás stavění jesliček – betlémů.
Poslední osadou, která byla v Západočeském kraji a v naší obci připojena ke státní elektrické síti byly Trsice a samoty Dub - v roce 1963.
O kultovním filmu Král Šumavy (1959, režie Karel Kachyňa) bylo napsáno nespočet řádků. Dodnes fandové, historici, bývalí pohraničníci, ale i herci a kritici rozebírají pasáže a souvislosti spjaté s tehdejší dobou.
Spravedlnost se v Kašperských Horách vykonávala na několika místech. Šibenice stávala na vrchu západně od města, který je dodnes nazýván Šibeniční (Galgenberg).
Původní osada náležela ke Královskému hvozdu, byly tam četné svobodnické dvory a pocházela odtud většina králováckých vrchních rychtářů.
Šumavské Kašperské Hory se mohou právem chlubit velmi starou tradicí betlémářství. Činnost betlémářů tu můžeme vystopovat minimálně do doby baroka.
Oskenovaná knížka mladého tovaryše - její majitel dávno není mezi námi a ona nám přesto vypráví o jeho osudech a putování. Vypovídá ale také o dobré organizaci tehdejších úřadů a úředníků.
Zvuk exploze havarovaného letadla určitě vyrušil a vyděsil mnoho lidí v přilehlém kraji u štědrovečerní večeře.
Dodnes živá je v Pošumaví tradice masopustu. Ten je i zde časem bujného veselí, společenských zábav a průvodů maškar s masopustními maskami.
O historii a obnově kamenné kapličky uprostřed lesa u štol svaté Panny Doroty nedaleko Kašperských Hor
Kapličku postavili a lípy zasadili v roce 1914 dva kamarádi před narukováním do války. Jeden se z bojišťe vrátil, druhý padl na Piavě. Jeho duch však údajně žije v lípě dál.
Příběh ze staré Šumavy
Při hraniční stezce Královského hvozdu z Ostrého na Svaroh míjíme vybarvené historické tzv. tereziánské hraniční kameny. Na hoře Ostrý však historické znaky chybí.
Tak jako starý kostel sv. Petra a Pavla v Petrovicích u Sušice i zvony v jeho románské věži jsou nerozlučně spjaty s krajinou a osudy obce i širokého okolí.
Klatovský region byl svědkem často velice lítých bojů mezi postupujícími jednotkami americké armády a nachystanou obranou šumavských hřebenů. V sobotu 5. května ve 21.25 hod. předal velitel posádky Wehrmachtu v Klatovech kapitulaci německé posádky Američanům.
Řivnáčův průvodce Šumavou z roku 1883 jako doporučuje špičácký hostinec Prokopův. Jeho majiteli se později pro vyhlášenou pohostinnost začalo říkat Otec Prokop.
Rota se nacházela na místě dnešního hotelu Alpská vyhlídka, který byl vystavěn ze základů Pešlovy chaty.
Seznamte se s pohnutým osudem jedné šumavské kapličky a v ní umístěné sošky Panny Marie.
O duchu sedláka Stuila. Příběh zaniklé kapličky Stuil-Moachta nedaleko Bělé.
Příběhy staré Šumavy můžeme nalézt v díle velkého vypravěče Adalberta Stiftera.
Výchovně-morbidní příběh o křížku nedaleko Bělé, aneb jak mrtvá matka svého málo zbožného syna za radovánky s děvčetem potrestala.
O zapomenuté kapličce se zapomenutým jménem u Horní Plané. Aneb jak se pro kapličku Svatého Jakuba hledalo jméno.
Příběh Rosenauerovy kapličky a chudého chlapce, který se proslavil.
Příběh zmizelé zvonice aneb jak Riedelhűtte u Želnavy vyháněli skřítky zvonem
Naše kaplička, pojmenovaná v místním německém nářečí jako Wirtaundri Moachta, stojí při cestě ze Želnavy do Bělé a dívá se na mladý tok Vltavy, který se zde kroutí do srdcovitých meandrů.
Příběh od Perneku, voňavý - ale nešťastný. Aneb jak čeledíni o dívku zápasili.
Příběh kaple na Červeném vršku u Chlumu aneb jak Panna Marie a šumavská voda slepé dívce zrak navrátila
Kaplička u Slunečné - příběh Albert Műllera, sedláka s povozem a holanského řidiče s terénním vozem, vše s dobrým koncem.
Ve čtvrtek 26. září 2019 byla na průčelí jezuitského kostela Neposkvrněného početí Panny Marie navrácena sedmitunová a tři a půl metrů vysoká socha Panny Marie.
Na návršíčku za Lomcem, zvaném "Na rozpíčku", tam podle dávných pramenů byla prolita lidská krev. Jednoho dne tam kočí údajně utloukl malého chlapce.
Jeden z pracovních týmů na skupinovém snímku z roku 1875. Stavba tunelu byla monumentálním dílem. K jeho stavbě byli povoláni dělníci z mnoha zemí.
Až po 40 letech od svého vzniku vyšla poprvé poutavá kniha povídek, ve které se autor vyznává ze své lásky k Šumavě. Ve více než stovce povídek najdeme příběhy místních lidí, lesa, řeky, jezera a jejich obyvatel.
Vimperk byl po Plzni byl druhým českým městem, ve kterém se již v 15. století tiskly knihy. Nedlouho po vynálezu knihtisku, v roce 1484, zde pasovský tiskař Johann Alacraw vytiskl první dvě knihy.
Osídlení spadá do doby středního mezolitu a je staré 10 tisíc let.
J. Krejčí, J. Malkovský, Stanislav Kovařík
Vojenský střet ve Zhůří byl největším bojovým konfliktem americké a německé armády v oblasti horní Šumavy. V těžkém boji padlo deset Američanů.
První slavnost vánočního stromku se konala ve škole v Petrovicích 15. ledna 1893.
Hudba v zimní čase, v době adventu a Vánoc měla vždy důležitou funkci. Na Šumavě pomáhala přežívat nepřívětivý čas dešťů, mrazů, zimních vánic i nemocí.
Po stopách letecké tragédie z Vánoc 1937 nedaleko Kašperských Hor.
Na starých pivních táccích pocházejících z měšťanského pivovaru je uváděn jako rok založení letopočet 1787.
O úsilí pořadatelů, lopata týmu i vítězství Květy Jeriové...
K panství kněžickému patřily tvrz a dvůr Kněžice, vsi Petrovice, Vojetice, Vlastějov, Kochánov, ves a dvůr Zbraslav. V průběhu šesti století se pak ve vlastnictví Kněžic vystřídalo 11 šlechtických rodů.
Osada Petrovice, postavená kolem návrší zvaném Vyšehrad, měla od svého založení starosti s nedostatkem vody.
První stěna vysoká cca dva metry z neprostupného ostnatého drátu předcházela střední stěnu, která byla v letech 1952 – 1965 napájena smrtícím napětím 3 – 6 tisíc voltů. Poslední stěna sloužila jako zábrana pro zvěř. Systém byl na některých místech doplněn minovými poli.
5. prosince 1989 byl vydán rozkaz ministra vnitra k odstranění drátěných zátarasů na hranici s Rakouskem. Okolo Modravy byly drátěné zátarasy odstraněny v dubnu roku 1990.
