Vypravíte-li se do kraje Lipna, projedete směrem od Volar nejprve Želnavou a nechcete-li dojet až do Horní Plané, zabočíte doprava směrem na Bělou. Pokud nebudete spěchat k lipenské hladině, vydáte se pěšky kousek za ves a naleznete pusté místo, kde jen pár kamenů vypráví starý tragický příběh.



V blízkosti obce Parkfried, dnešní Bělé, vedla hranice vyznačená hraničními kameny. Zasahovala do pozemků sedláka Stuila a ten byl kameny posedlý. Vycházel ze svého statku s provazem v noci a za tmy kameny přetahoval na jiné místo. Ráno byly kameny zase zpět, jak je financové vraceli na své místo. Tak se to dělo několik let a starý Stuil už byl z toho nepříčetný. Lidé vracející se za tmy z pole nebo hospody jej vídali, jak divoce pobíhá po svých polích, láteří a tahá se s kameny.

Jednoho dne, kdy se opět vypravil za svou marnou prací, propadl zoufalství a místo na pole zamířil i s provazem na půdu svého stavení aby ukončil své životní trápení.

Jeho duch však nenašel pokoje. Lidé za tmy mohli vidět černou postavu s ohnivě planoucíma očima a ústy, jak přetahuje kameny za zoufalého kvílení a nářku. Začali se tomuto místu zdaleka vyhýbat.

Duch Stuilův ale neměl svých nočních vycházek dost a začal po čase navštěvovat blízkou Želnavu. Když kostelník na věži kostela chtěl zvonit klekání, tu se objevil fešák Stuil a držel mu zvony, aby nemohly vydat zvuk. Tak se stalo, že se na želnavském kostele zvonilo klekání již za světla odpoledne, kdy duch neměl nárok běhat po kraji.

Jednoho dne se kostelník se zvoněním přece opozdil a Stuil stihl vykonat své černé dílo. Tentokrát se ale střetl i s farářem, který si na něj připravil svěcenou vodu. Když farář duchovi vyčinil za jeho vyvádění, tento se nedal.

Co ty mi budeš vykládat. Když jsi byl malý, tak jsi kradl matce vejce a tajně je prodával. Takto usvědčil Stuil důstojného pána z dětského hříchu. Ten se ale také nedal.

No jo, ale za ty peníze jsem si koupil pero a inkoust a tím jsem napsal slovo Bůh. Tento argument ducha udolal a vzdal se své nekalé činnosti v želnavském kostele.

Pan farář jej pak vykázal na sto let z kraje až na Plešné jezero, kde černý muž s ohnivýma očima a planoucími ústy podle pověsti straší dodnes. 

Dnes tuto historii připomíná pouze zarostlé místo opodál vsi Bělá. Jen několik rozvalených kamenů zbylo z kapličky, či spíše kaple, která měla vnitřní prostor. V něm jste mohli vidět hrůzný obraz znázorňující trpící duše v plamenech očistce jako památku na osud sedláka Stuila.

Foto: Kamil Klusák

Text pro ŠumavaNet.CZ: Mirka Fridrichová Kunešová

Mirka Fridrichová Kunešová se narodila v Lounech. Vystudovala Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy obory výtvarná výchova – čeština. Byla profesorkou výtvarné výchovy na Střední pedagogické škole a na Gymnáziu v Prachaticích. Věnuje se výtvarné tvorbě – malbě obrazů, nástěnné malbě, kresbě a tvorbě tapiserií.

Reklama – Google

Reklama

AUTOSPOL PLUS spol. s.r.o.
Pivovar LYER Modrava
Pivovar LYER Modrava
Hotel Svatý Tomáš
Hotel Svatý Tomáš
Penzion PUPÍK, Modrava
Pension Klose
Boubín
Pension Klose
Penzion Klose
Chata Modrava
Chata Modrava
Klostermannova chata, Modrava
Klostermannova chata, Modrava
Investorská a inženýrská činnost ve stavebnictví. Výstavba bytových domů a garáží včetně infrastruktury a následný prodej.
Nově postavený nekuřácký penzion v centru obce Modrava. Vhodné pro rodiny s dětmi i seniory.

Reklama – Google