Jedním z hlavních vánočních zvyků, mnohem starším než vánoční stromek, je u nás stavění jesliček – betlémů. Jesličky mohly být tvořeny znázorněním betlémského chléva se sv. Rodinou a několika pastýři s ovcemi, nebo celou rozsáhlou kompozicí zaplněnou množstvím postaviček, krajinných i  architektonických detailů. Pod pojmem jesle – jesličky nebo betlém si představujeme nejen scénu Ježíšova narození s jesličkami v chlévě včetně zobrazení města Betléma, ale i vše co se k těmto motivům vázalo. V novější době převládlo označení „betlém“ a stavitelům těchto jesličkových celků se říkalo a říká „betlémáři“. V 19. a počátkem 20.století se výroba a  stavění betlémů významně prosadily v lidovém prostředí. Pro české lidové betlemářství je typický naprostý přechod vánočního mystéria do lidových poloh, zesvětštění, dokonce zpohádkovění formy i obsahu náboženské události. Mnohem více prostoru než základnímu výjevu věnují lidoví betlemáři často vedlejším scénám a postavám, zejména pastýřům a prostým lidem, jejich typickým činnostem. Lidové betlémy tak vesměs zpodobňují život českého venkova. Stavění větších domácích betlémů nebylo rozšířeno po celém území naší země rovnoměrně. Časem, zvláště v 19.století, se vytvořily oblasti, kde se  betlemářství stalo typickou a nedílnou součástí kultury nejširších vrstev. Patřily mezi ně na předním místě Šumava a Pošumaví.

Přesto, že společenské otřesy 20.století, zejména odsun německých obyvatel z pohraničí, přerušily kulturní kontinuitu Šumavy, betlemářství, jako jedna z typických tradic kraje, v posledních letech opět viditelně ožilo. Nepochybně k tomu přispěly změny, které přinesl rok 1989. Celá skupina řezbářů – betlemářů, navazujících na starou tradici, dnes působí v oblasti střední Šumavy a Pošumaví. Snad nejdéle je zde slyšet o tvorbě Karla Tittla, rodáka z Plzně, který se už po roce 1990 i se svou dílnou usadil v Horské Kvildě. Ikdyž řadu svých prací opatřuje barevnou polychromií, inspirací je mu především krása přirozeného dřeva. K práci na skříňkových betlémech se spojil se sušickým Pavlem Svobodou. Jejich nejnovějším společným dílem je obdivovaný velký pohyblivý betlém, vystavený v Muzeu Šumavy v Sušici. Scénu narození Ježíše zasadili do zalidněného prostředí historické Sušice a jejího okolí s figurkami představujícími krajově typická řemesla a další činnosti. V nedalekých Horách Matky Boží žije Antonín Kopp, který se mimo jiné zasloužil o zřízení místního muzea v roce 1995. S vyřezáváním začal až ve svých padesáti letech, inspirován řezbami svého otce. Drobné figurky z lipového dřeva, někdy celé skupiny lidí i zvířat dále neupravuje, nemaluje, nanejvýš natírá včelím voskem. K betlemářům můžeme přiřadit také lidového řezbáře Jana Brodila z chalupy v Částkovech nedaleko Petrovic. Veřejnost zná především jeho figury pohádkových bytostí – poustevníků, skřítků, vodníků… Rodák ze Šumperska, Jaroslav Podzemský z Kašperských Hor, má betlemářství v krvi. Totiž jeho otec kdysi stavěl a renovoval velké chrámové betlémy. K vlastní betlémářské tvorbě Podzemského inspirovala setkání s malířem obrázků na skle Václavem Hrabánkem a  jeho přítelem řezbářem Michalem Tesařem. Přátelům a známým Podzemský vyrobil a věnoval řadu malých betlémků ze dřeva se základními figurami. Navázat na slavnou betlemářskou tradici Kašperských Hor si předsevzal Vladivoj Hrach. V tomto šumavském městě bydlí a  tvoří v historickém domě na náměstí. Zde má i stylový obchůdek se svými řezbami a dalšími uměleckými předměty včetně maleb své ženy. Betlémové figury opatřuje polychromií nebo dost často dává vyniknout přirozené struktuře dřeva. Hrach vychází z tradic lidového umění, nevyhýbá se ovšem tvorbě podle vlastních návrhů. Často se vrací k variantám zpracování drobného sousoší sv. Rodiny. S místním truhlářem Jiřím Brožem nyní připravuje projekt velkého Kašperskohorského betlému.

Za  betlémářem Michalem Tesařem je třeba se vypravit do Dobré Vody u Hartmanic. Už před lety ho sem přivedl klid a vyjímečný genius loci tohoto starého poutního místa, prosyceného dávnými modlitbami a  tradicí sv. Vintíře. Spolu se ženou Vladěnou – sklářskou výtvarnicí, si zde koupili budovu staré školy, kde mají i své umělecké dílny. Tesař našel mnoho podnětů právě v řezbářské tradici Šumavy. Své plastiky, inspirované lidovým uměním, provádí starou klasickou technologií. Jeho díla jsou charakteristická zploštěním objemů, zjednodušením detailů a výraznou expresívností. Čitelné a  pestré polychromie nanáší na křídový podklad dřevořezby.Vedle projevů lidového řezbářství jej ovlivnil půvab tradičních pouťových devocionálií, takzvaných lidovek. Tesařovu tvorbu vedle betlémů námětově vyplňují zástupy známých i méně známých světců, proto se mu někdy říká „řezbář křesťanského nebe“. Tesařovy betlémy jsou osobité i po formální stránce. Téměř výhradně vytváří betlémy k zavěšení na zeď – závěsné, rámové. Často jsou tématicky zaměřené jako betlém Pivovarský, Vinařský, Rybářský, Myslivecký, Muzikantský, Dřevařský, Sklářský nebo betlémy věnované oblíbeným městům a místům: Kašperskohorský, Zbraslavský, Dobrovodský atp. Například v rybářských betlémech nesou daráci různé druhy ryb, ale i rybářské nářadí a pomůcky – sítě, pruty, podběráky… Myslivci Ježíška zase obdarovávají různými zvířátky – srnci, zajíci nebo bažanty, koroptvemi či jinými ptáčky. Tesařův nejnovější závěsný Šumavský betlém  je zalidněn více než 120 figurkami, vysokými 15 – 20 cm. Tesař do svých betlémů se nerozpakuje zakomponovat nejen představitele typických činností a řemesel ale i obecně známé osoby a osobnosti – figury a figurky z toho či onoho místa.

Dodejme, že Michal Tesař pochází z rodiny malířky a architekta. Původně vystudoval teologii, ale nyní se však plně věnuje výtvarnému umění, kromě řezbářství se věnuje i malování obrázků na skle. Tesařova díla mají své ctitele doma i v zahraničí. Kromě soukromých sběratelů je získávají muzejní instituce včetně Muzea Šumavy. Postavy svatých ale i bohatá stafáž závěsných betlémů jsou autorovi příležitostí rozdávat lidem radost a potěšení.


Kašperskohorský betlém Michala Tesaře z Dobré Vody u  Hartmanic
foto Miloslav Boháček

PhDr. Vladimír Horpeniak
MUZEUM ŠUMAVY
Kašperské Hory

Reklama – Google

Reklama

Penzion PUPÍK, Modrava
Pension Klose
Boubín
Pension Klose
Penzion Klose
Chata Modrava
Chata Modrava
Klostermannova chata, Modrava
Klostermannova chata, Modrava
AUTOSPOL PLUS spol. s.r.o.
Pivovar LYER Modrava
Pivovar LYER Modrava
Hotel Svatý Tomáš
Hotel Svatý Tomáš
Výrobce plastových technických výlisků pro elektrotechnický, automobilový a farmaceutický průmysl.
Apartmány 8 km od Klatov, grill, ohniště a posezení na zahradě. Ráj pro cykloturisty, výlety po Pošumaví a Šumavě. (*I)

Reklama – Google