Lid v oblasti Lipenska a nejen tam, ale po celé Šumavě byl znám velkou zbožností. Život horalů provázely nejen církevní svátky a zvyky, ale také pověry plné nejrůznějších zákazů a příkazů. Takováto pověra se dodnes traduje. Lidé věřili, že vpředvečer svátku Všech svatých, tedy 1. listopadu až do ranního klekání na den Dušiček – 2. listopadu, mohou duše zemřelých opouštět onen svět a vracet na tento. Mohou se volně pohybovat, navštěvovat místa, kde žily a navazovat kontakt se svými pozůstalými. Mohly si však také vyřizovat nevyřízené účty.

Nebylo dobré, ba bylo přímo zakázáno konat veselice, zábavy, ba ani nikam v noci nechodit, netoulat se, netrajdat po hospodách. Ty měly beztak v tuto dobu pro jistotu zavřeno.

Podle pověsti se jeden chasník přes veškerá varování vydal ze Želnavy do Bělé za svým děvčetem. Jeho láska byla silnější než lidové pověry. Na noc se ale musel vrátit domů. Vydal se tedy lesem z jedné vsi do druhé a protože to byl pořádný chlap, ničeho se nebál.

Jak tak jde lesem, pojednou v dálce uvidí zástup podivných osob. Všechny zahalené od hlavy k patě, některé v bílém, některé v černém hábitu. Jdou proti němu, zpívají starou poutní píseň, pomalu jako by se ani země nedotýkaly. Náš mládenec se zvláštnímu procesí uhnul na okraj cesty a doufal, že až jej minou, bude moci pokračovat ve své cestě domů.

Tu se jedna z postav zastavila, vystoupila ze zástupu a kostlivou rukou vpálila našemu hrdinovi takové dvě facky, že se svalil k zemi. Pak klidně pokračovala dál se zástupem. Mladík byl chvíli jako omráčen a nechápal, co se to tu stalo. Když se trochu vzpamatoval, uvědomil si, že na chvíli pod rouškou zahlédl tvář té osoby, která mu uštědřila políčky. Byla to jeho matka. Dávno zesnulá, pohřbená na želnavském hřbitově. Patrně napravovala své nedostatky ve výchově syna, který porušil pradávný zákaz zábavy v tyto ponuré dny a takto jej pokárala za to, že tak jako ostatní obyvatelé kraje nesedí doma za zavřenými okenicemi a nemodlí se.

Příběh se váže ke starému křížku, jehož zbytek byste mohli najít po chvíli hledání ve křoví poblíž obce Bělá. Zda jej nechal postavit náš mládenec, poté co přišel k rozumu nebo někdo jiný, dnes nevíme.

Text pro ŠumavaNet.CZ: Mirka Fridrichová Kunešová

Mirka Fridrichová Kunešová se narodila v Lounech. Vystudovala Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy obory výtvarná výchova – čeština. Byla profesorkou výtvarné výchovy na Střední pedagogické škole a na Gymnáziu v Prachaticích. Věnuje se výtvarné tvorbě – malbě obrazů, nástěnné malbě, kresbě a tvorbě tapiserií.

Reklama – Google

Reklama

Pivovar LYER Modrava
Pivovar LYER Modrava
Hotel Svatý Tomáš
Hotel Svatý Tomáš
Penzion PUPÍK, Modrava
Pension Klose
Boubín
Pension Klose
Penzion Klose
Chata Modrava
Chata Modrava
Klostermannova chata, Modrava
Klostermannova chata, Modrava
AUTOSPOL PLUS spol. s.r.o.
Nakladatelství a vydavatelství. Pohlednice, leporela, kalendáře, propagační materiály. (*I)
Příjemné ubytování nedaleko centra horského střediska. Možnost parkování, zahrada s grilem, ... (*I)

Reklama – Google