Příznačné označení obludného systému ostnatých drátů, betonových stěn, minových polí, stěn vysokého napětí, strážních stanovišť a samostřílů, který jen v Evropě na stovkách kilometrů odděloval území a státy ovládané moskevskými komunisty a jejich místními poskoky od svobodného světa. Hlavním, byť ne proklamovaným cílem bylo za jakoukoli cenu zabránit občanům socialistických zemí v útěku na Západ.

Československé hranice začaly být střeženy vojskovým způsobem po únorovém komunistickém puči. 6. října roku 1948 přijalo nedemokraticky ustavené Národní shromáždění neblaze proslulý zákon 231/48Sb. na ochranu lidově demokratické republiky, který mj. kvalifikoval „neoprávněné opuštění území republiky a neuposlechnutí výzvy k návratu“ jako trestný čin. Na vydání cestovního pasu neměli občané dle zákona č. 53/1949 Sb. právní nárok. V březnu 1949 bylo zároveň přijato vládní usnesení, podle něhož neměly být cesty do zahraničí k soukromým účelům vůbec povolovány, o výjimkách rozhodovalo ministerstva vnitra a v letech 1950–1953 ministerstvo národní bezpečnosti.

1. ledna 1951 začala výstavba drátěných zátarasů, jež lemovaly státní hranici od roku 1952.

První stěna vysoká cca dva metry z neprostupného ostnatého drátu předcházela střední stěnu, která byla v letech 1952 – 1965 napájena smrtícím napětím 3 – 6 tisíc voltů. Poslední stěna sloužila jako zábrana pro zvěř. Systém byl na některých místech doplněn minovými poli. Ta zůstala funkční až do roku 1957.

Na konci roku 1965 bylo rozhodnuto o ukončení elektrifikace zátarasů a byla zahájena instalace nových jednořadových signálních stěn, které probíhaly hlouběji ve vnitrozemí.

Takzvané ženijně technické zabezpečení, stejně jako použití palných zbraní a na volno vypouštěných psů stálo v období komunistické diktatury život minimálně 306 lidí. O život přišlo i 654 příslušníků jednotek PS, z toho však jen 10 při přestřelkách s uprchlíky, ostatní zemřeli při různých nehodách či si sáhli na život.

V červenci roku 1951 byl vydán zákon o ochraně státních hranic, jenž zahrnoval i zřízení Pohraniční stráže. 14. července 1951 ministr národní bezpečnosti upravil právo příslušníků Pohraniční stráže použít zbraň. Nařízení přikazovalo hlídkám PS překazit pokusy lidí o útěk přes hranici za použití palné zbraně, pokud by nereagovali na jejich výzvu k návratu.

Tajné rozkazy ministra vnitra z téhož roku ustanovily na území okresů sousedících s Bavorskem a Rakouskem vytvoření hraničního pásma, které sahalo až 12 km od hranic a zakázaného pásma ve vzdálenosti zhruba 2 km od hranic.

Další rozkazy se týkaly vystěhování nevhodných obyvatel. Přesídlení se týkalo 448 rodin.

Od roku 1952 probíhal proces likvidace domů a ruin v zakázaném a od roku 1957 i v hraničním pásmu. Celkem bylo srovnáno se zemí na 50 000 budov. Zřízením hraničního pásma bylo přímo či nepřímo postiženo 300 měst a obcí.

Text: PhDr. Miroslav Breitfelder , ZČU Plzeň
Serveru ŠumavaNet.CZ poskytlo Post Bellum, o.p.s., Paměť národa Západní Čechy

Fotografie jsou z Bučiny u Kvildy, kde je pozůstatek železné opony přístupný turistům.

Reklama – Google

Reklama

Chata Modrava
Chata Modrava
Klostermannova chata, Modrava
Klostermannova chata, Modrava
AUTOSPOL PLUS spol. s.r.o.
Pivovar LYER Modrava
Pivovar LYER Modrava
Hotel Svatý Tomáš
Hotel Svatý Tomáš
Penzion PUPÍK, Modrava
Pension Klose
Boubín
Pension Klose
Penzion Klose
Vánoční stromky, ozdobná klest, okrasné dřeviny, vzrostlé jehličnany, okrasné ploty ze Šumavy.
Nově otevřený pivovar s osobitou hospodou a ubytováním na břehu Roklanského potoka v srdci NP Šumava.

Reklama – Google