Po roce 1790 dochází v šumavských lesích k veliké hospodářské činnosti zaměřené především na těžbu dřeva. Celková činnost však byla velice nerentabilní v důsledku vysokých nákladů na dopravu dřeva . Nebylo možné dodávat šumavské dřevo do vnitrozemí Čech a to zejména do Prahy , kde byla o dřevo veliká nouze a jeho ceny rychle stoupaly. Tyto okolnosti vedly tehdejšího komisaře Prácheňského krajského úřadu v Písku Baierwecka k úvahám , zda by se z velkého bohatství okolních lesů nedalo využít splavněním Otavy k zásobování vnitrozemského trhu. Na jeho popud vyslalo pražské gubernium v červenci roku 1796 úřední komisy , který vypracovala podrobnou rozvahu na využití dřevních zásob v oblasti této části Šumavy s využitím plavebních cest. Přes všechny předložené podklady však tehdejší majitel Prášilského panství hrabě Kinský i Česká komora neprojevili zájem o uskutečnění projektu.

Projekt však upoutal pozornost úředníků schwarzenbergských panství , zejména ing. Rosenaura , který v té době již úspěšně provozoval značnou část Schwarzenbergského plavebního kanálu na úbočí Trojmezné , Plechého a Smrčiny.Rosenau doporučil knížeti Josefu Schwarzenbergovi , aby buďto Prášilské panství pronajal , anebo zakoupil. Kníže se rozhodl pro variantu zakoupení a 18.února 1799 zaplatil na tehdejší dobu neobyčejně vysokou částku 400.000 zlatých a ihned dává příkaz k výstavbě plavebního zařízení. Hrabě Kinský zakoupil v roce 1763 toto panství za 26.600 zlatých.

Rosenaur upouští od Bierweckova návrhu upravit pro plavění kamenné řečiště Vydry a buduje zvláštní kanál o délce 13,1 km s názvem Vchynicko - Tetovský , který byl dohotoven i s ostatními zařízeními v roce 1801. Pro posílení možnosti plavby byl na horním toku Modravského a Roklanského potoka vybudován systém vodních nádržní /švelí/ , čímž vznikl velice výkonný plavební systém umožňující těžbu a plavení dříví z dosud nevyužitých lesů .

Plavební privilegium vydané Schwarzenbergovi na plavní dříví do Prahy v roce 1801 bylo po roce 1831 prodlouženo na dalších 30 let , ale po projití této lhůty není již obnovováno , jelikož namísto palivového dříví se v Praze topí levnějším uhlím.Dřevo se však plaví dál do obcí podél Otavy až do druhé poloviny minulého století , kdy je provoz na tomto plavebním kanále ukončen.
Zpracované dříví se v zimně sváželo na saních k vhodným vodním tokům.saně nebyly delší než tři metry a dalo se na ně naložit 3 krychlové metry dřeva.

K sáňkování dlouhého dříví se používaly dvoje saně spojené za sebou. U Modravy se dříví sáňkovalo ještě v poválečných letech . Po roce 1950 tento způsob nahradilo budování lanovek a výstavba nových přístupových cest.

 

Reklama – Google

Reklama

Pivovar LYER Modrava
Pivovar LYER Modrava
Hotel Svatý Tomáš
Hotel Svatý Tomáš
Penzion PUPÍK, Modrava
Pension Klose
Boubín
Pension Klose
Penzion Klose
Chata Modrava
Chata Modrava
Klostermannova chata, Modrava
Klostermannova chata, Modrava
AUTOSPOL PLUS spol. s.r.o.
Výrobce plastových technických výlisků pro elektrotechnický, automobilový a farmaceutický průmysl.
Nově zrekonstruovaný penzion s kavárnou. Nádherný výhled. Terasa, velká zahrada, venkovní posezení s grilem. (*I)

Reklama – Google