Roklanská chata byla vybudována v letech 1935-1936 v blízkosti Roklanské hájenky z poloviny 19. století..
V okolí se nacházejí zbytky po nejvýše položeném rýžování zlata v České republice. Historické prameny uvádí, že rýžování zlata v této oblasti probíhalo v 9. století našeho letopočtu.
Roklanská hájenka - historie
Intenzivní těžba šumavského dřeva si v polovině 19. století vynutila vybudování zázemí. Na louce pod Roklanem tak byla vybudována plavební nádržka a hájenka, která sloužila nejdříve lesním dělníkům, pak hajnému a poté revírníkovi, který řídil lesní hospodaření v revíru Roklan.
Roklanská hájenka se nacházela v nadmořské výšce 1184 m n. m. a šlo o nejvýše položené trvale obývané stavení na Šumavě.
O těchto místech píše šumavský spisovatel Karel Klostermann ve svém románu Ze světa lesních samot nebo ve sbírce Črty ze Šumavy (např. povídka Letní hosté v lese).
V první polovině 20. století nastává rozmach turistiky. Lidé touží poznat místa, která Klostermann a další spisovatelé popisovali. Tak zde byly vybudovány povalové chodníčky a vyznačeny turistické trasy. Roklanská hájenka se stala u turistů oblíbeným místem, kde bylo možné dostat občerstvení, případně i nocleh. Turisté byli v Roklanské hájence vždy přátelsky vítáni, bylo možné se u paní revírníkové občerstvit, a dokonce i přespat.
Roklanská hájovna byla zbourána kolem roku 1950.
Roklanská chata
V letech 1935–1936 vybudoval Klub československých turistů v těsném sousedství hájenky novou chatu – původní hájenka náporu turistů už nestačila. Podle projektu významného sušického architekta a stavitele Karla Houry vznikla Roklanská chata. Chata byla slavnostně otevřena v roce 1937.
Bohužel chata sloužila československým turistům jen krátce, na podzim roku 1938 dochází k zabrání československého pohraničí.
Turistický ruch na krátkou dobu ožívá po válce. Únorem 1948 byl přístup k chatě uzavřen hraničním pásmem a železnou oponou.
Na počátku 50. let se Roklanská chata stává majetkem pohraniční stráže. V těsném sousedství chaty je postavena budova roty (zděné základy stále stojí).
Původní Roklanská hájenka byla zlikvidována. Po zrušení roty v roce 1963 sloužila Roklanská chata jako odloučené stanoviště (tzv. piket) pohraniční roty Březník.
Po roce 1989 se turisté vrací do některých zapovězených částí Šumavy. Ne však k Roklanské chatě. Vzniká Národní park Šumava a s ním i omezení pohybu turistů.
V roce 1995 je Roklanská chata částečně (a údajně neodborně) rekonstruována. Cesta k chatě je však pro turisty příslušnými orgány ochrany přírody zakázána.
Neveselá současnost, nejistá budoucnost
Pokusy o obnovu proznačení turistické cesty z Březníku k Roklanské chatě a Javoří Pile, stejně tak jako pokusy o oživení chaty jako turistického objektu byly z důvodu ochrany přírody zamítnuty.
V současnosti technický stav Roklanské chaty odpovídá demolici. O té majitel, stát, prostřednictvím Správy šumavského parku vážně uvažuje. Podzim 2022? Jaro 2023?
Nezmizí s Roklanskou chatou i část Klostermannovy Šumavy? Část kulturního dědictví našich předků, které je symbolem sounáležitosti člověka s přírodou?
Historické fotografie
Stav na podzim 2012
Stav na jaře 2018
