Sbor dobrovolných hasičů v Kvildě – historie

Sbor dobrovolných hasičů v Kvildě byl založen v roce 1876, kdy byla zároveň postavena i hasičská zbrojnice. Jako spolková místnost sloužil hostinec Johanna Praschla, čp. 21.

Mladý hasičský sbor byl kromě drobného vybavení, jako byly žebříky, požární háky, plátěná vědra a další pomůcky, vybaven především čtyřkolovou ruční hasičskou stříkačkou. Krátce před první světovou válkou byla pořízena nová, zdokonalená čtyřkolová ruční stříkačka a také vůz pro přepravu mužstva. V roce 1924 získal sbor přenosnou motorovou stříkačku a mechanický žebřík značky Magirus. V průběhu let bylo pořízeno 1 100 metrů hadic, které bylo možné spojovat pomocí příslušných spojek a rozdělovačů. Sbor vlastnil celkem 68 ochranných přileb.

V roce 1926 oslavil Sbor dobrovolných hasičů v Kvildě své 50. výročí založení, které bylo spojeno s hojně navštíveným okrskovým hasičským sjezdem. Mimořádně oblíbenou a svým způsobem reprezentační společenskou událostí byl každoročně pořádaný hasičský ples v hostinci Julia Praschla. Konal se vždy o masopustní sobotě. Účast na něm byla považována za otázku cti.

Ve funkci velitelů sboru působili:

1. Josef Zeiselmeier (Tischlerpepi – „Pepa truhlář“),

2. Alois Fuchs (Bauernluisei),

3. Adolf Strunz, továrník, 1900–1918,

4. Karl Schuster, pekařský mistr, 1919–1925,

5. Adolf Edenhofer, zemědělec, 1926–1927,

6. Peter Schuster, pekařský mistr, 1928–1930,

7. Josef Piller, truhlářský mistr, 1931–1945.

Členská základna čítala 100 mužů, což bylo vzhledem k počtu obyvatel velmi úctyhodné.

Do posledního výboru před odsunem patřili:
velitel Josef Piller, zástupce Wendelin Schuster (čp. 35), jednatel Josef Luksch (drobný zemědělec, čp. 70), pokladník Heinrich Schuster (kolář, čp. 100), strojníci hasičské stříkačky Josef Zoglauer (topič, čp. 117) a Wendelin Strunz (hamerník, čp. 75) a jako poslední správce hasičského vybavení Adolf Peter (krejčovský mistr, čp. 9).

Činnost sboru spočívala v pořádání pravidelných cvičení a v hašení požárů. Následující zásahy jsou uvedeny bez dalšího komentáře:

Krátce po založení sboru vyhořela pila Josefa Strunze (čp. 47), dne 11. května 1881 shořel dům Verderberů, čp. 14 (naposledy hostinec Gabriela Schustera), roku 1889 postihl obec velký požár a téhož roku vyhořel také obytný dům v Tobiášově Huti. Roku 1904 zasahoval sbor při městském požáru ve Vimperku, v letech 1910 a 1914 u požárů továrny na hračky Schweda v Hraběcí Huti, roku 1916 při požáru brusírny dřeva ve Františkově, roku 1917 shořel po zásahu bleskem dům čp. 7, roku 1920 dům čp. 1 v Vesničce, roku 1922 pila Johanna Edenhofera, roku 1926 domy čp. 84 a čp. 65 po úderu blesku, téhož roku také dřevozpracující továrna Adolfa Strunze (čp. 47/48) a dřevozpracující továrna Wenzela Strunze ve Vesničce, roku 1936 domy čp. 94 a čp. 89 a v letech 1939 a 1940 dům čp. 20.

Kromě toho bylo třeba zasahovat u řady menších požárů a také při požárech ve Zhůří, Horské Kvildě a při lesním požáru v revíru Modrava.

Za druhé světové války byl Sboru dobrovolných hasičů svěřen také úkol civilní protiletecké ochrany, což představovalo značnou zátěž pro mužstvo i velitele. Každou neděli musela být v pohotovosti osmičlenná skupina. Byly vytvořeny jednotky civilní protiletecké ochrany a pravidelně se konala cvičení.

V roce 1945 muselo být hasičské vybavení odevzdáno Čechům.

Alexander Fuchs, Josef Luksch

Dobrovolný hasičský sbor ve Vydřím Mostě

Vedle sboru v Kvildě vznikl v červnu 1924 samostatný Sbor dobrovolných hasičů v osadě Vydří Most, vzdálené přibližně 2,5 km. Měl 28 členů. Jeho výzbroj tvořila čtyřkolová ruční stříkačka, žebříky a další hasičské nářadí.

Již schválená výstavba hasičské zbrojnice na pozemku rolníka Andrease Petraschky se kvůli vypuknutí války neuskutečnila.

Ve funkci předsedů (velitelů) sboru působili od jeho založení:

1. Josef Luksch, kameník, čp. 99,

2. Johann Praschl, zemědělec, čp. 53,

3. Peter Veit, krejčovský mistr, čp. 115,

4. Josef Zoglauer, zemědělec, čp. 49.

Činnost místního sboru zahrnovala zásahy při požárech v Kvildě, Františkově, Horské Kvildě a ve vlastním obvodu Vydřího Mostu, kde zasahoval při požáru domu čp. 96.

Přestože byl tento sbor malý, měl vlastní dechovou kapelu, která hrála na velmi dobré úrovni díky několika zdatným hudebníkům. Kapelníkem byl Johann Petraschka, cestář, čp. 147.

Josef Luksch a Alexander Fuchs