Březník (německy Pürstling) se nachází na severním okraji Luzenského údolí nad soutokem Luzenského a Březnického potoka, čímž vzniká Modravský potok, který je hlavním pramenným tokem šumavské řeky Vydry. Celá lokalita je jedním z nejdeštivějších (dlouhodobý průměr 1522 mm, v roce 1922 dokonce 2132 mm) a nejstudenějších míst v České republice.
V roce 1804 byl knížetem Schwarzenbergem, novým majitelem Prášilského panství, zřízen ke čtyřem původním lesnickým revírům Prášily, Nová Studnice, Schätzův les a Modrava nový revír s názvem Pürstling, česky Březník. V této době byla na Březníku postavena dřevěná myslivna a hájovna, která byla v roce 1856 nahrazena kamennou budovou. Schwarzenberská myslivna byla obydlena až do roku 1951. Za první republiky poskytovala ubytování (13 lůžek) a chutnou kuchyni (včetně Protivínského piva). Po 2. světové válce se v souvislosti s budováním „železné opony“ stala březnická hájovna sídlem jednotky Pohraniční stráže. V sedmdesátých letech byla vystavěna západním směrem od Březníku nová rota pohraniční stráže a březnická hájovna od té doby do roku 1998 chátrala. V letech 1998–2002 proběhla rozsáhlá rekonstrukce hájovny zachovávající původní ráz stavby, která v roce 2003 znovu ožila v nové roli turistického informačního a záchytného bodu. Od roku 2007 funguje jako informační středisko Správy NP Šumava, je zde stálá expozice spisovatele Karla Klostermanna a občerstvení.
Březnická schwarzenberská myslivna je románové sídlo revírníka Kořána, jednoho z hlavních  protagonistů nejznámějšího a nejkrásnějšího románu spisovatele Karla Klostermanna Ze světa lesních samot.
Březník je galerií jednoho z nejkrásnějších pohledů na Šumavě – širokého údolí Luzenského potoka s hraničními šumavskými horami Malou a Velkou Mokrůvkou, Hraniční horou a Špičníkem, kterému majestátně vévodí na bavorské straně státní hranice homolovitá hora Luzný (1375 m n. m.)