K článku Stanislava Mihulky „ Bleskové povodně“- MfD 9.srpna 2010.
Nebudu komentovat článek Stanislava Mihulky z Jihočeské univerzity (MfD 9.8.2010), protože obsahuje řadu problémů, jejichž řešení náleží odborníkům. Zaujal mě však závěr článku, který je nutný odcitovat….“Je to vlastně podobná situace jako v případě lesních požárů. Po bolestné zkušenosti jsme přišli na to, že nemá cenu bránit menším lesním požárům. Když les občas nedostane příležitost shořet, tak se v něm po čase rozpoutá nezvladatelné peklo.“
Tento duchaplný závěr mně připomněl situaci z března 2008, kdy se mělo na Šumavě, dohodou národních parků z obou stran státní hranice, zřídit tzv. Divoké srdce Evropy. Tato dohoda se týkala celkem 13.900 ha v obou parcích a mj. se v ní předpokládalo, že bude redukován rozsah cestní sítě na nezbytnou míru a „nepotřebné“ lesní cesty budou revitalizovány, tedy lidově řečeno zrušeny.
Na naši otázku, zda to neohrozí zásahy hasičských vozidel v případě požáru, bylo nám tehdy jedním z vedoucích pracovníků národního parku sděleno, že oheň k národnímu parku patří. Nevím jak se tato teorie líbí hasičům, když na území parku jsou tisíce hektarů suchého lesa a třeba jen náhodný blesk může způsobit velkou katastrofu. Stejně tak by mě zajímal názor hasičů na autorovu „bolestnou zkušenost a doporučení nebránit menším lesním požárům“.
František Nykles - Šumava
