Mezi téměř zapomenuté stránky historie Šumavy podnikatelskému úsilí kašperskohorské rodiny Watzlawicků a jejich podniku Bohemia-Werke. Tato továrna se v první polovině 20.století stala největším průmyslovým podnikem města Kašperských Hor a celého okolí. Nahlédněme tedy alespoň krátce do historie tohoto, kdysi významného dřevařského podniku na Šumavě!

Řada výrobních a zpracovatelských provozů na Kašperskohorsku vznikala od nejstarších dob v údolích jižně pod městem, kde se nabízela vodní energie toků Losenice a Zlatého potoka. V roce 1878 tu nedaleko Rejštejna tesařský mistr, obchodník a pozdější starosta Kašperských Hor, Franz Watzlawick zakoupil malou dřevařskou soustružnu, jejíž stroje poháněla voda říčky Losenice. Původně se zde vyráběly jen kartáče, násady k bičům, ozdobné knoflíky a nohy ke stolům a židlím. Brzy však nový majitel získaný podnik rozšířil o truhlárnu a ohýbárnu dřeva a vyráběl zde loukoťová kola pro ruční dřevěné trakaře a dětské kočárky. V areálu zanedlouho vznikly další doplňkové provozy jako kovárna se zámečnickou dílnou, dále lakýrnická a čalounická dílna. Tím byl dán základ firmy, nesoucí zpočátku poněkud neobvyklý název „První rakousko-uherská továrna na kolečka k dětským kočárkům.“ Žádaným zbožím, které se zde kromě dětských kočárků začalo vyrábět, byly žebřinové vozy.

Budoucnost a dostatek kvalifikovaných pracovních sil mělo podniku zajistit založení Odborné školy pro zpracování dřeva v Kašperských Horách v roce 1878. Během první světové války byla existence závodu zachována i díky zakázkám pro armádu. Přes všeobecně tíživé důsledky hospodářské krize továrna Bohemia-Werke v Kašperských Horách byla po roce 1930 konsolidovaným podnikem, ve kterém pracovalo přibližně 230 – 250 zaměstnanců. Mnozí z nich přešli z nedaleké, pozvolna upadající sklárny v Klášterském Mlýně u Rejštejna. V Borové Ladě si firma pronajala pilu, kde pracovalo 12 – 15 dělníků, kteří zde mimo jiné vyráběli dřevěné žaluzie. Závod zpracovával každoročně 7 – 10 tisíc kubíků dřeva, z toho 1 tisíc tvrdého dřeva, zejména buk a javor. K převážení zboží používal podnik sedm vlastních koní, později se postupně přešlo na automobilovou dopravu. Vedení firmy dlouhodobě usilovalo o přímé železniční propojení Kašperských Hor se Sušicí, ke kterému však nikdy nedošlo.


Zaměstnanci "První rakousko-uherské továrny na kolečka ke kočárkům Franze Watzlawicka" u Kašperských Hor,
snímek naznáměho autora po roce 1890
Watzlawickova továrna Bohemia Werke v údolí Losenice u Kašperských Hor s budovou pily v popředí
foto J.Seidel po roce 1930
Watzlawickova továrna Bohemia Werke v údolí Losenice u Kašperských Hor¨
foto J.Seidel po 1930

Mezi válkami se u Watzlawicků vyráběly kočárky – sporťáky, kočárky pro panenky, tříkolky, koloběžky, dětská auta, dřevěné houpací – sedací hračky, dětské sáňky, lyže, dětský nábytek atd. Výrobky se prodávaly na celém území Čech. Velkoobchodní zastoupení měla firma v Praze, ve Vídni byl zřízen filiální obchod. Také v Kašperských Horách, ve Watzlawickově domě čp. 143 na náměstí, měla firma svou obchodní kancelář se čtyřmi úředníky. Nemalá pozornost se věnovala reklamě, obsáhlé katalogy zboží a ceníky byly k dispozici v českém i německém jazyce. 

Za druhé světové války musela velká část kvalifikovaných pracovníků narukovat do německé armády. Nahradili je francouzští a ruští váleční zajatci, totálně nasazení Češi z Protektorátu a ženy z Ukrajiny. Sortiment výroby byl značně omezen, továrna produkovala převážně dřevěné transportní bedny na munici.

V roce 1945 národní správce usiloval o zachování výroby, přestože stav zaměstnanců klesl na pouhých 37 osob. Navrhl dokonce pozdržení odsunu Němců, kteří byli zvyklí na těžkou práci a denní docházení do práce ze vzdálených míst. Vyslovil pochybnosti o tom, zda si noví obyvatelé vůbec zvyknou na náročné pracovní podmínky. V pozdějších letech byla výroba tradičních kočárků zastavena a ve znárodněném podniku se začal montovat jednoduchý dílenský a kuchyňský nábytek. Až do konce 80. let sloužily objekty továrny podniku SOLO Sušice, dnes se pozvolna mění ve zříceniny.

Fotografie Josefa a Františka Seidlových ale i četné jiné památky dnes znovu poskytují nový pohled na dějiny Šumavy ve 20.století a dávají tak příležitost k přehodnocení jejich dosavadního pojetí.

PhDr. Vladimír Horpeniak,
Muzeum Šumavy

Stav v roce 2006


Mapa

Reklama od přátel z Googlu

Reklama

Klostermannova chata, Modrava
Klostermannova chata, Modrava
Rodenstock Klatovy
Rodenstock Klatovy
Country saloon Beňovy
Country saloon Beňovy
Pivovar LYER Modrava
Pivovar LYER Modrava
Hotel Svatý Tomáš
Hotel Svatý Tomáš
Penzion U Pstruha, Modrava
Penzion U Pstruha, Modrava
Pension Klose
Boubín
Pension Klose
Penzion Klose
Chata Modrava
Chata Modrava
Specializovaný e-shop: trampolíny, outdoorové sporty, funkční oblečení, křesla,…
Příjemné ubytování pro aktivní i relaxační dovolenou, semináře a firemní akce po celý rok.

Reklama od přátel z Googlu