Nositel Nobelovy ceny, básník Jaroslav Seifert, věnoval vltavickému hřbitovu jednu ze svých básní.
Poněkud kuriózní případ se stal na konci druhé světové války. Na místním hřbitově byl pochován německý voják i s municí. Po dvou letech se případ vyšetřoval a byla učiněna dvě opatření. Hrob byl označen cedulí, která varovala před nebezpečím, a bylo nařízeno zjistit, zda se takovýchto případů neudálo více. Časem vše upadlo v zapomnění a tak zřejmě německý voják na vltavickém hřbitově dodnes sní svůj věčný sen. A s ním i reznoucí munice.
Na hřbitově byly pochovány i tři z obětí nelidského a nesmyslného pochodu smrti, který procházel Horní Vltavicí. Z německého Helmbrechtsu nastoupilo strastiplnou cestu 1370 vězněných židovských žen. 346 kilometrů dlouhá pouť byla lemována mělkými hroby těch, jež zemřely vyčerpáním či nemohly dál a byly zastřeleny. Z celkového počtu se jich zachránilo pouze 157. Tři z žen, které nepřežily a byly narychlo pohřbeny v mělkém hrobě nedaleko Horní Vltavice, byly po příchodu americké armády exhumovány a přemístěny na vltavický hřbitov. Pětadevadesát žen, které při pochodu zemřely, je pochováno ve Volarech a této události je věnována i expozice volarského muzea.
Místo posledního odpočinku zde našla manželka národního umělce Zdeňka Štěpánka Soňa, legenda šumavské myslivosti hajný Waltr Paleček a při stěně kostela je umístěna rodinná hrobka majitelů lenorské sklárny Kraliků.
Text: Obecní úřad Horní Vltavice