Vycházkový okruh – cca 8 km
Z náměstí po žluté turistické značce, Smetanovou ulicí, vedoucí k místnímu hřbitovu. Ulice byla dříve nazývána Mrtvých (Totengasse) nebo sv. Anny (podle zasvěcení hřbitova).
Výraznou dominantou západní části Kašperských Hor je dnes chátrající architektonická památka ze 17. století - budova barokního špýcharu (vlevo).
(Mimo trasu vlastivědného okruhu leží kamenný pranýř z r. 1630, upravený v 19. stol. na Boží muka. Za rekreačním střediskem Holeček odbočíme a po 300 metrech jej nalezneme při polní cestě na úpatí Šibeničního vrchu. Pak nutný návrat na původní trasu.)
Na levé straně ulice, v zahradě domu čp. 337, stojí gotická muka ze 16. století.
Kopec zdvihající se vlevo, nese název Šibeniční vrch. V dávné minulosti mělo totiž město právo hrdelní.
Na pravé straně míjíme podnik na výrobu jednorázových zdravot. pomůcek a oblečení – MEDICA FILTER (dříve provoz s.p.Okula Nýrsko – výroba brýlí).
Na protější straně Smetanovy ulice stojí kaplička sv. Michala z doby kolem r. 1800.
Za ní následuje soudobý pilařský provoz fy DŘEVO ČECHY. Od r. 1687 zde stávala velká mešní kaple sv. Michaela (zrušená za Josefa II.). Od konce 18. stol. zde fungovaly lázně. V r. 1872 zahájil sušický továrník B. Fürth výrobu zápalek. Koncem I. sv. války objekty získal obchodník F. Horrer , který zavedl výrobu proutěného nábytku a košíkářského zboží.
Z aleje ke hřbitovu se otevírá výhled severním směrem na vrch Svatobor (845 m n.m.) s rozhlednou a televiz. vysílačem nad městem Sušice. Dále vrch Sedlo vysoký 902 m se zbytky prehistorického hradiště (je vidět skalní výstupek). Královský hrad Kašperk - založený Karlem IV. r. 1356, je nejvýše položeným českým hradem 886 m n. m. Pod ním vesničky Opolenec a Tuškov.
Na levé straně cesty stojí kaplička sv. Šebestiána z 18. stol., další je před hřbitovem.
Na hřbitově sv. Anny se nachází raně gotický kostel sv. Mikuláše, jehož vznik se datuje před r. 1330. Uvnitř kostela se dochovaly malby ze 14. stol., dřevěný malovaný strop z r. 1700. V blízkosti stojí mešní kaple sv. Anny s barokním interiérem a nástěnnou malbou z r. 1757 od pražského barokního malíře J. Hagera. (Návštěvu objektů si lze dohodnout se správcem hřbitova).
Pokračujeme polní cestou za hřbitov po značce vycházkového okruhu vlevo. Záhy se otevírá pohled západním směrem na krajinu kolem Hartmanic, které byly ve středověku hornickým sídlem a zastávkou na obchodní cestě z Bavorska. Za Hartmanicemi leží Dobrá Voda – místo spjaté s působením poustevníka Vintíře na Šumavě (+1045).
Brzy vidíme krajinu nad údolím Otavy s románsko gotickým kostelem sv. Mořice na vrchu Mouřenci nad Annínem (zal. kolem r. 1230), vrchy Svatobor, Sedlo a Kašperk, blíže vrch Borovina s osadou Opolenec.
Po ukončení cesty po lukách Klostermannova (Vysokého) vrchu přijdeme ke křižovatce lesních cest. ( Nyní lze sejít z trasy a dojít k výhledu do údolí Otavy nad Rejštejnem a ke zbytkům tzv. „Bílého domku“ na Klapperlu, což bylo místo prázdninových pobytů spisovatele K. Klostermanna po r. 1890. Odbočíme vlevo, dle směrové šipky. Pak návrat zpět na trasu).
Klesáme lesní cestou vyznačenou značkou vycházk. okruhu. Okolo sebe vidíme pinky – stopy po povrchovém dolování zlata ve středověku.
Přicházíme k lesní kapli Panny Marie Pomocné na Klapperlu z r. 1936. Uvnitř Růžencový oltář.
Svažující se lesní cesta nás přivede do osady Rejštejn. Vpravo za kamenným mostem odbočíme do části obce s názvem Klášterský Mlýn, kde pracovala světově proslulá sklárna. Zde také spatříme původní dochovanou secesní vilu sklářského podnikatele Maxe Spauna, kterou navrhl vídeňský architekt Leopold Bauer (1903). Druhá, větší vila v novobarokním slohu patřila rovněž rodině Spaunů. Vracíme se zpět k mostu a pokračujeme vpravo směrem na náměstí, kde si můžeme prohlédnout
- městský znak na fasádě radnice na náměstí připomínající hornickou minulost
- balvan s miskovitými prohlubněmi ze středověké úpravny zlatonosného křemene
- kostel sv. Bartoloměje poprvé zmiňován v r. 1570, na hřbitově hroby sklářů. Na východní straně kostela hrob matky a bratra spisovatele K. Klostermanna. V horní části hřbitova hrobka rodiny sklářského podnikatele Spauna. Jižně nad obcí skalnatý kopec Maierstein.
Kostel se hřbitovem se nachází v horní části náměstí a od něj pokračuje značení naučné stezky. Od kostela po schodech úzkou uličkou, která se napojí na silnici vedoucí přes mostík (v pořadí druhý) přes řeku Losenici. Jdeme po modré turistické značce a zároveň po označení tohoto vycházk. okruhu. Na konci vesnice Rejštejn, ve stoupání, se silnice rozděluje. Pokračujeme po levé komunikaci stoupající do Kašperských Hor. V kopci u silnice nacházíme obnovenou kapličku Panny Marie, dále místo nazýváné samota u Gabriela a opět kaplička.
Ze silnice je výhled na Huťskou horu (1187 m), jižně na oblast Kozích Hřbetů, západně od Rejštejna na horu Křemelnou (1125 m) s Radkovským vrchem.
Před vstupem do Kašperských Hor vidíme cestu vedoucí do údolí Zlatého potoka, kde se nacházelo jádro Kašperskohorského zlatonosného revíru.
Na okraji města stojí na levé straně barokní kaplička Hory Olivetské.
Na protějším svahu se tyčí věže novorománského poutního kostela Panny Marie Sněžné (1848-1867) a poutní kaple Panny Marie Klatovské (zvaná Grantl) s vytékajícím pramenem. Voda byla prohlašována za léčivou.
Po značce stezky mírně stoupáme až k náměstí v Kašperských Horách.
