Výstava pro adventní a vánoční čas
Místní kulturní instituce v Kašperských Horách – Muzeum Šumavy a Městské kulturní a informační středisko – spojily své síly k realizaci pozoruhodné výstavy s názvem „Šumavské betlémy a podmalby na skle“, která se koná v prostoru výstavní síně zdejší radnice. Tvůrci expozice se takto obrací k lidové umělecké tvorbě, která má u nás na Šumavě hlubokou tradici a která vyvěrala z touhy po hlubším prožívání adventní a vánoční doby.
Lidové umění nevznikalo jen s cílem příležitostného přivýdělku ale i z přání přinášet svému okolí krásu a radost. Střední Šumava byla od dávných dob významnou betlémářskou oblastí a malování obrázků na skle zde navazuje na působení slavné dílny na podmalby na skle v nedaleké Kvildě v 19. století.
Adventní a vánoční výstava v Kašperských Horách je pozoruhodná především svým pestrým obsahem. Představuje nejen vzácná díla dávných lidových umělců, ale významným dílem dává příležitost prezentaci současné lidové umělecké tvorby z našeho regionu. Ukazuje že lidové umění, zejména řezbářství – betlémářství a malba obrázků na skle, je na Šumavě v nové době po roce 1989 opět živou a plnohodnotnou tradicí.
Z ukázek starého lidového umění si pozornost zaslouží například betlémský soubor figur v původních textilních oděvech z Hofmeisterových jesliček, které za své vojenské služby na pevnosti Kosmač v jižní Dalmácii vytvořil v letech 1876–1878 sušický kožešnický mistr Jan Hofmeister.
V Kašperských Horách na přelomu 19. a 20. století působil kromě jiných tvůrců také nesmírně pilný řezbář betlémář, zároveň místní hrobník u sv. Anny, Wenzel Tutschku (1862–1940). Jeho jesličky z rodiny Fuckeriererovy jsou ve výstavě dokladem jeho osobitého umění, jímž dokázal prostě a zároveň velmi živě přibližovat nejen betlémský příběh ale i život šumavského venkova v 19. století.
Stylově zcela jiného druhu jsou jesličky sklářské rodiny Abele ze Železné Rudy, které nejspíš za pobytu ve sklářském středisku v Hůrce na Šumavě ve 2. polovině 19. století vytvořil zkušený profesionální řezbář Jan Bellikat.
Ke vzácným památkám starého betlemářství patří i řezbované panely s plastickým vyobrazením betlémského města, sloužící jako pozadí k větším patrně kostelním betlémům nebo polychromované betlémové figury vyřezané jako reliéf z lipových fošen již na počátku 19. století.
Současné krajové betlémářství pochopitelně reprezentují díla známých tvůrců Vladivoje Hracha, Karla Tittla nebo Michala Tesaře z Dobré Vody, který se už před několika lety uvedl svými originálními závěsnými betlémy, z nichž naši výstavu zdobí reprezentativní betlém s nápisem „Pokoj lidem dobré vůle na Horách Kašperských!“
Svého druhu premiéru ve výstavě má dřevořezba Šumavského – hůreckého betlému pana Jiřího Koptíka, známé kulturní osobnosti nejen Plzeňska ale v poslední době také našeho horského kraje. Jeho postupně doplňovaný betlém je poctou staré i současné Šumavě. Ve stafáži tohoto betlému v kromě ústředních postav zasazených do kulisového rámce se siluetou hradu Kašperku, hůreckého kostela i kaple a šumavské chalupy, najdeme například poustevníka Vintíře, Rankelského Seppa, pověstného hůreckého faráře Březinu… také dřevaře, skláře, voraře …nakonec i odvážného lyžaře…
Na tradici skříňových betlémů v Kašperských Horách mistrovsky navázal místní truhlářský atelier Miroslava a Zdeňka Kůsových, který do výstavy poskytl zároveň i zajímavé betlémky zakomponované do stylových pohádkových luceren a do obří skleněné láhve. Nutno podotknout, že monumentální záštitou celé výstavy je známý velký Kašperskohorský městský skříňový betlém, umístěný hned v první vstupní místnosti výstavních prostor, vznikající a doplňovaný postupně již od roku 2006 domácími lidovými mistry – Vladivojem Hrachem, Jiřím Brožem, Miroslavem a Zdeňkem Kůsovými.
Čitelnou součást nové výstavy tvoří také obrázky na skle zastoupené pracemi legendárního doktora práv a malíře Václava Hrabánka, dále Josefa Mráze a Jaroslavy Korandové. Hrabánkovy práce jsou znalci hodnoceny jako jeden z nejpozoruhodnějších projevů současného lidového umění vůbec. Jaroslava Korandová tvoří poměrně nezávisle na starších lidových vzorech, její výtvarně vytříbené práce svědčí především o inspiraci uměním miniatury i klasickými předlohami sakrálního umění. Důležitou motivací je jí hluboká víra, láska k přírodě a ke krajině Šumavy, kterou vnímá jako krajinou svého srdce.
Pozoruhodná výstava „Šumavské betlémy a podmalby na skle“ připravená pro všední i sváteční zimní čas ve výstavní síni na radnici v šumavských Kašperských Horách potrvá až do 21. února 2025. Je přístupná zdarma denně v době provozu Městského kulturního a informačního střediska.
Dr. Vladimír Horpeniak, Muzeum Šumavy
