Šumavská rašeliniště patří mezi nejvzácnější a nejvýznamnější přírodní fenomény šumavské přírody. V rašeliništích se hromadí v silně kyselém prostředí a bez přístupu kyslíku neúplně rozložená půdní organická hmota, která je tvořena rozloženými zbytky rostlin, nejčastěji ostřic, suchopýrů, vřesovcovitých keříků a jiných dřevin, ale zejména mechorostů rašeliníků. Slovo rašeliniště se významově spojeno s mechem rašeliníkem. Velikost vrstvy rašeliny kolísá od několika decimetrů až k osmi metrům.

Většina šumavských rašelinišť vznikala na sklonku poslední doby ledové. Tehdy skončilo velmi chladné ale přitom suché podnebí a nastoupilo podnebí teplejší a vlhčí. Podle nejnovějších výzkumů pylových zrn se rašeliniště začala nejdříve formovat ve východní části Šumavy, a to před 13 000 lety. Na západní Šumavě začala rašeliniště vznikat před 11 000 lety a nejmladší jsou rašeliniště centrálních náhorních plání, které se začaly vyvíjet před 10 000 lety. Vývoj vrchoviště trvá několik tisíc let. Nejdůležitějším faktorem vytvářejícím podobu rašeliniště je způsob, jakým jsou zásobována vodou. Nejtypičtějším pro horskou Šumavu jsou ombrotrofní rašeliniště čili vrchoviště. Ty jsou zásobovány především srážkovou vodou s nízkým obsahem živin a minerálních látek. Častějším typem jsou lesní či luční mineotrofní rašeliniště. Ty jsou zásobovány zejména podzemní vodou obohacenou o minerální látky. Na Šumavě se vyskytují i přechodová rašeliniště, která jsou zásobovány vodou srážkovou, ale stále u nich přetrvává zásobování podzemní vodou s nízkým obsahem minerálních látek

Vrchoviště vznikala tak, že po ústupu ledovce zůstala v mělkých nepropustných terénních prohlubních jezera, která byla doplňována buď spodní, povrchovou anebo srážkovou vodou. Podmínkou bylo, aby byl zdroj vody vydatnější než její přirozený výpar. Ve vzniklých jezerech se začaly postupně vyvíjet a množit různé druhy rostlin, zejména rašeliníku, které se po odumření, díky nepřítomnosti vzduchu, nerozkládaly, ale ukládaly jako organická hmota na dno jezer. Původní jezero se postupně zaplnilo organickou hmotou a nad úroveň okolní krajiny se z této organické hmoty navršila vlhká mechová kupa s rašelinnými jezírky – oky.

Charakteristickým povrchem rašelinišť je členění na kopečky, plošinky, prohlubně a jezírka. Vyvýšená místa, jež tvoří malé kopečky jsou označovány jako tzv. „bulty“ a vlhčí prohlubně mezi nimi se nazývají „šlenky“. Dalším důležitým článkem rašelinišť je také silně zamokřený pás, tzv. „lagg“ lemující okraj rašelinišť, kudy odtéká přebytečná voda, kterou už rašeliniště není schopno zadržet.

Vznik, vývoj i zánik je řízen zejména hydrobiologickými poměry.  Změnou těchto poměrů, např.  zánik zdroje spodní vody, změna kvality vody apod., může dojít k zániku vrchoviště, kdy se mění na jinou formu ekosystému, např.  les, slatina atd.  Dalším vlivem může být sukcese, kdy se dostane do takové fáze, že již rašeliniště zaniká.

Na Šumavě se vyvinuly dva základní typy vrchovišť – horská a údolní.

Horská vrchoviště s jezírky se utvářela v okolí pramenišť v centrální horské části v nadmořské výšce okolo 1000 m. Je pro ně typický členitý povrch s kopečky „bulty“, plošinkami, prohlubněmi „šlenky“ a jezírky. Představiteli horských vrchovišť jsou Modravské slatě.

Údolní vrchoviště se vyvinula v údolích větších řek podél toků Vltavy a Křemelné.  Na otevřených místech jsou pokryta nelesní vegetací s bulty a převahou keříčků nebo jsou zcela porostlá lesní vegetací s borovicí blatkou. Patří mezi ně i největší rašelinitě v Čechách – Mrtvý luh v údolí Vltavy s rozlohou kolem 300 hektarů. V kotlině Křemelné je největším údolním vrchovištěm Novohůrecká slať.

Na Šumavě nejrozšířenější, i když méně nápadná jsou však rašeliniště minerotrofní, neboli slatiny. Nejčastěji mají podobu rašelinných lesů, menším podílem jsou zastoupena přechodová ostřicová rašeliniště, nebo rašelinné a slatinné louky na druhotně odlesněných stanovištích. Vrstva rašeliny je u těchto typů mnohem nižší, obvykle do 1–2 m, a umožňuje prosakování podzemní vody celým profilem až k povrchu. Tato rašeliniště jsou díky vyššímu přísunu dvojmocných kationtů méně kyselá, bývají mírně úživnější a mnohdy i více zvodnělá než vlastní vrchoviště. Také bývají druhově pestřejší, mechová slatiniště dokonce představují jedny z druhově nejbohatších biotopů na Šumavě. Minerotrofní rašeliniště jako součást hospodářsky využívaných lesních celků nebo zemědělské půdy byla pozměněna daleko více a k tomu až do nedávné doby byla z pohledu ochrany území spíše přehlížena.

Na rašeliništích se vyskytují borovice blatka, bradáček srdčitý, bříza trpasličí, klikva bahenní, kropenáč vytrvalý, kyhanka sivolistá, ostřice, prstnatce, rojovník bahenní, rosnatka okrouhlolistá, suchopýr pochvatý, šicha černá, vlochyně bahenní, všivec lesní, rašeliníky. Z živočichů jsou to především různí členovci – pavouci, sekáči, mravenec rašelinný, vážky, šídla, čolek horský, hraboš mokřadní, skokan ostronosý.

Turistická východiska ke slatím na území Regionu Šumava – Bavorský les:

Veřejně přístupné jsou na západě Šumavy Tříjezerní slať s naučnou stezkou a část Cikánské slatě, obojí u Modravy. Na Jihu Šumavy je přístupná a Chalupská slať u Borových Lad. Na obou slatích je zřízena naučná stezka, na Jezerní slati je vyhlídková věž.

Tříjezerní slať

Nachází se východně pod vrcholem Oblíku.

Výchozí místa jsou:

  • Parkoviště u Arniky Modrava. Z Modravy po turistické stezce směrem na Rybárnu. Z Rybárny doporučujeme okružní trasu Rybárna – Tříjezerní slať – Javoří Pila – Rybárna a pak zpět do Modravy.
  • Hradlový most - parkoviště. Od Hradlového mostu stoupáme po stezce na Vchynici-Tetov. Pak pokračujeme směrem na Rokytu, kde pokračujeme k Tříjezerní slati. Odtud pak do Modravy a od Arniky po naučné stezce při břehu říčky Vydry zpět k Hradlovému mostu.
  • Rokyta - parkoviště. Z Rokyty stoupáme přímo k Tříjezerní slati.
  • Srní – parkoviště u Vchynicko-tetovského kanálu (Mosau). Podél plavebního kanálu dojdeme k Hakešické cestě, která nás dovede ke Tříjezerní slati.
 
Cikánská slať

Nachází se mezi Modravou a Březníkem.

Výchozím místem je Modrava – parkoviště. Z parkoviště pokračujeme značenou turistickou stezkou směrem na Březník.

SLUŽBY - doporučujeme:

Pivovar Lyer Modrava https://www.pivovarmodrava.cz/lyer/

Hotel Mádr Modrava https://hotel-madr-modrava.hotel.cz/

Klostermannova chata Modrava https://www.klchata.cz/

Hotely Srní: https://www.hotelysrni.cz

Jezerní slať u Kvildy

Nachází se mezi Kvildou a Horskou Kvildou. Začíná u ní cyklostezka směrem do Kvildy, na Bučinu a do Finsterau.

Výchozím místem je parkoviště u silnice Kvilda – Horská Kvilda. Vzdálenost 300 m.

SLUŽBY

Doporučujeme:

Chata Kvilda https://www.kvilda.eu/chatakvilda/

Hotel Šumava Inn Kvilda http://www.sumavainn.cz/

Hotel Rankl Horská Kvilda http://www.hotelrankl.cz/

  

Chalupská slať

Nachází se ve Svinných Ladech na příjezdu od Kvildy.

Výchozím místem je parkoviště Svinná Lada. Vzdálenost 300 m.

 

Rašeliniště Latschenfilz (Klečová slať) - Bavorský les

Nachází se na hraničním hřebeni v nadmořské výšce 1150 m. Navazuje na oblast Modravských slatí na české straně hranice (uzavřených z důvodu ochrany přírody). Latschenfilz s tajemnými jezírky Latschensee a Hintere Sulz patří k nejvýznamnějším rašeliništím v Národním parku Bavorský les. V roce 1975 byl vybudován přes rašeliniště povalový chodník. Začíná na Kohlschachten a je dlouhý zhruba 600 m. Prochází perlou této oblasti, slatinným územím Latschenfilz, nejprve kolem hustě porostlého rašelinného jezírka Hintere Sulz a pak kolem malého jezírka, připomínajícího „oko rašeliniště“, směřuje ke třetímu, největšímu z nich, malebnému Latschensee, obklopenému kosodřevinou a rašelinnou vegetací.

Výchozím místem je parkoviště u přehradní nádrže na pitnou vodu ve Frauenau.

  

Reklama – Google

Reklama

Pension Klose
Boubín
Pension Klose
Penzion Klose
Chata Modrava
Chata Modrava
Klostermannova chata, Modrava
Klostermannova chata, Modrava
AUTOSPOL PLUS spol. s.r.o.
Pivovar LYER Modrava
Pivovar LYER Modrava
Hotel Svatý Tomáš
Hotel Svatý Tomáš
Penzion Modrava
Penzion Modrava
Obchodní a občanské právo.
V klidném prostředí na okraji městečka, 820 m.n.m. Výhled na hřebeny Šumavy, sjezdovka vzdálena 100m. Wi-Fi připojení.

Reklama – Google