V místech, kde nyní prodléváte, můžete spatřit torzo budovy jednoho z venkovských stavení dnes zaniklé obce Rosendorf (Růžov). Původní místní název byl Rosengarten (Růžová zahrada). Na jednom ze základových kamenů byla v dubnu 2006 slavnostně odhalena pamětní deska, která má  připomínat tragickou smrt dvou amerických vojáků při osvobozování naší vlasti na  samém závěru druhé světové války. Za slunečného a teplého počasí je zde příjemně, za mlhavého a deštivého je okolní krajina naopak pochmurná a působí skličujícím dojmem.Domnívám se, že zde kdysi kvetly růže, což zajisté dalo podnět i k názvu obce. Dnes zde můžeme spatřit jen květy na věncích či kyticích položených při vzpomínce u pamětní desky. Ztráta lidského života ve válce je vždy tragická. A to bez rozdílu u obou válčících stran. Pro nás je však ztráta životů padlých amerických vojáků prioritní, protože to byli právě oni, kteří přinesli svobodu naší vlasti od nadvlády a poroby  fašistického Německa.

Vraťme se však zpět do historie. Příhraniční oblast Českého lesa byla od října 1938 přičleněna mnichovskou dohodou k Velkoněmecké říši pod názvem Sudetenland (Sudety). Po ukončení druhé světové války a v souladu se zásadami stanovenými postupimskou konferencí vítězných stran bylo německé obyvatelstvo vystěhováno a v českém pohraničí zanikl život ve stovkách vysídlených obcí. Vyhlášením zakázaného pásma a spuštěním „železné opony“ byly lokality nacházející se v blízkosti státní hranice plánovitě zbořeny. Netýkalo se to však přímo Rosendorfu. V obci, založené v  roce 1735, stálo ve třicátých letech minulého století na okraji lesa při jedné straně komunikace 15 vesnických stavení s 89 obyvateli německé národnosti. Pod vsí na řece Radbuze ležel mlýn s kapličkou.  Po roce 1946 opuštěná stavení chátrala, podepsal se na nich zub času, a tak nakonec posloužila novým dosídlencům pro odběr stavebního materiálu k dobudování jejich obydlí v blízkém okolí.

V samotném závěru války nasazovali v okolních oblastech Českého lesa američtí vojáci své životy pro svobodu naší země. Bylo to na příklad  v  okolí  Hostouně, chodských pohraničních lesích, Folmavě, Všerubech, u Svaté Kateřiny i jinde. Místem jednoho ze střetů se stala i lesní cesta procházející Rosendorfem, po které jste sem zavítali. Zde se odehrála bitva mezi příslušníky americké a německé armády. Na jejím počátku dne 30. dubna byla cesta amerického velitele hostouňské posádky „Pattonových duchů“ ze 42. jezdecké průzkumné squadrony, oddílu „A“ - kpt. Cartera N. Catletta. Ten v jeepu se svým radistou jel pro další instrukce na velitelství squadrony ležící nedaleko za hranicemi u Eslarnu. Při vjezdu do obce a odstraňování silničního zátarasu, který bránil průjezdu, byla posádka bez výstrahy napadena palbou německé hlídky. Před sprškou střel se ukryla v nejbližším domě a radista vyslal zprávu o pomoc. Z  Hostouně okamžitě vyrazilo několik obrněných vozů řádně naštvaných „duchů“ a v obci se rozpoutala pětihodinová přestřelka. Do bojů se nakonec zapojila i americká posila z hlavní linie od 387. pěšího pluku 97. pěší divize. Po doznění posledních výstřelů a kapitulaci německé posádky vedle mrtvých a raněných padlo do amerického zajetí 100 mužů. Do polního lazaretu odvážely americké sanitky štábního seržanta Freda R. Foylese a jeho kamarády technika 5. třídy Malcolma E. Rhodese, kaplana Samuela W. Fletschera a technika 5.třídy Owena W. Suttona. Svobodník Raymond Manz měl bohužel méně štěstí. Stal se posledním padlým v přímém boji ze 42. squadrony. V  prvním dnu měsíce května po převozu do nemocnice v Německu zemřel na následky těžkých zranění i Owen Sutton. Proto i  jeho jméno  bylo zvěčněno a připomenuto na  pamětní  desce, protože i  jeho osobní oběť byla důsledkem zranění v této bitvě.

Popsaná událost je jen zcela nepatrným zlomkem z  historie bojových střetů „Pattonových duchů“ při osvobozování naší vlasti. Projevíte-li zájem, můžete si své znalosti ještě doplnit u další informační tabule, která stojí u nově odhaleného památníku padlých v Bělé nad Radbuzou. Zde se dozvíte bližší o operaci Kovboj, která byla prvořadým úkolem 42. jezdecké squadrony kavalerie v Bělsku.  Tato v průběhu druhé světové války zcela ojedinělá akce kavaleristů americké armády pomohla zachránit z rukou Wehrmachtu především sto padesát zde internovaných válečných zajatců. Navíc se stala i záchranou pro 670 odvlečených koní z celé Evropy, mezi kterými bylo i 250 lipicánů z proslulé Španělské jezdecké školy z Vídně.  

O vybudování pietního místa s pamětní deskou se zasloužili - Město Bělá nad Radbuzou, starosta města Ing.Libor Picka, Patrick Biddy zástupce asociace 2. kavalerie z USA, za  Military Car Club Plzeň – Rudolf Bayer, G. Jerry Toole, Richard Praus, Jan Salzmann a redaktor Domažlického deníku Bohemia Václav Tauer.

Pietní akt na Růžově - Rosendorf - 30. 4. 2007 

Zleva Richard Praus,Buddies Písek, Gaylord Jerry Toole, americký výlečný veterán, Rudolf Bayer, předseda MCC Plzeň,
David A. Barsness, vojenský přidělenec na velvyslanectví USA v ČR, Jan Salzmann,
ing. Libor Picka, starosta Bělé nad Radbuzou, ing. Vladislav Vilímec, náměstek hejtmana Plzeňského kraje,
Milan Jaroš, radní Plzeňského kraje 

Text a foto: www.sumavanet.cz/bela

Reklama – Google

Reklama

Pivovar LYER Modrava
Pivovar LYER Modrava
Klostermannova chata, Modrava
Klostermannova chata, Modrava
Penzion Modrava
Penzion Modrava
Pension Klose
Boubín
Pension Klose
Penzion Klose
Chata Modrava
Chata Modrava
AUTOSPOL PLUS spol. s.r.o.
Nakladatelství a vydavatelství. Pohlednice, leporela, kalendáře, propagační materiály. (*I)
Nově zrekonstruovaný, prostorný byt pro 4–5 osob v centru obce. Dvě oddělené ložnice, obývací část, koupelna. (*I)

Reklama – Google