Válečná vřava za sebou zanechává zpravidla i zpustošená lidská sídla a třicetiletá válka rozhodně nebyla výjimkou. Tím, že trvala několik desetiletí, poznamenala krajinu velmi výrazně. Průtahy vojsk (jedno jakých) decimovaly nejen hospodářství, ale i lidská obydlí a životy. Drtivou většinu všech vojenských jednotek tvořili žoldáci, kteří za součást svého platu automaticky považovali rabování a kořistění v sídlech místního obyvatelstva.

Pokud například žoldnéři objevili hostinec, obvykle ho nejprve kompletně vyjedli a vypili. Posléze namísto vyrovnání útraty zdemolovali vybavení šenku, ženský personál znásilnili a muže přinejmenším ztloukli, většinou i zmrzačili. Hostinský zpravidla skončil napíchnutý na rožeň nad ohništěm. Obdobně dopadaly i statky a hospodářství stojící o samotě.

Celá země tím utrpěla obrovské škody. Mnoho vesnic bylo natolik poničeno, že zcela zanikly nebo z nich zbylo několik samot.

Takto zanikla například ves Orlov ležící nedaleko Sušice. V písemných pramenech nalezneme o Orlově zmínky ze 14. století, od roku 1543 ves přešla do vlastnictví města Sušice. O čtyři roky později však město Sušice za svou účast na odboji proti císaři o mnoho majetku včetně vsi Orlov přišlo. V roce 1551 koupil Orlov a další původně sušické vsi vimperský a kašperskohorský hejtman Kašpar Eichhorn z Reichenbachu. V průběhu třicetileté války však byla obec opakovaně drancována. Po skončení války se dočkala částečné obnovy, ale již jen v podobě poplužního dvora patřícího nedalekému hlavňovickému panství.

Zdroj textu: Jan Jirák – historik

Reklama – Google

Reklama – Google