K velké změně struktury osídlení došlo i po skončení 2. světové války.

Dekretem prezidenta republiky č. 108/1945 Sb. z 25. října 1945 „O konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy“ byl připraven právní rámec odsunu německého a maďarského obyvatelstva, zabavení majetku obyvatel zmíněných národností včetně domácích kolaborantů a jeho převod na nové majitele.

Do horských oblastí Šumavy bez vybudované dopravní infrastruktury, poznamenané hospodářskou krizí, válečnou vřavou a poválečnými nájezdy zlatokopů z vnitrozemí se mnoha lidem nechtělo.

Někteří přišli plni ideálů, ale brzy zmizeli, protože poznání skutečného stavu a těžkého života na Šumavě je odradilo a přes vidinu výhodného zisku nemovitostí raději volili pohodlí civilizace.

Proto nastala v průběhu let 1946 – 1947 vlna zániku obcí na Šumavě.

Reklama – Google