Zimní výlet po trase, kterou je možno absolvovat podle sněhových podmínek - na běžkách, sněžnicích nebo pěšky. Výchozí místo Vimperk skýtá dobré možnosti parkování, autobusového a vlakového spojení i občerstvení v několika restauracích. Turisté žijící ve Vimperku mohou trasu absolvovat i jako půldenní výlet.

Průběh trasy, vzdálenosti a mapka

(1) vlaková stanice Vimperk → (2) Pravětín (2,0 km) → (3) začátek Lesnické naučné stezky [2,4 km] → (4) odbočka z Lesnické NS na NS Alej Smíření (6,4 km) → (5) Alej Smíření [7,0 km] → (6) obelisk na vstupu do Aleje Smíření [7,3 km] → (7) bývalý Gebrielův mlýn a pila (11,6 km) → (8) odbočka z cesty na pěšinu nad železniční tratí (12,0 km) → (9) autobusové nádraží → (1) vlaková stanice Vimperk [13,1 km]

 

Z Vimperku přes Pravětín na Lesnickou naučnou stezku

Okružní trasa začíná na vlakové stanici (1), ale můžete se na ní napojit i u autobusového nádraží nebo jiném místě ve Vimperku. Po červené TZC dojdete přes Pravětín (2) na začátek Lesnické naučné stezky Boubínem (3). Je značená od rozcestí za Pravětínem, ale její faktický začátek, který je uvedený velkou i informační tabulí, začíná o 1,2 km dál na rozcestí „Za Pravětínem“. Za příznivých sněhových podmínek se zhruba od míst nad obloukem železniční trati z Vimperku do Volar mohou lyžaři, kteří nepreferují jen upravené stopy, vydat na běžkách. Trasa vede převážně po lesních silničkách, které bývají v zimě kvůli přístupu lesníků nepravidelně pluhovány, takže ve vhodném zimním obutí není problém ji projít pěšky.

Lesnická naučná stezka

Přesněji Lesnická naučná stezka Boubínem je vedena po zelené TZC za obcí Pravětín (3). Prochází zalesněnou krajinou pod Boubín, pokračuje po jeho západních svazích a končí u Lomu pod Soví skálou nedaleko Zátoně. Na 13 km je rozmístěno 30 informačních panelů se zaměřením na les. Seznamují s funkcí lesa, formami hospodaření, faunou, flórou a způsoby jeho ochrany. Při tomto výletu projdete 4 km dlouhou část stezky od jejího začátku k rozcestí „U Aleje Smíření“ (4). Zde odbočíte vpravo na naučnou stezku Alej Smíření, po níž po 600 m do aleje (5) přijdete.

Lesnická naučná stezka Boubínem na čtyřkilometrovém úseku od Pravětína k odbočce na naučnou stezku Alej Smíření vede po lesní silničce dobře schůdné i v zimě. Je bohatě doprovázena naučnými panely, u nichž je mnohde pamatováno nejen na poučení, ale i na odpočinek výletníků.

Alej Smíření na místě bývalé Táflovy Huti

Historie Táflovy Huti sahá do roku 1619. Dům prvního osadníka údajně Wölfla Plechingera byl přebudován na sklářskou huť Tafelhütte, české označení (i v některých dnešních mapách) Huť pod Boubínem. Kvůli ušetření lesa sklářská huť v roce 1722 zanikla a tehdejší huťmistr Lampert Plechinger dál provozoval už jen zemědělské hospodaření, stejně tak i pozdější majitelé, až do násilného vysídlení v roce 1945. Poslední stavení srovnala armáda se zemí v roce 1963. Pamětníky tady zůstaly dva letité stromy lípa a dub, český a německý národní strom, které jsou chráněny jako památné stromy. Místo, kde stávala Táflova Huť dnes symbolizuje česko-německé smíření zde stojící nalomený gotický oblouk v podobě písmena „A“ a zároveň dotek sepjatých dlaní ve špičce oblouku. Tím autoři projektu Radko Chodura a Karel Řepka vyjádřili počátek osidlování Šumavy oběma národy a zároveň počátek novodobého smíření Čechů a Němců. Ústředním motivem obrazu uprostřed oblouku je anděl přinášející pokoj – pax vobis, mír všem. Z informační tabule se dozvíte, že zde studenti waldkirchenského gymnázia a vimperských škol společnými silami v červnu roku 2002 vysadili české a německé národní stromy lípy a duby jako připomínku soužití dvou národností.

Alej českých a německých národních stromů lip a dubů byla společně vysázena studenty obou národností. Nalomený gotický oblouk symbolizující počátek dřívějšího společného soužití a zároveň nového smíření dvou rovnocenných národů.

Návrat údolím Pravětínského potoka

Dál po naučné stezce dojdete ke kamennému obelisku (6) opásaného měděnou obručí s nápisem: „Alej Smíření – Allee der Versöhnung – 2002“. Od obelisku se po klesající lesní silničce údolím Pravětínského potoka vydáte zpátky do Vimperku. Po 4 km uvidíte pozůstatky Gabrielova mlýna a pily (7).

V mrazivém počasí upoutá pozornost Skolků pramen – silný pramen pitné vody. Nejkratší cestou k autobusovému nádraží a zpět na vlakovou stanici (1) se dostanete po odbočení na stezku nad tratí (8).

Kamenný obelisk je vstupní bránou do Aleje Smíření ve směru od Vimperku. Poutníci si tady mohou odpočinout a pokochat se výhledem na vrchol Boubína (1362 m).

Ledový portrét Skolků pramene nabízí bizarní výtvory mrazu a vody.

Text a foto: František Janout, ŠumavaNet.CZ