Délka trasy: 11 km
Celá cesta vede po zpevněných (asfaltových) cestách. Je vhodná i pro rodiny s malými dětmi v kočárcích. Cyklisté musí být velmi obezřetní, v sezóně jsou části cesty velmi frekventované.
Cestu je možné absolvovat v každém ročním období. V některých úsecích v zimě jen na sněžnicích či lyžích. Každé roční období má své kouzlo. Následující fotosérie je z března 2022.
Vycházka začíná na centrálním parkovišti obce Modrava, v místech u soutoku Modravského a Roklanského potoka. Soutokem vzniká řeka Vydra.
Vyrazíme obcí proti proudu Roklanského potoka, kolem Návštěvnického centra dřevařství a známého modravského pivovaru Lyer. Cesta je značena červenou turistickou značkou.
Na rozcestí u hájovny Rybárna (postavena v roce 1938) pokračujeme dál proti proudu Roklanského potoka. Po kilometru cesty dorazíme k místu, kde stávala samota Rybárna (Fischerhütte). Jednalo se o dvě usedlosti, která zanikly na přelomu 19. a 20. století.
Jinak poměrně klidný potok v krátkém úseku promění v dravou řeku, která divoce hučí ve strmém kaňonu.
Po několika stovkách metrů dorazíme k soutoku Javořího a Roklanského potoka.
V těchto místech se nachází významná mezolitické sídliště, sezónně obývané v době kamenné člověkem, lovci –-sběrači. Živili se brusinkami, borůvkami a lískovými oříšky. Oříšky se daly se skladovat přes zimu a měly vysokou kalorickou hodnotu. Výhodou vysoké nadmořské výšky bylo pozdější dozrávání těchto plodin, naši předci se na tato místa ve správný čas přesunuli z podhůří. Roklanský potok byl navíc bohatý na lososy. Nálezy ukazují, že mezolitičtí Šumavané udržovali styky s protilehlou bavorskou stranou. Jejich nástroje jsou totiž vyrobené z bavorského rohovce, který se musel dovážet a následně distribuovat mezi jednotlivé šumavské osady. Směňovaly se kožešiny, maso, oděvy, nádoby, ozdoby, kamenné nástroje aj.
Roklanský potok pokračuje do Modravských slatí, kam je Správou NP Šumava vstup zakázán. My pokračujeme proti proudu Javořího potoka až k bývalé Javoří Pile. Jednalo se hájenku zřízenou knížetem Schwarzenbergem na začátku 19. století.
V době rozmachu šumavské turistiky na přelomu 19. a 20. století a v období první republiky hájenka sloužila i jako hostinec a noclehárna U Tetřeva. Knižní průvodce z roku 1938 uvádí3 pokoje, 15 lůžek. Po zřízení hraničního pásma byla stavba v roce 1950 zlikvidována. Pozůstatky jsou stále patrné.
Z rozcestí Javoří Pila pokračujeme po modré turistické značce stoupáme k rozcestí Pod Oblíkem a k nádherné Tříjezerní slati. Okružní, 250 m dlouhá okružní naučná stezka vede kolem tří rašelinných jezírek. Během několika posledních zim a jar se sněhovou pokrývkou byla stezka Správou NP Šumava znepřístupněna vysokým plotem u vstupu. Přidáváme tedy fotografie z doby, kdy se tam ještě smělo.
Nejprve prudce klesáme na rozcestí k hájence Rybárna, poté už pohodlně pokračujeme, dokud nezahlédneme první chalupy Modravy.