Nejstarší zástavba městečka byla celodřevěná, již tehdy se však ve stavbách selského lidu začaly objevovat zděné konstrukce. V r.1511 část městečka vyhořela, ale patrně nedlouho poté byla zase obnovena s početnými srubovými konstrukcemi.
Výtvarně nejvýznamnější architektonickou akcí 16.století byla pronikavá přestavba kostela sv.Maří Magdaleny v typickém goticko-renesančním stylu. O starší situaci půdorysné stopy historického jádra městečka vypovídají úseky dochované zástavby na severní a východní straně náměstí. Domy zde byly stavěny v převážné většině ve štítové orientaci na úzkých gotických parcelách.
Celé 19.století se v oblasti českého západu neslo v duchu tzv. lidového klasicismu. Třebaže Velhartice nebyly tímto pozoruhodným stavebním slohem výrazněji ovlivněny a plně se zde neprojevila jeho zdobná forma je valná většina dosud stojících domů tímto stavebním proudem více či méně poznamenána.
Přes mnohé neblahé stavební zásahy si Velhartice oproti jiným sídlům udržely svébytný, velmi působivý charakter malého agrárního pošumavského městečka se zvlněnou hladinou střech, stoupající od jihu z údolí Pstružné severním směrem k pomyslnému horizontu.
Přízemní roubená stavba v těsné blízkosti velhartického náměstí. Roubené doby byly v minulosti ve Velharticích rozšířené.
Nedělní pohoda na velhartickém náměstíčku
