V nadmořské výšce 1024 m, na místě zvaném Schöne Ebene - Pěkná vyhlídka byla z rozhodnutí knížete Schwarzenberga od roku 1795 postupně budována nová dřevařská osada. Dostala jméno Fürstenhut, česká podoba Knížecí Pláně se objevilo až roku 1877.

Podle pověsti navštívil obec v době vzniku kníže Schwarzenberg. Silný vítr mu odnesl jeho klobouk a ten se zachytil na větvi vysoké jedle. Místní dřevorubec vylezl na strom a předal klobouk knížeti. Na památku této události byla nová obec pojmenována Füstenhut -Knížecí klobouk.

V roce 1824 byl postaven dřevěný kostelík sv. Janu Křtiteli. V roce 1840 zde stálo již 59 domů, a žilo zde 521 obyvatel. Byla zde škola, obecní úřad, čtyři hostince, myslivna, lesní hájovna, mlýn, pila a stanoviště hraniční stráže. 

V roce 1850 byla obec připojena pod správu obce Kunžvart, samostatný obecní úřad začal opět fungovat od roku 1902.

Na místě původního požárem zničeného dřevěného kostela byl v letech 1861 – 1864 vybudován kamenný kostel svatého Jana Křtitele. Od roku 1865 zde fungovala samostatná fara. Knížecí Pláně tehdy čítaly 60 domů a 725 osob. Později se obec dále rozrůstala, nicméně počet obyvatel klesal.

Poštovní úřad byl v obci zřízen roce 1913.

Na bojištích 1. světové války padlo 30 místních můžu a na jejich památku byl v obci v roce 1936 vybudován pomník.

V roce 1930 bylo na Knížecích Pláních 75 domů, v nich žilo 458 osob, naprostá většina německé národnosti, Čechů zde žilo pouze devět.

Během druhé světové války zahynulo na bojištích 46 místních mužů. Na konci války se v jedné z chalup skrýval velitel českobudějovického gestapa Robert Steinhauser s manželkou. Po obsazení Knížecích plání americkou armádou větší část německých obyvatel uprchla i s majetkem do Německa. Z německých obyvatel zbylo posledních 58. Pracovali na těžbě a plavení dřeva a doufali, že se vzhledem ke své trvalé loajalitě k Československu odsunu vyhnou - mýlili se. V roce 1946 byli odsunuti.

Jako hajný nastupuje Jan Hrdlička, který až do roku 1949 převáděl u hraničního kamene č. 14 české občany do Bavorska.

Ještě v roce 1947 žilo na Knížecích Pláních 57 obyvatel, funguje škola. Vznik zakázaného hraničního pásma však znamenal definitivní zánik obce.

V roce 1950 je vimperským knězem Karlem Fořtem v kostele odsloužena poslední bohoslužba. Kostel svatého Jana Křtitele byl odstřelen roku 1956. Je provedena demolice fary a hřbitova. Dochází k demolici stavení a zůstává stát jediné stavení poblíž myslivny, které slouží k ustájení koní a dobytka státních lesů.

Péčí německých rodáků byl v roce 1992 obnoven hřbitov. Obnoveny byly i základy průčelí kostela, zde byl osazen nalezený a zrestaurovaný rodový znak Schwarzenbergů a vztyčen velký kříž.

V současné době fungující restaurace Hájenka stojí na místě, kde původně stávala hájovna.

Knížecí Pláně spadají pod obec Borová Lada. Jsou důležitou křižovatkou turistických a cykloturistických tras.

Poznámka: mladý vimperský kněz Karel Fořt těsně unikl v roce 1950 státní bezpečnosti a zachránil se útěkem přes hranice. Po misijním působení v Alžírsku zakotvil v Německu a stal se významným představitelem českého exilu. Budoval síť českých center a pomáhal emigrantům. Z vysílání Rádia Svobodná Evropa je znám jako Otec Karel.


Mapa
(c) Text & foto: ŠumavaNet.CZ

Reklama od přátel z Googlu

Reklama

Pension Klose
Boubín
Pension Klose
Penzion Klose
Chata Modrava
Chata Modrava
Klostermannova chata, Modrava
Klostermannova chata, Modrava
Rodenstock Klatovy
Rodenstock Klatovy
Country saloon Beňovy
Country saloon Beňovy
Pivovar LYER Modrava
Pivovar LYER Modrava
Hotel Svatý Tomáš
Hotel Svatý Tomáš
Penzion U Pstruha, Modrava
Penzion U Pstruha, Modrava
Novostavby a rekonstrukce na klíč, truhlářské a lakýrnické práce. Opravy střech. (*I)
2 km od Borových Lad. Dvě oddělené části - první pro rodiny a individuální rekreaci a druhá pro skupinovou rekreaci.

Reklama od přátel z Googlu