Vernisáž proběhne 17. února od 17.00 v městské knihovně, účast přislíbily dcery Edith Künzel a Christa-Marie Ebert.

Walter Grössl vystudoval učitelský ústav v Českém Krumlově. Svou učitelskou praxi započal v lednu 1942 ve škole v Hamrech. Po válce se do Nýrska již nevrátil a novým trvalým domovem se mu stal Viechtach, kam za ním přišli rodiče i bratr. Ve Viechtachu se vrátil k učitelskému povolání, kterému zůstal věrný až do odchodu do důchodu. Ve volném čase se věnoval své vášni, řezbářství. Do dřeva ryl krajiny Šumavy a Bavorského lesa. Inspirovala ho poezie Hanse Watzlika a Seppa Skalitzkého. Rozhodující roli sehrál obdiv k Adalbertu Stifterovi a jeho dílům. Kromě řezbářství ho přitahovaly zejména staré techniky, jako je lept a mědirytina. Už tehdy kritici potvrdili, že jeho dílo „spojuje hluboký cit s mimořádnou dovedností“. Za jeho dlouholetou, úspěšnou práci a zásluhy mu byla v roce 1987 udělena „Kulturní cena města Pasova“.

Proměna křesťanských Velikonoc ve svátky jara probíhala pozvolna. Velikonoce byly komunistickým režimem zbavovány náboženského významu a duchovního rozměru. Křesťanská podstata svátků byla potlačena a upřednostňovány byly lidové tradice, barvení vajíček a pomlázka.

Poradna je určena k řešení běžných životních situací a slouží k poskytnutí rychlé pomoci s právním problémem. V případě složitějších problémů pomůže k nasměrování, jak problém řešit s doporučením dalšího postupu.

V roce 1736 byla nýrským Nepomucenským bratrstvem u kostela Čtrnácti svatých pomocníků na nýrském dolním náměstí osazena socha sv. Jana Nepomuckého. Co se později stalo se sochou, a jaká byla její cesta na dnešní místo, se dozvíme v přednášce prof. PhDr. Ing. Jana Royta, Ph.D., DSc. Zmíněny budou i další svatojánské památky z Nýrska a okolí, které patří k typickým atributům české krajiny. Prof. PhDr. Jiří Mikulec, CSc. seznámí posluchače s náboženskými bratrstvy zasvěcenými sv. Janu Nepomuckému v barokních Čechách. Nenechte si ujít tuto vzácnou příležitost a přijďte si poslechnout zajímavé přednášky našich předních historiků.

Díky podpoře Plzeňského kraje a města Nýrska, které hradí svozovou autobusovou dopravu, se senioři z Nýrska a spádových obcí dostanou do divadla pohodlně a bez starostí.

Při tvorbě Špalíčku se Bohuslav Martinů inspiroval v lidových písních, dětských říkadlech, hrách a pohádkách Karla Jaromíra Erbena. Hudba doprovázená baletními výstupy, zpěvem sólistů i sboru připomíná krásu české lidové kultury a tradice naší země.