Pancířský hřbet je turisticky nejvyužívanější hřeben na Železnorudsku. Nastoupit na hřeben se dá z Gerlovy Hutě, Železné Rudy, Špičáku, Brčálníku, Hojsovy Stráže a ze Zelené Lhoty. Nejjednodušší přístup na hřeben je sedačkovou lanovkou ze Špičáku s mezistanicí na Hofmankách s hotelem Horizont, odkud je fantastický výhled na západy slunce za Velkým Javorem a někdy i nad Alpami. I během jízdy lanovkou se otevírají výhledy na Královský hvozd a na Falkenstein. Kromě dnů údržby na podzim a na jaře jezdí lanovka po celý rok. Na Pancíři a Prenetu jsou jedny z mála klasických horských chat na celém Železnorudsku. Chata na Můstku před deseti lety vyhořela. Z vrcholových partií, zejména z okolí Pancíře a Můstku, jsou překrásné výhledy.
Na svazích Pancíře pramení tři řeky a prochází jím hlavní evropské rozvodí, Úhlava a Křemelná tečou do Severního moře, Řezná pak do Černého moře.

Pancíř (1214 m), rozhledna na Pancíři

Na vrchol Pancíře vede sedačková lanová dráha. Je rozdělena na dva úseky. První začíná v již zmíněné stanici Špičák, kde je umístěna i hlavní pokladna, a má délku 1453 m. Pohon pro oba úseky je umístěn v přestupní stanici Hofmanky. Druhý úsek měří 1285 m. Konec je ve stanici Pancíř.
Na vrcholku Pancíře byla už v roce 1880 postavena jednoduchá dřevěná rozhledna. Dne 28. září 1923 zde pak byla otevřena tzv. Matušova turistická chata s restaurací a s rozhlednou. Dokončena byla za pět měsíců od položení základního kamene! Na severní straně Pancíře je lyžařská sjezdovka s kotvovým vlekem.
Z vrcholu Pancíře se otevírá jeden z nejkrásnějších výhledů na Šumavě na Královský hvozd, hlavní hřeben Šumavy s Debrníkem a Poledníkem a vedlejší hřeben s Polomy a se Sklářským vrchem. Jako na dlani tu máme hlavní dominantu Železnorudska – německý Grosser Arber (Velký Javor) s typickými věžemi radarové stanice a vysílačem a horskou chatou Arberschutzhaus. Za jasného podzimního a zimního počasí často uvidíte nezapomenutelný pohled na Alpy. Celé údolí je na podzim někdy zalité nízkou oblačností a na Pancíři je jasno a teplo.

Můstek (1234 m)

Nejvyšší vrchol Pancířského hřbetu. Přes Můstek směřovala ve středověku od Pancíře k Zelené Lhotě tzv. Výšinná cesta.  V roce 1924 někdejší starosta z Hojsovy Stráže Michal Ernst nechal postavit rozhlednu, věž byla vysoká 18 m, a chatu na Můstku. Po válce chata sloužila jako rekreační objekt ČSD. O vánočních svátcích, 26. prosince 1995 do základů vyhořela. Na současné podobě vrcholu a okolí se nejvíce z celého hřebene podepsalo řádění orkánu v roce 2007.

Prenet (1071 m)

Na vrcholu malého Prenetu je horská chata a malý horský hotel. V 15. století zde stávala kaple sv. Kunhuty, u které žil poustevník. Více o kapli najdete v MZ 6 – Církevní památky. Okolo kaple se rozkládala malá osada. Z rozlehlých luk pod vrcholem jsou překrásné a daleké výhledy do vnitrozemí.

Pramen Úhlavy

Úhlava pramení na západním svahu Pancíře v nadmořské výšce 1100 m u tzv. Pískové cesty, která jde úbočím Pancíře k Tomandlovu křížku. Úhlava odtud teče k severozápadu, na Brčálníku vytváří hluboké Úhlavské údolí, které odděluje Královský hvozd, a Pancířský hřbet. V údolí v Hamrech pod Černým jezerem byla roku 1930 na toku vybudována elektrárna a vodní nádrž. Na tomto horním toku má řeka ráz bystřiny s velkým spádem, postupně mohutní, zejména po spojení s potoky Zelenským, Černým a Bílým.
Pod Zelenou Lhotou byla vybudována v letech 1964–1969 přehradní nádrž Nýrsko se zatopenou plochou 141,59 ha s 36 m vysokou a 320 m dlouhou kamennou sypanou hrází. Nádrž zásobuje pitnou vodou Klatovsko a Domažlicko, později řeka zásobuje pitnou vodou i Plzeň. Ze všech nádrží v povodí Berounky má tato nejčistší vodu. Netvoří se zde řasy ani sinice a voda se tak dobře upravuje na pitnou.
Řeka dále míjí Klatovy, protéká okolo hradu Švihov, lužanským zámeckým parkem, Přešticemi s mohutným chrámem od slavného stavitelského rodu Dienzenhofferů a ve 303 m n. m. se vlévá do řeky Radbuzy v Plzni.

Šmauzy, prameniště Křemelné

Horská louka Šmauzy se nachází v přírodní rezervaci Prameniště na úbočí Pancířského hřbetu a je propojena s hřebenem Pancíře žlutou turistickou značkou, která přichází rovněž k významnému rozcestí na hřebeni – Tomandlovu křížku. Na Šmauzech bývala osada se sklářskou hutí. Zbytky budov můžeme spatřit po levé straně turistické cesty před potokem. Vpravo pod cestou vidíme okraj horského vrchoviště, kde pramení jedna z nejkrásnějších šumavských řek Křemelná, která již za několik kilometrů překrásně meandruje pod bývalým Zhůřím, aby se později protáhla romantickým údolím Frauenthal u Prášil a poté se zařízla od Stodůlek do hlubokého kaňonu a po několika kilometrech vytvořila spolu s Vydrou stříbropěnnou, dříve zlatonosnou, dnes vodácky oblíbenou Otavu. Ke svému ústí pod hradem Zvíkov urazí cestu dlouhou 113 km.

Prameniště Řezné

Poslední řekou pramenící na svazích Pancíře při cestě z Hofmanek na Gerlovu Huť ve výšce 1050 m je Řezná, která odvodňuje celou Železnorudskou kotlinu a po 8 km pokračuje jako Grosse Regen do Německa, kde se v Regensburgu vlévá do Dunaje a s ním tečou vody Řezné do Černého moře. Řeka rovněž zásobuje celou oblast pitnou vodou, její horní tok s několika menšími přehradami je rájem rybářů. Chloubou jsou chycení sumci dosahující délky až dva metry a váhy hodně přes 50 kilogramů. V oblasti Železné Rudy a Alžbětína je velmi četný výskyt vydry říční a bobra evropského.

Suché Studánky

Kaplička na Suchých Studánkách v místě bývalého Kohlbrauschova statku na náhorní planině pod Můstkem na modré značce se stala malým meditačním místem milovníků přírody. Za planinou se rozkládá horní část přírodní rezervace Městišská rokle.
.