Archeologové objevili na Šumavě v oblasti Modravy nejvýše položené pravěké sídliště v České republice. Toto osídlení spadá do doby středního mezolitu a je staré 10 tisíc let.
Přímo v jedné z 5 lokalit uspořádala 16.8.2013 Správa NP Šumava tiskovou konferenci a početná skupina zástupců médií se tak mohla s archeology nedaleko soutoku Javořího a Roklanského potoka nejen setkat, ale také je vidět na vlastní oči v akci. Byli jsme při tom i my a můžeme vám několika záběry událost zprostředkovat.
Roklanský potok pod soutokem s Javořím potokem
Hloubení sond probíhá s maximální šetrností k přírodě …
Vedoucí průzkumu Katarína Čuláková z Archeologického ústavu Akademie věd ČR
Archeologové v akci
Vybírání zeminy do věder …
její vyplavování na sítě v potoce, které přinese třeba jen jediný nález za celý den - to je mravenčí a trpělivá práce lidí zapálených pro věc
Toto je „předmět doličný“ – pravěký kamenný artefakt - rohovec ortenburské jury, z něhož se získávaly štěpky a čepelky na výrobu řezných nástrojů, šípů i háčků na ryby
Nálezy, které zde archeologové našli, potvrzují sezónní využívání určitých zdrojů a vedou k úvahám o polokočovném způsobu života zdejší mezolitické tlupy. Ten ale nespočíval v putování krajinou do neznáma, ale v cíleném pohybu mezi několika známými místy. Byly to především drobné úštěpy a čepelky - doklady o existenci štípané industrie. Lidé tu v té době pravděpodobně sbírali brusinky, borůvky a lískové oříšky a je možné, že sem přicházeli lovit i lososy, jejichž tahy jsou v této oblasti zaznamenány až do novověku. Ryby lovili na udici, zvěř hlavně lukem a šípy, případně do pastí, jak ukazují nálezy z jiných oblastí Evropy. Nálezy, které zde archeologové našli, potvrzují sezónní využívání určitých zdrojů a vedou k úvahám o polokočovném způsobu života zdejší mezolitické tlupy. Ten ale nespočíval v putování krajinou do neznáma, ale v cíleném pohybu mezi několika známými místy. Byly to především drobné úštěpy a čepelky - doklady o existenci štípané industrie. Lidé tu v té době pravděpodobně sbírali brusinky, borůvky a lískové oříšky a je možné, že sem přicházeli lovit i lososy, jejichž tahy jsou v této oblasti zaznamenány až do novověku. Ryby lovili na udici, zvěř hlavně lukem a šípy, případně do pastí, jak ukazují nálezy z jiných oblastí Evropy.
Obec Modrava se finančně podílí na výzkumu a tak nemohl chybět ani starosta Antonín Schubert
"Nejde o jedinou lokalitu s vysokým archeologických či historickým významem na Modravsku. Je naší povinností uceleně prozkoumat naší šumavskou historii. Tento stát plýtvá penězi na zbytečné zkoumání přirozených jevů, ale na smysluplný výzkum historie osídlení Šumavy se peněz nedostává"
Výzkum ocenil i ředitel Správy NP a CHKO Šumava Jiří Mánek, který se chce zasadit o jeho další pokračování.
"Archeologický výzkum horských regionů může významně přispět k zodpovězení takových otázek jako například sezonalita osídlení, přežívání mezolitické společnosti až do období té neolitické a také odhalit další zajímavosti ze života na staré ba pravěké Šumavě. Takové poznání pravěké Šumavy pak pomůže otevřít oči té současné"
Poznatky z archeologického výzkumu:
- pro lidi z doby středního mezolitu (9600 – 5500 let před Kristem) byl typický polousedlý způsob života, větší část roku sídlili v nižších polohách
- populace je označována jako lovecko-sběračská. Neživili zemědělstvím, ale tím, co nabízelo prostředí kolem nich - sběrem lesních plodů, oříšků, lovem a rybolovem
- lískové oříšky byly vzhledem k možnosti jejich trvalejšího skladování významným sběrovým artiklem
- do nadmořské výšky 1000 až 1100 m putovali jen na část roku na sklonku léta a na podzim
- do vyšších poloh se přemísťovali z důvodů vegetačního výškového gradientu, který způsobuje pozdější zrání plodů ve vyšších nadmořských výškách. Též lososi táhli potoky proti proudu v pozdním létu
- výzkum začal hledáním artefaktů viditelných na povrchu – při jejich objevení se pak hloubily sondy, z nichž se odebraná zemina propírala v potoce na sítech
- rohovec ortenburské jury pochází z oblasti mezi Pasovem a Řeznem - odtud si jej přinášeli do svých přechodných sídlišť jako polotovar, kde z něho odlamovali štěpky, z nichž vyráběli řezné nástroje
- při archeologických nálezech, tzv. štípané industrie, se odlišovaly vlastní štěpky a odpad z tohoto produktu, který představoval větší část nálezů
- ze štěpků se vyráběly řezné nástroje, šípy i háčky na ryby
- jako spojovací materiál sloužilo lýko a smola
- nejpočetnější naleziště (cca 250 nálezů) je „Javoří pila I.“ na soutoku Roklanského a Javořího potoka
- uvádí se ještě dalších 5 nalezišť - dvě u Roklanského potoka, jedno na Březníku (svah u Březnické hájenky) a dvě u Křemelné (oblast Stodůlek)
Text a foto: František Janout, ŠumavaNet.CZ, doplněno o pasáže z TZ vydané Správou NP Šumava
