Šumava Litera slaví 10 let a roste za hranice i do vnitrozemí
Z původně regionálního listopadového setkávání spisovatelů, nakladatelů a knihkupců ve Vimperku se Šumava Litera za deset let své existence rozrostla v mezinárodní projekt s celoročním programem. Soutěží za tu dobu prošlo přes 500 knih se šumavskou tematikou, od roku 2021 včetně německojazyčných.
„V posledních dvou ročnících jsme se přiblížili stovce knih, přičemž třetina je německých. Šumava Litera však nejsou jen knihy, ale také celoroční doprovodný program na různých místech, například v Praze, Plzni, Českých Budějovicích, Strakonicích, Klatovech, Prachaticích, Čkyni, Ludwigsthalu nebo Freyungu. Hlavní festivalový týden zakončený předáváním cen se pak koná tradičně ve Vimperku, letos od 11. do 16. listopadu,“ uvedl ředitel festivalu Tomáš Jiřička.
Doprovodný program sestávající z výstav, přednášek, besed, poznávacích výletů, promítání filmů či divadelních představení se zaměřuje na určité téma. Letos to jsou Křesťané a pohané na Šumavě a v Bavorském lese, příští rok k 80. výročí konce druhé světové války to budou Američané na Šumavě a v Bavorském lese a v roce 2026 bude tématem hudba.
Porota letos hodnotila 61 českých a 33 německých knih vydaných v roce 2023. Jedna z nich v sobotu 16. listopadu ve Vimperku obdrží Mezinárodní cenu Šumava Litera za významný přínos pro česko-německo-rakouskou spolupráci. Dále porota udělí Cenu Johanna Steinbrenera ve třech českojazyčných kategoriích: 1. beletrie a poezie, 2. populárně naučné publikace, 3. výtvarné publikace a v kategorii Nejlepší německojazyčná publikace o Šumavě a Bavorském lese.
Přeshraniční přesah Šumavy Litery oceňuje ředitel Jihočeské vědecké knihovny Ivo Kareš, jinak též zakladatel internetového projektu Kouhoutí kříž, který mapuje šumavskou německou literaturu. „Vyhnáním obyvatel Šumavy německé národnosti byla přerušena staletá kulturní tradice a zapojení rakouských a bavorských partnerů do Šumavy Litery pomáhá tuto trhlinu zacelovat,“ poznamenal.
Cena nesoucí jméno Johanna Steinbrenera je vyrobena ze skla a odkazuje ke dvěma tradicím hostitelského města Vimperk – sklářského a tiskařského průmyslu. To bylo zakladateli festivalu zvoleno za místo konání právě kvůli knihařské tradici a také proto, že bývá označováno za „bránu Šumavy“ (mj. zde také sídlí Správa Národního parku Šumava).
