Pohraniční osada Nýrsko vznikla na zemské stezce vedoucí do Bavorska, pod zalesněnými výběžky Šumavy, na obou březích Úhlavy. Dobu vzniku odhadujeme na 12. století, nejstarší písemnou zprávu máme však až z roku 1327. Dle této zprávy bylo Nýrsko opevněnou osadou, která byla pověřena výběrem cla.
Již v předhusitské době bylo město rozděleno na dvě části: na Horní Nýrsko, které patřilo k blízkému hradu Pajrek a Dolní Nýrsko, patřící k Bystřici nad Úhlavou.
Do vývoje města zasáhly husitské války a dá se říci, že tehdejší Nýrsko zasáhlo do průběhu husitských válek. V památné bitvě u Nýrska dne 22. září 1467 porazil majitel Pajreku a Horního Nýrska Racek z Janovic spolu s měšťany z Domažlic a Klatov bavorské křižáky táhnoucí proti králi Jiřímu. Město bylo však křižáky vypleněno.
V roce 1554 byly obě části Nýrska spojeny, Horní Nýrsko bylo přikoupeno k bystřickému panství. V roce 1593 udělil císař Rudolf II městu právo týdenního a výročního trhu. V roce 1850 se Nýrsko stalo sídlem okresního soudu.
Koncem 19. století žilo v Nýrsku přes 1500 obyvatel a byly zde továrny na zápalky a prádlo, koželužna, parní pila, dva mlýny a brusírna skla. V roce 1895 je z Vídně do Nýrska přestěhována optická továrna W. Ecksteina a spol., předchůdce dnešní Okuly