Archeologové objevili na Šumavě v oblasti Modravy nejvýše položené pravěké sídliště v České republice. Toto osídlení spadá do doby středního mezolitu a je staré 10 tisíc let.
Přímo v jedné z 5 lokalit uspořádala 16.8.2013 Správa NP Šumava tiskovou konferenci a početná skupina zástupců médií se tak mohla s archeology nedaleko soutoku Javořího a Roklanského potoka nejen setkat, ale také je vidět na vlastní oči v akci. Byli jsme při tom i my a můžeme vám několika záběry událost zprostředkovat.
Roklanský potok pod soutokem s Javořím potokem
Hloubení sond probíhá s maximální šetrností k přírodě …
Vedoucí průzkumu Katarína Čuláková z Archeologického ústavu Akademie věd ČR
Archeologové v akci
Vybírání zeminy do věder …
její vyplavování na sítě v potoce, které přinese třeba jen jediný nález za celý den - to je mravenčí a trpělivá práce lidí zapálených pro věc
Toto je „předmět doličný“ – pravěký kamenný artefakt - rohovec ortenburské jury, z něhož se získávaly štěpky a čepelky na výrobu řezných nástrojů, šípů i háčků na ryby
Nálezy, které zde archeologové našli, potvrzují sezónní využívání určitých zdrojů a vedou k úvahám o polokočovném způsobu života zdejší mezolitické tlupy. Ten ale nespočíval v putování krajinou do neznáma, ale v cíleném pohybu mezi několika známými místy. Byly to především drobné úštěpy a čepelky - doklady o existenci štípané industrie. Lidé tu v té době pravděpodobně sbírali brusinky, borůvky a lískové oříšky a je možné, že sem přicházeli lovit i lososy, jejichž tahy jsou v této oblasti zaznamenány až do novověku. Ryby lovili na udici, zvěř hlavně lukem a šípy, případně do pastí, jak ukazují nálezy z jiných oblastí Evropy. Nálezy, které zde archeologové našli, potvrzují sezónní využívání určitých zdrojů a vedou k úvahám o polokočovném způsobu života zdejší mezolitické tlupy. Ten ale nespočíval v putování krajinou do neznáma, ale v cíleném pohybu mezi několika známými místy. Byly to především drobné úštěpy a čepelky - doklady o existenci štípané industrie. Lidé tu v té době pravděpodobně sbírali brusinky, borůvky a lískové oříšky a je možné, že sem přicházeli lovit i lososy, jejichž tahy jsou v této oblasti zaznamenány až do novověku. Ryby lovili na udici, zvěř hlavně lukem a šípy, případně do pastí, jak ukazují nálezy z jiných oblastí Evropy.
Obec Modrava se finančně podílí na výzkumu a tak nemohl chybět ani starosta Antonín Schubert
"Nejde o jedinou lokalitu s vysokým archeologických či historickým významem na Modravsku. Je naší povinností uceleně prozkoumat naší šumavskou historii. Tento stát plýtvá penězi na zbytečné zkoumání přirozených jevů, ale na smysluplný výzkum historie osídlení Šumavy se peněz nedostává"
Výzkum ocenil i ředitel Správy NP a CHKO Šumava Jiří Mánek, který se chce zasadit o jeho další pokračování.
"Archeologický výzkum horských regionů může významně přispět k zodpovězení takových otázek jako například sezonalita osídlení, přežívání mezolitické společnosti až do období té neolitické a také odhalit další zajímavosti ze života na staré ba pravěké Šumavě. Takové poznání pravěké Šumavy pak pomůže otevřít oči té současné"
Poznatky z archeologického výzkumu:
Text a foto: František Janout, ŠumavaNet.CZ, doplněno o pasáže z TZ vydané Správou NP Šumava