Vltavický hřbitov

Nositel Nobelovy ceny, básník Jaroslav Seifert, věnoval vltavickému hřbitovu jednu ze svých básní.

Poněkud kuriózní případ se stal na konci druhé světové války. Na místním hřbitově byl pochován německý voják i s municí. Po dvou letech se případ vyšetřoval a byla učiněna dvě opatření. Hrob byl označen cedulí, která varovala před nebezpečím, a bylo nařízeno zjistit, zda se takovýchto případů neudálo více. Časem vše upadlo v zapomnění a tak zřejmě německý voják na vltavickém hřbitově dodnes sní svůj věčný sen. A s ním i reznoucí munice.

Na hřbitově byly pochovány i tři z obětí nelidského a nesmyslného pochodu smrti, který procházel Horní Vltavicí. Z německého Helm­brechtsu nastoupilo strastiplnou cestu 1370 vězněných židovských žen. 346 kilometrů dlouhá pouť byla lemována mělkými hroby těch, jež zemřely vyčerpáním či nemohly dál a byly zastřeleny. Z celkového počtu se jich zachránilo pouze 157. Tři z žen, které nepřežily a byly narychlo pohřbeny v mělkém hrobě nedaleko Horní Vltavice, byly po příchodu americké armády exhumovány a přemístěny na vltavický hřbitov. Pěta­devadesát žen, které při pochodu zemřely, je pochováno ve Volarech a této události je věnována i expozice volarského muzea.

Místo posledního odpočinku zde našla manželka národního umělce Zdeňka Štěpánka Soňa, legenda šumavské myslivosti hajný Waltr Paleček a při stěně kostela je umístěna rodinná hrobka majitelů lenorské sklárny Kraliků.

Text: Obecní úřad Horní Vltavice