Čtvrtá adventní neděle přinesla ve Volarech divadlo Já to jsem a skauti přivezli Betlémské světlo.
Divadlo Já to jsem je potulné seskupení loutek a herců z Jižních Čech. Je součástí rodinného divadla Víti Marčíka. Divadlo se názvem chce odlišit, to aby nedocházelo k nedopatřením, a nepletlo se, že diváci jdou na Víťu Marčíka staršího, který je vousatý, ale ve skutečnosti vidí mladé bez vousů. No vousy rostou i mládí, ale rozpoznatelní jsou stále. Herci tohoto divadla zahráli ve volarském kostele svaté Kateřiny Vánoční příběh. Herci hráli sami i s dřevěnými loutkami, zpívali koledy a hráli klidně a nakonec i rockově.
Nám tolik známý příběh o zrození pána Ježíše Krista, byl podán tak trochu jinak a též by se mohl jmenovat „Cesta do Betléma“ nebo „Co se dělo o Vánocích“ či „Narození Ježíše (Ježíška) Krista“. Je to skoro tradiční zpracování této události a to především podle Lukášova evangelia. Příběh hráli herci živý i ti dřevění a bylo to zajímavé vyprávění proložené známými vánočními koledami. Koledy si ti co je znali, zazpívali sami. Byl by to normální pěkný biblický příběh, kde nechybí Josef a Marie, Ježíšek, Tři králové a anděl Zachariáš. Vše probíhalo normálně, až přišel závěr a ten pan principál doprovodil slovy, jak jsem v úvodu řekl, my začínáme lehce a končíme divoce. A to se také stalo ne v městě Betlémě, ale městě Volary. Končilo se rokově ano rokově. Netradiční pojetí konce příběhu končilo rockovou koledou Pásli ovce valaši. Byl to zajímavý konec, který si diváky získal, a mnozí si koledu zapívali d divadelníky společně.
Po divadle na náměstí pod věží kostela svaté Kateřiny u dřevěného Betléma rozdávali Volarští skauti Betlémské světlo. Tomu požehnal farář římskokatolické církve Volary Karel Faalář.
Co je betlémské světlo.
Betlémské světlo je plamínek, který putuje napříč Evropou, symbol míru a přátelství. Skautští kurýři ho každoročně rozváží a roznáší po celém Česku – Betlémské světlo je předvánoční služba skautů společnosti.
Světýlko si v místě narození Ježíše Krista, Betlémě, přebírá každý rok kluk nebo dívka, kterým se říká „Dítě světla“. Cestu z Betléma do Rakouska, kde tato novodobá tradice vznikla, absolvuje vánoční plamínek letecky ve speciálním bezpečnostním obalu, zde se pak během slavnostní ekumenické bohoslužby předává skautům z jednotlivých evropských zemí.
