|
|
|
Horská říčka pramení v výšce 1298 m. n.m. na severním svahu Luzného a nese název Luzenský potok. Po soutoku s Březnickým potokem dostává název Modravský potok, který po splynutí s potokem Roklanským a Filipohuťským dává vzniknout Vydře. Od Čeňkovy Pily po spojení s Křemelnou vzniká Otava, druhá největší šumavská řeka.
Kaňonovité údolí Vydry s peřejnatým řečištěm, obřími hrnci vymletými v žulových balvanech unášením drobného písku a štěrku proudem říčky.
V úseku Antýgl - Čeňkova Pila prochází údolím Vydry naučná stezka vedoucí po svážné cestě zřízené po jedné z lesních kalamit. Odvedením části vod do Vchyninsko-Tetovského kanálu je síla toku Vydry značně oslabena, zároveň současný nedostatek povrchové vody dosti ovlivňuje působivost divokosti této říčky. Na svazích jsou k vidění četná kamenná moře a nad nimi skalní útvary zvané "hrádky", např. viklan Baba, Mnich, Pana. Povydří je zajímavé zároveň i z hlediska botanického či živočišného.
Kaňonovité údolí Vydry s peřejnatým řečištěm, obřími hrnci vymletými v žulových balvanech unášením drobného písku a štěrku proudem říčky.
V úseku Antýgl - Čeňkova Pila prochází údolím Vydry naučná stezka vedoucí po svážné cestě zřízené po jedné z lesních kalamit. Odvedením části vod do Vchyninsko-Tetovského kanálu je síla toku Vydry značně oslabena, zároveň současný nedostatek povrchové vody dosti ovlivňuje působivost divokosti této říčky. Na svazích jsou k vidění četná kamenná moře a nad nimi skalní útvary zvané "hrádky", např. viklan Baba, Mnich, Pana. Povydří je zajímavé zároveň i z hlediska botanického či živočišného.
Vydra a povydří
