Kašperské Hory
Kašperské Hory
Kašperské Hory
Kašperské Hory
Kašperské Hory
Kašperské Hory - zlatonosný revír
Obsah stránky:
Jiří Vopěnka
Fotografie:
Jiří Vopěnka
vopin@sumavanet.cz


@ vopinweb @
sumava.net/vopin
Mezi nejstarší zlatonosné revíry v Čechách patří horní oblast Kašperské Hory, tvořená řadou významných rýžovisek v Rejštejně, na Horské Kvildě, Hartmanicích, v povodí Otavy, Vydry, Křemelné, Hamerského a Zlatého potoka. Samotné dobývání zlata probíhalo i přímo v Kašperských Horách jako byl Důl masných krámů, nebo Kettnerská štola. Rýžoviště v okolí Kašperských Hor byla pravděpodobně k povrchovému dobývání zlata využívána již Kelty z blízkých hradišť Obří Hrádek a Sedlo. Hornická těžba primárních zlatonosných rud probíhala intenzivně již v 10. až 12. století, převážně právě u Kašperských Hor, ve 13. a 14. století za vlády Jana Lucemburského a Karla IV. horníci kutali již v hlubokých částech primárních ložisek zlatonosné rudy. Vliv husitských válek a snižující se mocnost zlata v hlubších částech zlatonosného ložiska ukončil slavnou kapitolu rozmachu hornictví v tomto revíru. I přes poskytování zvláštních královských úlev jak hornímu městu, tak zdejším podnikatelům až do 19. století, nepodařilo se zde úspěšně obnovit těžbu zlata. Poslední pokusy v roce 1922 skončily taktéž nezdarem a většina z nás doufá, že současné tlaky na obnovení těžby zlata, skončí dříve, než bude pozdě.
Staré haldy, nálezy mlýnských kamenů a stoup, do skal tesané šachty a štoly sv
ědčí o nenávratné slávě a o bývalém bohatství tohoto důlního kraje. Pozůstatky starých hornických prací jsou dodnes nejvíce patrné ve třech lokalitách. Hlavní zlatonosné pole probíhá podél Zlatého potoka v délce cca 4 km od vrchu Friedholzu, přes Liščí a Suchý vrch. Od východního okraje Kašperských Hor až ke Klostermannovu vrchu (nad Rejštejnem) vedl střední pruh a mezi osadou Kavrlík a jižním okrajem Ždánova leží třetí zlatonosné pole.
Nejvíce patrné a zachovalé pozůstatky důlní profese jsou jižn
ě od Kašperských Hor v hlavním zlatonosném poli. Z minulosti je tu dobře známá Česká šachta, nebo Františkova šachta, štoly na Liščím vrchu, nebo hlavní, tzv. dědičná štola sv. Jana, sloužící k odvodnění dolů ve městě. U Zlatého potoka ústí najmladší báňské práce zdejšího zlatonosného revíru z počátku 19. a 20. století, doly sv. Františka, Josefa, Bedřicha a Kristýna. V 350 m dlouhé štole Kristýna je v současnosti umístěna světově uznávaná seismická stanice GFÚ ČAV.
Ložisko zlatonosného revíru Kašperských Hor tvoří n
ěkolik metrů mocná pásma ložních, mírně ukloněných zlatonosných křemenných žil a čoček nepravidelného tvaru, dosahující mocnosti až 1 m. Horniny mezi žílami a čočkami jsou zpravidla silně prokřemeněné, obsahující spíše jen stopy zlata.
ROZCESTNÍK
FOTOGALERIE