|
|
|
|
|
Horská Kvilda
Počátky horské obce umístěné na pláních v nadmoských výškách 1000 až 1200 m n.m. - Kvildách (Gefilde), kde panují tvrdé povětrnostní podmínky, lze spojovat jak s těžbou zlata na přítocích Otavy, tak s provozem Zlaté stezky (horní větve z Pasova do Rejštejna a Kašperských Hor). Oboje historici datují do 13. století. První písemná zmíňka o Kvildách je z roku 1345, kdy král Jan Lucemburský privilegoval horní město Kašperské Hory i územím kvildským.
Z dob dobývání zlatého kovu jsou dodnes v oblasti Horské Kvildy patrny sejpy (hrůbata), pozůstatky po rýžování na Hamerském potoce. Výrazně patrné pozůstatky Zlaté ztezky lze spatřit cestou z Horské Kvildy na Zhůří.
Zdrojem obživy po vytěžení zdrojů zlata na Horské Kvildě byla především práce v lese a v 17. a 18. století i v okolních sklárnách, jednalo se ale především o práce pomocné. Na konci 19. století (po ukončené likvidace polomů a kůrovcové kalamity) byla dalším zdrojem obživy i těžba rašeliny na zhůřské a jezerní slati.
Mimo tyto primární zdroje obživy byly na Horské Kvildě provozovány další drobné živnosti jako truhlářství a kamenictví. Zdejší kamentictví rodu Luksch dodávalo nejen kamenná koryta a další běžné kamenické práce, ale výrazně se podílelo na stavbě Vchynicko-tetovského kanálu. S rozvojem turistiky v konci 19. a na počátku 20. století je dalším zdrojem příjmů pohostinství.
Horská Kvilda je v dnešní době optimálním centrem východiska turistických tras do širokého okolí.
Z dob dobývání zlatého kovu jsou dodnes v oblasti Horské Kvildy patrny sejpy (hrůbata), pozůstatky po rýžování na Hamerském potoce. Výrazně patrné pozůstatky Zlaté ztezky lze spatřit cestou z Horské Kvildy na Zhůří.
Zdrojem obživy po vytěžení zdrojů zlata na Horské Kvildě byla především práce v lese a v 17. a 18. století i v okolních sklárnách, jednalo se ale především o práce pomocné. Na konci 19. století (po ukončené likvidace polomů a kůrovcové kalamity) byla dalším zdrojem obživy i těžba rašeliny na zhůřské a jezerní slati.
Mimo tyto primární zdroje obživy byly na Horské Kvildě provozovány další drobné živnosti jako truhlářství a kamenictví. Zdejší kamentictví rodu Luksch dodávalo nejen kamenná koryta a další běžné kamenické práce, ale výrazně se podílelo na stavbě Vchynicko-tetovského kanálu. S rozvojem turistiky v konci 19. a na počátku 20. století je dalším zdrojem příjmů pohostinství.
Horská Kvilda je v dnešní době optimálním centrem východiska turistických tras do širokého okolí.
