Jednání Mikroregionu Šumava-Západ v penzionu Hones v Horské Kvildě 19.9.2005

Jednání Mikroregionu Šumava-Západ v penzionu Hones v Horské Kvildě 19.9.2005

 

 

         Koordinátor Mikroregionu Šumava-západ Jaroslav Tachovský: Mikroregion Šumava-západ sdružuje 10 šumavských obcí a 18 podnikatelských subjektů. Jde nám o další vývoj regionu a vytvoření příznivého klimatu pro podnikatele. Bude rozšířena Rozvojová studie např. o projekt přeshraničního  golfového  hřiště v Železné Rudě a financování bazénu v Bavorské Železné Rudě. Jsou tři žádosti na prostředky z fondů  EU: dopracování Rozvojové studie, systém webových kamer a propagaci Mikroregionu na veletrzích apod.

 

         Německá strana: Sdružení obcí Národního parku Bavorský les zahrnuje 6 obcí. Cestovní ruch je priorita. Regiony obou národních parků by měly srůstat. Důležitá je spolupráce obou parků, dosud např. Junior Rangers, revitalizace Biskupské slati. Očekáváme doplnění Memoranda o vzájemné spolupráci NPŠ a NPBL.  V běhu je projekt přeshraničních běžeckých stop. Priorita: Otevření hraničního přechodu Modrý sloup. Dotační tituly v Bavorsku stále neodpovídají Česku – sladit podmínky!

 

      Ředitel správy NPBL Karl-Friedrich Sinner:  Máme dobrý základ,  tedy Memorandum o vzájemné spolupráci s NPŠ. Stojíme před startem společného projektu Člověk a divočina, který se týká povědomí o ochraně přírody. Usilujeme o obnovení Evropského diplomu pro NPBL.  Chceme, aby ho také obdržel NPŠ. Podmínkou je podpora ideje  DIVOČINY na velké ploše uprostřed Evropy. Při prezentacích v  Domě divočiny v Ludwigsthalu budou fungovat dvě jazykové verze, německá a česká.

 

    Ředitel správy NPŠ Alois Pavlíčko:  Vstup do EU je šance i pro ochranu přírody a přeshraniční projekty. Doplněk Memoranda  bude důležitý pro další vývoj. Je nutno sjednotit přístupy k zonaci i managementu v NPŠ a NPBL. Vše dobré z NPBL může být použito také v NPŠ. Výměna informací mezi obcemi a parkem začala fungovat.

 

   Starosty Modravy Antonín Schubert: Rozvoj obou NP je založen na spolupráci. Vše směřuje k tomu, aby území obou NP bylo turisticky využíváno.  NPBL má velkou výhodu, že byl založen před 33 lety, my tedy můžeme už jen přebírat zkušenosti! V kontrastu stojí NPŠ, jehož vývoj je založen spíše na koncepci  jednotlivých ředitelů a politických směrů v zemi.  Celý tento vývoj měl za následek diskreditaci NPŠ na mezinárodní úrovni. V dnešní době je nastartován nový směr, přičemž NPŠ by se měl rozvíjet v intencích NPBL. Oblast obou NP se musí stát něčím, co Evropa  jinde nemá.  Je tu jediný problém: otázka bezzásahovosti. Obce by měly předložit 3 základní body: svou představu o péči o NPŠ, svou představu o trvale udržitelném rozvoji a svou představu o mezinárodní spolupráci. Hranice mezi oběma parky by se měla POLITICKY SMAZAT! Výsledkem by mělo být vybudování moderního EVROPSKÉHO NP! Každý NP musí mít reprezentativní území bez zásahu. Toto je třeba celospolečensky projednat a tento konsensus by se měl stát stabilním základem NPŠ. Správní území obce Modrava činí  1/8 NP. Součástí je 1500 ha bezzásahového území. Je to  reprezentativní celek pro prezentaci přírodních procesů. Je tu 3600 ha mokřadů. Modrava je tudíž skutečným nástupním místem, branou NP! Obec sama začala budovat svůj Dům divočiny. Naráží přitom na nepropustnost NPŠ – 25 km hranice v okolí obce je nepropustných. Smutný rekord.  Velké části NPŠ nejsou přístupny veřejnosti. Neukážu-li návštěvníku, co ochraňuji, nemůže tu být porozumění pro filozofii NP!

 

   Náměstek ministra ŽP František Pojer: Statut NP musí upřednostňovat přírodní procesy. Největší problém je vymezení I.zón a otázka bezzásahovosti. Oba NP mají různou velikost. V současnosti roztříštěné I.zóny musí být sjednoceny a částečně rozšířeny.  Bude to výhodné i pro návštěvníky. Je připraven nový návrh I.zón, budou následovat projednání s obcemi. Celá I.zóna nebude bezzásahová. Některé oblasti budou jen pro řízenou turistiku. Osvěta je nutná.

 

      Náměstek ředitele  Státního fondu ŽP František Krejčí:  Státní fond distribuoval  v uplynulých dvou letech zvýšenou podporu. Především pro infrastrukturu životního prostředí v obcích.

 

      Poslanec Jiří Papež: Přihlašuji se k myšlenkám spolupráce. Je nutno odbourat politickou hranici a vytvořit v obou NP unikátní celek v srdci Evropy! Proces uznání cílů NP  bude dlouhodobější a musí být založen na dobrovolnosti. Modrý sloup by měl být otevřen!

 

      Poslanec Miroslav Beneš: Ne vždy funguje komunikace. Bavorští přátelé by si měli uvědomit jeden zásadní rozdíl: NPBL byl založen na ploše 8000 ha, NPŠ na 69 000 ha. Z toho vyplývá i ostřejší diskuse, která u nás probíhá. Turista, který přijde do NPBL, je také návštěvníkem NPŠ. Bez turistů počátku 3.tisíciletí nemůžeme fungovat. Komunikace kol Modrého sloupu by se měla rozběhnout  dřív než se přechod stane součástí Schengenského prostoru.

 

    Kauza Modrý sloup:

 

    Starosta Schubert:  Tradiční obchodní cesta a hraniční přechod tu fungovaly do roku 1948. Šlo o historické propojení Česka s Bavorskem. Znovuotevření přechodu iniciovala obec v roce 1992. Po 13 letech jsme se nedopátrali žádného znatelného výsledku.

 

   Starosta Neuschönau Wolf: Je to nekonečný příběh. Přístup z bavorské strany je k státní hranici v oblasti Modrého sloupu  od 1.7. do 15.11. Zatím  tu máme dva národní parky, rozdílné co do filozofie! Důvody, proč neotevřít hraniční přechod Modrý sloup se neustále účelově měnily. Za rok se vymyslí zase jiný důvod. Posudky, které byly ve věci přechodu vypracovány,  nebyly bohužel vypracovány na místě samém, ale od stolu!

 

    Brunhilde Irberová, předsedkyně Výboru pro turismus ve Spolkovém sněmu: Spojení obou NP má velký význam. Podporujeme projekt Německo po stezkách pro pěší. Byla jsem na Modrém sloupu. Bylo tu hodně turistů. Otevření v době 1.7.-15.11. budu podporovat! Usměrnění  turismu je lepší než divoký turismus. Prosím o souhlas české strany s otevřením. Nabízím kontakt na německé Ministerstvo vnitra.

 

    Ředitel správy NPBL Sinner: Souhlas s otevřením přechodu pro pěší od 1.7. do 15.11. S cyklisty by to bylo horší. Pozorování nám říkají, že populace tetřeva je nejméně rušena, když se určí trasa a termín pohybu turistů. Návštěvníci si stále víc hledají individuální vstupy do parku, protože se obávají kontrol přímo v Luzenském údolí. Individuální vstupy  přírodě škodí víc než usměrněný turismus. Chápeme obavy NPŠ, ale máme za to, že je v zájmu  obou stran, abychom našli řešení, které by umožnilo přechod otevřít v regulovaném režimu.

 

    Landrat okresu Freyung-Grafenau Alexander Muthmann: Otázka otevření přechodu Modrý sloup je nejen v zájmu obce Neuschönau, ale celého regionu NPBL, od Grafenau po Regen! Jde tu o turistický a symbolický význam. Měli bychom otevírat cesty k sobě. Pokud jsou tu negativní studie, je třeba zadat jinou studii! Další odborné studie však nejsou potřebné. Apeluji na českou stranu, aby usilovala o šetrné otevření hraničního přechodu! Je přece možné splnit i potřeby ochrany přírody, i požadavky lidí.

 

    Kasper Sammer, Rakousko:  Z regionálně politického hlediska je otevření přechodu Modrý sloup velice důležité. Je to v zájmu obcí a regionu. V délce 30-40 km tu není možnost překročit hranici. Byly vedeny rozhovory v Mnichově, v Praze. Musíme najít řešení v regionu! Mezi Českem a Rakouskem v oblasti Mühlviertelu bylo loni otevřeno 11 přechodů, např. Zadní Zvonková. Oceňujeme přístup české strany, včetně správy NPŠ.  Proč ne ale Modrý sloup? 

 

     Franz  Bichlmeier, Ministerstvo živ. prostředí: V minulosti se problém Modrý sloup projednával na více ministerstvech. Řešení řízenou turistikou je  v zájmu nás všech! Hlavním argumentem proti je tetřev a rašeliniště. Musíme už brzy najít společné řešení. Oblasti s intenzivní ochranou biotopů  musí být integrovány. V Bavorsku jsme například udělali poznávací stezku napříč rašeliništěm.

 

    Náměstek Pojer: Naše MŽP a správa NPŠ zvážila situaci. Při vědomí všech citlivých bodů jsme zadali studii v opačném gardu než dosud. Zadání ministerstva zní: Hledat způsob, jak hraniční přechod Modrý sloup otevřít, nehledat důvody proti.  Současná studie vychází z terénních šetření, které se nyní v září dokončují  přímo v terénu. Závěry studie budou mít k dispozici všechny orgány ŽP. Mezi nimi by měl by být i návrh k možnosti otevření. Je třeba najít co nejrychleji cestu k realizaci návrhu. Hledáme tedy způsob, jak zprůchodnit Modrý sloup. Zkušební provoz by mohl být od příští sezóny.

 

    Starosta Schubert: Existuje třístranná dohoda, přechod nelze otevřít, ani kdybychom chtěli. Hraniční komise zasedá jen jednou za několik let. Bude tu potřeba tlak obou Poslaneckých sněmoven. Vybudování stezky nebude stát nic.

 

    Ředitel správy NPŠ Pavlíčko: Odpovědně vše posoudíme až koncem října. Chci demonstrovat změnu přístupu, který nastal i nástupem mé osoby. Nehledáme důvody proti, ale cesty, jak problém vyřešit. Od začátku roku 2005 probíhají práce na návrhu komplexního řešení. Nechceme mít kostlivce ve skříni!  Nejde nám jen o ochranu druhů, proto přivítáme, budou-li o problému jednat společně i obce. Změna zonace musí jít ruku v ruce. Dosud byla nekomplexní řešení, v posudcích byly hodnoceny jen biologické záležitosti. Chceme představit  komplexní řešení a vyřešit  problémy legislativní, biologické, režimu, spolupráce a financí. Režim by tu byl podobný jako na Třístoličníku. Monitoring by trval i po otevření přechodu. Nutné je ještě zlepšit zázemí na Březníku a navrhnout odklon části návštěvníků Březníku na zážitkové trasy. Otevření přechodu Modrý sloup přinese peníze v regionu. I my  jsme  připraveni na financování v jakékoli možné výši, pokud bude přechod otevřen.

 

     Předsedkyně výboru Irberová: Zasadím se o to, aby hraniční komise zasedala dříve. Oslovím státního tajemníka ministerstva vnitra. Budu se snažit ovlivnit Česko-německý Fond budoucnosti.

 

    Jaroslav Tachovský (závěr): Všechny zúčastněné strany podporují otevření hraničního přechodu Modrý sloup. Ministerstvo životního prostředí hledá nejlepší varianty, jak přechod otevřít. Ke zkušebnímu provozu by mohlo dojít od 1.7.2006.

 

Zapsal: Holub