Solná stezka Kašperské Hory vznikly ve 13. století a velice rychle se staly bohatým městem s doly na zlato. Král Karel IV. započal roku 1356 se stavbou obchodní cesty směřující z města Kašperských Hor do bohatého Pasova.

Píše se o ní jako o silnici a ještě dnes se můžeme přesvědčit , že silnicí skutečně byla. Byla široká asi 2,5 metru , vydlážděná kameny a byla určena pro vozy.

Vytyčením cesty a jejím založením byl pověřen královský úředník Heinzlin von Bader. Za odměnu mu Karel IV. listinou z roku 11.4.1356 věnoval lán země 64 jiter (asi 22 ha) v Červené u Kašperských Hor jako svobodné vlastnictví.

Pan Heinzlin v. Bader přijal obtížný úkol. V cestě mu stály vysoké hory, nedohledné přírodní horské lesy, zrádná rašeliniště a liduprázdná neosídlená krajina. Zbytky této dávné cesty nasvědčují, že se pan Bader rozhodl vést cestu pokud možno přímým směrem. Na Horskou Kvildu v té době již cesta vedla (jelikož se tam rýžovalo zlato), dál však už na něj čekal pouze prales.

Z Kašperských Hor vedla cesta do údolí říčky Losenice a odtud stoupala na Kozí Hřbety a pak dále ke strážní věži na Zhůří odkud překračovala Zhůřskou slať. Pokračovala na Horskou Kvildu a z ní na Filipovu Huť. Odtud vedla k jihu do míst , kde byla v 19.století postavena tzv. Vogelstainská nádrž - dnes označena jako Ptačí, známá z děl Karla Klostermanna. Následovalo velké stoupání úbočím hor Malá a Velká Mokrůvka k Luznému, kterého obcházela po východním svahu. Pak již následoval sestup do osady Waldhauser , které bylo prvním osídlením místem na německé straně.

Později bylo upuštěno od kopcovité obchodní cesty a namísto ní byla roku 1572 dokončena stavba nové obchodní cesty, která vedla okolo Březníka podél Luzenského potoka k jihozápadnímu svahu Luzného , kde překračovala hranici v historicky známém místě Modrý sloup (Blauen Saulen).

Význam obchodní silnice byla ztratila tato cesta po roce 1948 a ani v dnešní době není zájem ze strany orgánů ochrany přírody obnovit její historický význam.

Dochované zbytky je možné spatřit zejména v odlehlých lesních komplexech při hranici s Bavorskem.