Železná Ruda sousedí přímo s Národním parkem Šumava, po svých se můžete vypravit na Polom, Hůrku či na jezero Laka nebo z Gerlovy Hutě či z Brunstu na Zhůří. S krátkým použitím auta nebo autobusu pak do Prášil s archeoparkem a odtud na Prášilské jezero a Poledník nebo do údolí Frauenthalu ke Křemelné či na Rovinu a na Březník s kapličkou sv. Vintíře a do Dobré Vody s kostelem a s židovským muzeem nebo do Hartmanic se židovskou synagogou a ochranářským koutem Hamižná. Trochu vzdálenější cíle jsou pak Srní, např. Hauswaldská kaple u kanálu nebo Antýgl s procházkou okolo Vydry k Turnerově chatě či na Čeňkovu Pilu nebo i na šumavské pláně. S použitím ekoautobusu – jezdí v letních měsících – můžete navštívit i nejvyšší body na Šumavě, vyhlídku rozhledny na vrcholu Boubína.

Polom (1291 a 1295 m)

Vrchol je možno navštívit při cestě k jezeru Laka neznačenou odbočkou ze sedla Pod Polomem. Na vrcholu budete procházet nevytěženým padlým lesem po orkánu Kyrill z ledna 2007. Tato oblast byla jednou z nejpostiženějších. I název vrcholů byl dříve určitě zvolen právě podle častých polomů. Přírodní katastrofa má i jedno pozitivum: dnes se nám z holých vrcholů a ze hřebene Polomu naskýtá úžasný – určitě nejlepší výhled na celém Železnorudsku – na Velký Javor, Jezerní horu, Pancířský hřbet, Vysoký hřbet a Hůrecký vrch, Poledník, Ždánidla, Plesnou, Zhůří s Hadím vrchem či Březník.

Jezero Laka (1096 m)

Jedno z osmi šumavských jezer ledovcového původu je jnejmenší, má plochu 2,78 hektaru (obvod jezera je 870 m) a nejmělčí (zvolna zarůstá, max. hloubka 3,9 m, průměrná 1,43 m, uprostřed s plovoucími ostrůvky), ale zato má největší sběrnou oblast, 1,346 km2. U jezera byla uměle zvýšena hráz. V okolí výskyt žebrovice různolisté, vrby ušaté, rosnatky okrouhlolisté, kokoříku přeslenatého, dřípatky horské či vachty trojlisté. Na plovoucích ostrůvcích roste zábělník bahenní, sítina cibulkatá, tuřice šedavá. Jezero má pozvolnou jezerní stěnu.
Vody jezera se využívalo k pohonu strojů (brusů) ve sklárnách v Hůrce a Staré Hůrce. 

Hůrka

Slavná sklářská obec mívala 38 stavení s 596 obyvateli. Sklárny na Hůrce byly ve světě známy výrobou benátských zrcadel s negativní figurální podmalbou. Kostel sv. Vincence  byl  postavený v letech 1788–89 Ignácem Hafenbrädlem a jeho syny. Další z majitelů hutí Jiří Kryštof Abele pak nechal na kostele v roce 1819 přistavět štíhlou, šindelem pobytou věž, která byla zakončena cibulovitou bání. Na faře tehdy nacházeli nocleh poutníci i studenti, kteří podnikali túry k jezeru Laka, jehož byl velkým propagátorem. V srpnu 1946 zhaslo v kostele věčné světlo svítící zde od roku 1789. Na vánoce 1950 proběhla poslední mše sloužena děkanem Kubínem. Poté byl kostel vyrabován a sloužil jako stodola, později po zřízení vojenského újezdu Dobrá Voda byl rozbořen.
Vedle kostela vystavěl Abele rodinnou kryptu s kaplí Sv.Kříže z roku 1820 s kruchtou a varhanami. V zadní části kaple byly dřevěné schody, které vedly do krypty. Ve dvou řadách vedle sebe a nad sebou byly vystaveny rakve. V kryptě kaple byli pohřbeni ve skleněných rakvích na mramorových deskách s nápisy zmumifikovaní členové sklářských rodin Hafenbrädelů a Abelů, mj. i otec spisovatele Karla Klostermanna Josef.
Rakve byly po odsunu německých obyvatel rozbity. Kaple dále chátrala, až v roce 1998 bylo rozhodnuto o její rekonstrukci. 14. 9. 2003 byla slavnostně znovuvysvěcena. Zbytky kostela byly odkryty a nalezené náhrobky v okolí byly pietně upraveny.

Poledník, 1315 m

Ve 37 m vysoké rozhledně s překrásným kruhovým rozhledem, která zde zbyla z velkého komplexu bývalé radarové stanice, je expozice o historii Poledníku a železné oponě. Na vrcholu je krátká zážitková cesta suchým lesem po kůrovcové kalamitě a orkánu Kyrill.
Přístup na Poledník: po značených cestách z Prášil (10 km), ze Srní (11 km), z Modravy (12 km) nebo z Rokyty (13 km). Tel.: +420 376 599 009. Otevřeno: V., VI., IX.: denně 10–16 hod., VII., VIII.: denně 10–18 hod., X.: jen víkendy, dle počasí 10–16 hod.

Zhůří

Jedno z nejkrásnějších míst na celé Šumavě. Bývala zde typická šumavská vesnice (600 obyvatel) na Hadím vrchu s několika sklárnami a brusírnami v okolí. Osada zanikla po roce 1952, zbyla tu jen holá, ale zato kouzelná pláň nad meandry Křemelné. Obnoveny byly jen kaplička na místě zříceného kostela, umrlčí prkna a pomník americkým vojákům z druhé světové války padlým zde 5. 5. 1945. V nedaleké přírodní rezervaci Zhůřská pláň je možné sledovat přirozený vývoj společenstev na rašeliništích, prameništích a mokřadech. Vyhlídka z Hadího vrchu na masív Javoru a hlavní hřeben Šumavy patří k nezapomenutelným zážitkům.