ŽELEZNIČNÍ ZAJÍMAVOSTI

Společné česko-bavorské nádraží Železná Ruda – Bayerisch Eisenstein v Alžbětíně
Špičácký železniční tunel

Na katastru Železné Rudy na trati Plzeň – Železná Ruda, která byla spojena s Bavorskou východní dráhou v roce 1877, se nachází šest železničních zastávek a dva tunely. Navíc i některé vlaky Deutsche Bahn denně projíždějí z německého Zwieselu až do stanice Špičák.

Společné česko-bavorské nádraží Železná Ruda – Bayerisch Eisenstein v Alžbětíně

V budově nádraží je IS NP Bavorský les a Šumava se zajímavou interaktivní mapou celé Šumavy a Bavorského lesa. Nedaleko na bavorské straně je Localbahnmuseum s dvaceti historickými vozidly (www.localbahnverein.de, tel.: +49 99251376. Otevřeno: rozdílná otevírací doba – více viz www stránky).
Nádraží má zajímavou a poučnou historii. 20. října 1877 rakouský císař společně se svým bavorským královským kolegou otevírali zbrusu novou „střídací štaci Eisenštejnskou“, jak nádraží nazývala státní smlouva z roku 1873. Tento dokument stanovil také dodnes přetrvávající raritu zdejší železniční stanice: „nádraží eisenštejnské... založí se... tak, že prostředek jeho bude se dotýkati čáry pomezn“. Takže důstojná nádražní budova symetrické koncepce se dvěma dvoupatrovými stavbami na křídlech a spojovací částí, vybudovaná dělníky Bavorské východní dráhy, je do dnešních dnů přesně ve svém středu rozdělena státní hranicí. Společně s nádražní budovou je takto rozděleno i kolejiště. Válku i její závěr drážní zařízení přečkalo bez pohromy, první český motoráček mohl z Nýrska do společného nádraží v Železné Rudě – Alžbětíně jet již 2. června 1945.
První poválečná léta byla v tomto koutě Šumavy ve znamení zvýšené nákladní přepravy z ČSR na západ. Současně se ale objevilo něco, co železnice od svého zvyku tady v Železné Rudě ještě nepoznala. Z příkazu americké armády bylo kolejiště na hraniční čáře rozděleno dřevěnými zábranami. Po roce 1948 byla celá oblast prohlášena za uzavřenou, čímž veřejnou osobní dopravu odsoudili k zániku.
Dne 3. září 1953 bylo nádraží Železná Ruda – Alžbětín jako přechodová stanice zrušena, česká osobní pokladna zazděna, budovu i nádraží přeťaly zátarasy. Tentokrát fortelnější než ty americké. Tady byla ona pověstná hranice dvou světů.
Osobní doprava končila v předposlední zastávce Železná Ruda – město a vlaky odtud couvaly zpět na nádraží Špičák.
Již před listopadem 1989 se tu a tam hovořilo o znovuaktivování Železné Rudy – Alžbětín jako přechodové stanice. Zůstalo jen u úvah. Nebývalým tempem se události hnuly až na konci roku 1989. Po podpisu oficiální dohody v dubnu 1990 byla za jediný rok uskutečněna rekonstrukce tratě i společného hraničního nádraží.
Dne 2. června 1991 se tu za přítomnosti premiérů obou zemí vlaky opět rozjely. V současné době (r. 2011) prochází bavorská část nádraží další nákladnou rekonstrukcí.

Špičácký železniční tunel, 1747 m

Za účelem zkvalitnění obchodního propojení mezi Čechami a Bavorskem, především pak pro dopravu uhlí ze severočeských dolů, byla v sedmdesátých letech devatenáctého století zprovozněna železniční trať Plzeň – Železná Ruda. Stavitelé prorazili šumavský masiv několika tunely. Mezi zastávkou Brčálník a stanicí Špičák prochází trať pod Špičáckým sedlem tunelem dlouhým 1747 metrů. Tunel byl postaven v letech 1874–1877 jako jeden z prvních železničních tunelů v tehdejším Rakousku-Uhersku. I dnes je druhým nejdelším svého druhu v České republice.
Ještě dodejme, že na trase Plzeň – Železná Ruda jsou další dva tunely. Prvním ze tří tunelů trati je 165 m dlouhý a nalézá se mezi stanicemi Dešenice a Zelená Lhota. Druhým je již zmíněný Špičácký tunel. Dalším tunelem dlouhým 198 metrů pak vlak projíždí přímo pod částí Železné Rudy mezi stanicemi Železná Ruda město a Železná Ruda – centrum.
 

 

Mapa

Mapový systém mapy.sumavanet.cz, (c) Planstudio