Kostel Panny Marie Pomocné z Hvězdy v Železné Rudě

Na přání a náklady hraběte Wolfa Jindřicha Nothafa z Wernbergu byl vybudován na místě původní kaple v letech 1729–1732, a to v barokním stylu.  Mezi jeho zvláštnosti patří půdorys šesticípé hvězdy a dvě kopule s hvězdou (ne s křížem, jak je u katolických kostelů obvyklé) – kostel je zasvěcen Panně Marii Pomocné z Hvězdy.
Menší věžička s hlavním vchodem byla k hvězdicovému půdorysu kostela přistavěna v sedmdesátých letech 18. století. Celá střecha je krytá šindelem, obtížný krov zhotovil místní tesař Matyáš Lehner. Vnitřní vybavení pořídil sklář Johan Georg Hafenbrädl. Můžete se zde pokochat mariánským oltářním obrazem, který je jednou ze dvou kopií obrazu Madony s dítětem od Lucase Cranacha. V kostele je ještě pět postranních oltářů, křtitelnice ze šumavské žuly, lustr ze šumavského skla nebo třeba náhrobní epitafní desky z kehlheimského mramoru s erby členů rodu Hafenbrädlů, které sem byly přeneseny ze zrušeného hřbitova u kostela.
Východní kaple slouží jako kněžiště, nad západní je vstup a kruchta s varhany. V letech 1995–1998 byla provedena nákladná rekonstrukce střechy kostela a město zakoupilo též nový hodinový stroj včetně bicího mechanismu a nového zvonu. V posledních létech byla udělána nová fasáda a tato dominanta Železné Rudy se po dlouhém období opět zvenku zaskvěla v plné kráse. Od léta 2011 jsou v období od června do září v kostele několikrát týdně pravidelné prohlídky s průvodcem.

Křížová cesta + kaple sv. Anny

V dochovaných zmínkách o této křížové cestě je uvedeno prvé vysvěcení v roce 1815. Cesta byla zřízena z iniciativy železnorudského faráře J. W. Kobecka.
Do roku 1992 zbyly z celé křížové cesty jen žulové sloupky – poškozené, bez obrázků, bez křížků, po kapli ani památky. Z iniciativy paní Mileny Vobrové ze Železné Rudy a Helgy Huttner-Hasenkopf z bavorského Zwieselu začala probíhat rekonstrukce financovaná z prostředků shromážděných sbírkou hlavně v Bavorsku. Podle starých fotografií byla v původním místě vystavěna i kaple. Při odkrytí původních základů byla nalezena nepoškozená dlažba, která je nyní opět v kapli.
Obrazy na křížové cestě jsou kopie originálů malovaných Johanem Georgem Wittmannem. Tyto i oltářní obraz v kapli namalovala rodačka ze Železné Rudy paní Helga Huttner-Hasenkopf olejovými barvami na hliníkový plech. Zhotovila i okna z barevných segmentů spojených olovem. 30. 9. 1995 byly obnovená křížová cesta a kaple sv. Anny na Hladovém vrchu v Železné Rudě slavnostně vysvěceny.
Vychutnejte krásné prostředí i atmosféru tohoto místa!

Kaple sv. Antonína a sv. Barbory a hřbitov barabů

Kapli zvanou „barabů“ z let 1836–39 (součást bývalého Kopperlova statku) najdete pod železniční stanicí Železná Ruda – město. Vedle kaple jsou umrlčí zdobená prkna, tradiční zvyk, který je hojně vidět zejména v sousedním Bavorsku. V rodině Harwiga Hauera, syna Franzisky Kuchlerové, sestry posledního majitele kaple, se dodnes nachází lněný přehoz vyjmutý z kaple. Je opatřen nádhernými výšivkami a nápisem Sv. Antonín. Po rekonstrukci byla kaple 6. 6. 1999 zasvěcena českobudějovickým biskupem Antonínem Liškou svatému Antonínu a svaté Barboře, patronce horníků.
Kaple dříve sloužila mimo jiné i k pohřebním obřadům zemřelým a obětem neštěstí při stavbě špičáckého tunelu. Železnorudský kostel mohli navštěvovat a na železnorudském hřbitově mohli být pohřbeni pouze katolíci. Pracovníci z jihu Evropy byli zpravidla jiného vyznání. Nedaleko kaple se nachází velký prostý dřevěný kříž označující místo posledního odpočinku zemřelých barabů. Mnozí stavební dělníci z Itálie, Chorvatska a Dalmácie zvaní barabové, kteří přišli ze svých domovů budovat železnici až do centra Šumavy, nalezlo svůj poslední odpočinek právě tady. Léta byly jejich tělesné pozůstatky uloženy téměř anonymně. Až v roce 2002 se péčí Železnorudského klubu dostalo těmto dnes již neznámým hrdinům práce důstojného pohřbu.

Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie, Hojsova Stráž

Nejvýznamnější památkou Hojsovy Stráže je kostel Neposkvrněného Početí Panny Marie, charakteristický svým šindelovým pokrytím. Byl postaven v letech 1824–1826 na místě dřevěné kaple Panny Marie Růžencové, která zde stávala od roku 1761.
Oltář je z původní kaple a byl vytvořen roku 1762 dešenickým mistrem Jakubem Brandtem. Varhany pocházejí z dílny pražského varhanáře Josefa Gartnera. V kostele byly postaveny v dubnu roku 1834 za 435 rakouských zlatých. Subvence 420 rakouských zlatých udělená guberniálním dekretem však nestačila, a tak obec musela doplatit částku 200 zlatých. V kostele se pořádají v letní sezoně a o Vánocích hojně navštěvované koncerty církevní, vážné, ale i populární hudby.

Barokní fara, Hojsova Stráž

Barokní fara z 18. století se šindelovou střechou a krytým zápražím se nachází v těsné blízkosti pod kostelem. Od roku 1758 již byla na Hojsově Stráži, povolení od dvorní kanceláře k jejímu zřízení se datuje však až k 28. 11. 1785. Biskupská konzistoř v Českých Budějovicích ale faru opět neobsadila a obec nadále patřila k faře zelenolhotské. Oficiálně vlastnili Hojsovští faru až od roku 1807.

Kaple sv. Kunhuty na Prenetu

První písemná zpráva o Prenetu pochází z roku 1040, je spojena s vybíráním prenetského cla. V roce 1408 zde nechali Bohuslav a Racek z Janovic, páni na Riesemberku, postavit kapli svaté Kunhuty.
V letech 1684–1687 byla kaple svaté Kunhuty na Prenetu nově opravena a byl v ní zhotoven nový oltář. Za první světové války byl zvon z kaple rekvírován a v roce 1929 byl nahrazen dvěma novými zvony. Po odsunu německých obyvatel v roce 1946 byla osada zcela vylidněna. Kaple i dvory začaly pomalu chátrat. Z většiny staveb nezbylo nic a stejný osud čekal i kapli. Snahou občanského sdružení Společnost Hojsova Stráž je obnovit a zachovat tuto památku i dalším generacím. Z bohatého vybavení kaple se zachoval jen značně zchátralý barokní oltář z roku 1687 bez výzdoby. Zachoval se též i oltářní obraz svaté Kunhuty, který byl uložen v Zelené Lhotě.