Hřeben Královského hvozdu začíná Jezerní horou s kary obou jezer na úbočí a pokračuje přes Svaroh a Kokrháče na Velký Ostrý. Turisticky dostupné z české strany jsou obě jezera, po tzv. horizontále od Černého jezera pak vodopád Bílá strž na Bílém potoce a rozcestí Stateček pod Ostrým, kde dříve stávala sklárna. Odtud je možno navázat na cestu z Hamrů a vystoupit na Velký Ostrý, který je dobře přístupný i z Německa. Dále je přístupný hraniční chodník mezi Ostrým a Svarohem (1330 m).  Svaroh je přístupný jen z německé strany z parkoviště Scheibensattel (10 km od Železné Rudy).
V roce 1922 si postavil plzeňský ski-klub na vrcholu hraniční hory Svaroh malý srub pojmenovaný po propagátorovi lyžování Arne Juránkovi. Srub po čase vyhořel a na jeho místě vyrostla nová, na tehdejší dobu přepychová chata s ústředním topením. Koncem války byla úplně zničena, ale už v létě roku 1945 členové klubu na troskách postavili další. Od roku 1948 zde pobývala jednotka Pohraniční stráže, v tomto období byla chata srovnána se zemí. Chata byla vyhledávána běžkaři pro nádherné lyžování a turisty pro pohostinnost a především pro nádherný rozhled.
Mezi hřebenem Královského hvozdu a Hojsovou Stráží jsou Brčálník a Hamry a údolí Úhlavy, nejhlubší a nejdelší údolí na celé Šumavě. U Hojsovy Stráže je romantická skalnatá vyhlídka Liebeshöhe na Královský hvozd.

Vodopád Bílá strž

Stejnojmenná Národní přírodní rezervace Bílá strž byla vyhlášená v roce 1972, zaujímá rozlohu 79,02 ha a je v nadmořské výšce 735–1086 m. Romantické kaňonovité údolí je vytvářeno Bílým potokem, nejvyšší šumavský vodopád s vyhlídkou pro turisty se nachází v nadmořské výšce 940 m jen několik desítek metrů od silničky. V okolí vodopádu se dochovaly zbytky původního horského lesa, který má pralesovitý charakter. Jsou tvořeny převážně smrkem, jehož některé exempláře dosahují průměru 95 cm. Nejstarší porosty dosahují věku 220 až 240 let. Vodopád je tvořen několika stupni a kaskádami, celková výška dosahuje okolo 13 metrů, nejvyšší stupeň měří 7 metrů. V zaříznutém řečišti Bílého potoka se také nacházejí tzv. obří hrnce vyhloubené proudící a vířící vodou.
Na území národní přírodní rezervace se vyskytují pro Šumavu běžné druhy obratlovců, z nichž je potřebné jmenovat alespoň krkavce velkého, datlíka tříprstého a rysa ostrovida, okrajově se zde vyskytuje také tetřev hlušec. Bílá strž je jednou z prokázaných lokalit výskytu plcha zahradního, byl zde zaznamenán také výskyt puštíka bělavého.

Velký a Malý Ostrý

Velký Ostrý (1293 m) je jedním z nejkrásnějších vrcholů celé Šumavy, jedná se o hraniční vrchol s křížem a německou horskou chatou s hostincem a s vrcholovou skálou s impozantním výhledem na okolní hřebeny hor. Zajímavostí je probíhající hranice přímo lavicí před venkovním posezením u chaty a jedno z mála použití fixačního lana na Šumavě při obcházení vrcholové skály. V Bavorsku v sedle mezi Malým a Velkým Ostrým je královácká kaple se zvoničkou. Pro svůj inspirující tvar jsou vrcholy nazývány Prsa Matky Boží. Ostrý je pěšky dostupný i z Hojsovy Stráže a z bavorské strany.