Hradlový most – Rechle

Hradlový most – Rechle
Vchynicko-tetovský plavební kanál
Vchynicko-tetovský plavební kanál

Sedmdesát dva metrů dlouhý Hradlový  most se nachází zhruba na polovině cesty mezi Modravou a Antýglem je věrnou replikou bývalého historického mostu s lichoběžníkovými věšadly dvoumetrové výšky. Funkce mostu nespočívala pouze v přemostění řeky, ale zároveň jako hradlo, které odvádělo plavené dříví a vodu z řeky Vydry do Vchynicko-tetovského plavebního kanálu. Provoz na Hradlovém mostě byl ukončen roku 1953, od této doby byl postupně až do roku 1999 v troskách. Po roce 2000 byl ale plně obnoven, a tak ho lze obdivovat v celé původní kráse. U Hradlového mostu je zřízeno parkoviště, kde lze zaparkovat a most včetně plavebního kanálu si prohlédnout.

Vchynicko-tetovský plavební kanál je umělý vodní tok o délce 13,6 km vybudovaný v letech 1799–1801 na návrh Schwarzenberského projektanta inženýra Josefa Rosenauera. Důvodem jeho vybudování byla nutnost obejití nesplavného úseku řeky Vydry pro potřeby plavení dřeva, jehož balvanité koryto tím bylo v celé své kráse zachováno do dnešní doby. V červnu 1799 pracovalo na stavbě kanálu 200 dělníků a tento počet se postupně zvětšil až na 2500 dělníků. Na jaře roku 1801 byl kanál dokončen a mohlo se tak začít s plavením dříví. Během stavby kanálu se zároveň pracovalo i na korytu Otavy – to bylo vyčištěno od kamenů a pro zlepšení splavnosti bylo vybudováno třináct jezů. Bylo nutno upravit i tok Otavy a dále pak Vltavy, aby vory se šumavským dřevem mohly plout až do Prahy. Cesta do Prahy pak vorařům trvala někdy tři, někdy čtyři dny – podle stavu vody.
Kníže Schwarzenberg získal v roce 1801 plavební privilegium, které ho na třicet let opravňovalo k dopravě šumavského dřeva do Prahy. Po jeho uplynutí bylo prodlouženo o dalších třicet let. Ve druhé polovině 19. století se však v Praze již začalo topit uhlím, které bylo lacinější a jeho doprava po začínajících železných drahách vyšla i levněji. Voroplavba ku Praze tak pomalu ustala, ale přesto se kanál využíval dál pro přibližování dřeva k lidským obydlím. Poslední plavba se uskutečnila roku 1958. Odhaduje se, že kanálem prošlo za dobu jeho existence kolem čtyř milionů kubických metrů dřeva.Plavební kanál je technickou památkou.

Mapa

Mapový systém mapy.sumavanet.cz, (c) Planstudio