KAŠPERSKĚ HORY A OKOLÍ : CESTOU ZLATOKOPŮ

Czech • Deutsch • English

Cestou zlatokopů

Naučná stezka –  cca 7,5 km

Z náměstí od 1. informačního panelu u kostela se vydáme po červené turistické značce kolem poutního kostela Panny Marie Sněžné a  kaple P.M. Klatovské do údolí Zlatého potoka (zvané též  Amálino údolí). Tato cesta  byla součástí původní, tzv. Zlaté stezky, tj. obchodní komunikace spojující bavorský Pasov s Kašperskými Horami. Vybudována byla  podle hospodářských projektů Karla IV. v letech 1356-1366. Formanské povozy po ní přivážely do Čech  sůl, sukna, vína, koření. Naopak vyváželo se obilí, slad, med, vejce, ryby,…

Vlevo před čistírnou odpad. vod vyrubali ve 14. stol.dávní horníci  podél cesty v hloubce cca 40 m   hlavní, tzv. dědičnou štolu sv. Jana. Sloužila mimo jiné k odvodnění dolů ve městě a okolí. Na počátku 19. století byla již z větší části zavalena (umístěn informační panel).

Za ČOV vstupujeme do údolí kolem dvou významných báňských lokalit. Vlevo vrch Lišák  - pokračující na západ polohou Spannreifel a vpravo vyvýšeninou  Friedlholz  na jejichž svazích jsou četné jámy s odvaly, pinky nebo ústí štol bývalých zlatodolů. (Pinky  jsou jámy a příkopy, jimiž dávní horníci sledovali zlatonosné žíly při povrchu.)

Přibližně 50 m od ČOV, vpravo od cesty, vstup do štoly na úpatí vrchu Friedlholz.

Přicházíme k rozcestníku ZLATÝ POTOK a zároveň k  inform. panelu. Zde si můžeme vybrat ze dvou různě náročných tras. Obě vedou přírodní rezervací Amálino údolí.

Pohodlnější cesta vede od rozcestníku proti toku Zlatého potoka.

V údolí Zlatého potoka a nedaleké říčky Losenice stávaly ve středověku četné úpravny zlatonosného křemene, jejichž součástí vedle stoup byly mlýny na rozemílání zlatonosného křemene. Podle dochovaných zpráv zde za Jana Lucemburského  pracovalo více než 300  mlýnů. Jejich existenci dokládají četné archeologické nálezy.

Cestou proti proudu Zlatého potoka se dostáváme k místu, kde v minulém století stávala továrna na dřevěný drát a zápalky J. Simlicka.

Za přehradou na levé straně,  vidíme na jižním svahu Liščího vrchu vchody do štol.

Na březích Zlatého potoka si můžete povšimnout rýžovnických sejpů.

Za oběma přehradami přicházíme k betonovému mostu přes Zlatý potok. Cca 150 m před mostíkem se na cestu (po které právě jdeme)  napojuje zleva lesní cesta z prudkého svahu  ukončující náročnější trasu.

Náročnější cesta vede od rozcestníku Zlatý potok dle směrové tabule vlevo prudce vzhůru do lesa přes náhon rozbořeného mlýna. Stoupáme  strmým kamenitým  průsekem. Později odbočíme vpravo a jdeme téměř po hřebeni. Brzy narazíme na širokou kamenitou lesní cestu a pokračujeme v přímém směru. Na křižovatce lesních cest odbočíme vpravo do lesa. Nacházíme památky na důlní činnost, vyhlídku ze skály a informační panel. Prudce klesající upravenou cestou sejdeme až na cestu pohodlnější trasy vedoucí podél Zlatého potoka.

Dále pokračuje jen jedna cesta (méně náročná) přímým směrem dle značení. Zavede nás pod mohutná skalní seskupení s několika vchody k  důlním dílům. Hledejte proto značku naučné stezky (zkřížená kladívka) ukazující směr vzhůru ke skalám.  Po prohlídce jednotlivých  pozůstatků důlní činnosti nás značení přivede lesními pěšinami opět dolů ke Zlatému potoku. 

Na konci lesní cesty se nachází oplocený pozemek, na jehož území je vchod do 350 m dlouhé štoly Kristina, která zde zbyla po dolování zlata.  O roku 1960 funguje ve štole seismická stanice – stanice GFÚ ČAV.  Údaje stanice jsou denně vyhodnocovány. Počtem zaznamenaných údajů se řadí tato seismická stanice na přední místo ve světě.

Lesní pěšina se napojí na asfaltovou silnici. Po ní se dáme vpravo směrem dolů. Přijdeme k rozcestníku MLÝN NA RYBNÍCE. Odtud nás směrník po 200 m dovede k novodobé, průzkumné štole NADĚJE ( uzavřená) – podrobnosti na dalším inf. panelu. Štola sloužila k zjišťování obsahu zlata a wolframu. Pokračujeme krátkým stoupáním lesní cestou na okraj louky, kde odbočíme ihned doleva. Jdeme přes rozbořenou usedlost. Po polní cestě vstoupíme do lesa.Cca po 400 m odbočíme dle směrníku vlevo ke štole Bedřich (vzdálené 200 m). Zde je umístěn inf. panel. Od štoly  se stejnou cestou vrátíme k směrníku a pokračujeme dále vlevo po značené cestě. Ta nás přivede podél starých důlních děl a pinků   ke křížku a asfaltové silnici. Po ní pokračujeme vpravo do Kašperských Hor.

Z písemných pramenů se  dovídáme, že v 15. stol. pracovalo v okolí 37 dolů, z nichž některé lze lokalizovat.

Nyní po asfalt. cestě klesáme. Vpravo, v protějším kopci, neujde naší pozornosti velký dům na louce sevřené lesy. Je to penzion - Hájenka Nebe, který je nejvýše položeným domem v K. Horách. Klesání nás přivádí kolem staré zástavby domků (původní dělnické kolonie - dnes většinou víkendových) zpět do městečka - do části s místním názvem Na Prádle. Pojmenování souvisí s propíráním zlatonosných písků a křemenných drtí ve středověku.

Vlevo zůstává lyžařský vlek na Liščím vrchu.

V následném stoupání míjíme bývalé koupaliště. Nad ním odbočíme vpravo a přicházíme  k  archeologické rezervaci – středověké úpravně zlaté rudy  (výzkum Národní techn. muzeum a Muzeum Šumavy) – základy objektu 11 x 12 m, zbytky pícky k žíhání křemenů obsahujících zlato, atd. Zde se nachází poslední  informační  panel naučné stezky.

Přicházíme zpět na náměstí.  U kostela jsou umístěny mlecí kameny a balvany s miskovitými prohlubněmi ze středověkých úpraven zlatonosného křemene.V historické expozici Muzea Šumavy je obsáhlý oddíl věnovaný těžbě a zpracování zlata na Kašperskohorsku.

Neničte, prosím, panely a značky!

Mapa naučných stezek zde ... 


Připravuje: Informační server ŠumavaNet.CZ ve spolupráci s Městským úřadem Kašperské Hory
Webdesign & hosting: ŠumavaNet.CZ