KAŠPERSKĚ HORY A OKOLÍ : ZLATÁ STEZKA

Czech • Deutsch • English

Zlatá stezka

K nejvýznamnějším středověkým obchodním cestám střední Evropy patří bezpochyby i Zlatá stezka. Název „Zlatá“ ji provází od počátku 16. století a značí mimořádnou výnosnost obchodu, který na ní probíhal. Hlavním důvodem pro navázání tohoto obchodního spojení byl nedostatek soli v českých zemích. Kromě soli se do Čech dovážely drahé látky, jižní plody, koření nebo víno a opačným směrem hlavně obilí, slad, med, chmel, vlna nebo pivo.

První zmínka o Zlaté stezce pochází z počátku 11. století, kdy římský král Jindřich II. přenechal mýtní poplatky pasovskému ženskému klášteru Niedernburg. Ve 2. polovině 11. století přenechává český král Vratislav II. mýtní poplatky na cestě z Prachatic do Pasova vyšehradské kapitule v Praze. Tak se zrodila Dolní Zlatá stezka nazývaná též Prachatická. Na přelomu 13. a 14. století se přidala Střední nebo Vimperská Zlatá stezka, která vedla do města Vimperk. V polovině 14. století byl systém Zlaté stezky rozšířen o poslední cestu, Horní nebo Kašperskohorskou Zlatou stezku s cílovým místem v Kašperských Horách.

Historie nejmladší části Zlaté stezky, Kašperskohorské větve neboli Horní Zlaté stezky, se začíná psát v roce 1356, kdy císař Karel IV. pověřil jistého Heintzlina Badera z Červené vytyčením a naplánováním trasy této nové obchodní komunikace. Ve stejném roce se začíná stavět i strážce této větve, majestátní královský hrad Kašperk, který je roku 1361 zprovozněn. Do roku 1366 byla cesta dokončena pod přímým dohledem Karla IV. Navíc listinou z 5. ledna 1366 nařizuje Karel IV. všem kupcům, kteří využijí tuto stezku, aby přenocovali v Kašperských Horách. Kdo by neuposlechl, zaplatí pokutu.

Trasa této stezky vedla z Pasova přes Salzgattern, Röhrnbach, Harsdorf, Freyung, Kreuzberg, Mauth, Finsterau, Bučinu, Kvildu, Horskou Kvildu, Zhůří a Červenou do Kašperských Hor. Po husitských válkách v 15. století byla cesta odkloněna z Červené na Kozí hřbety, kde byla také zřízená celnice. Clo bylo vybíráno ve výši 3 feniky za 1 koně.

Provoz na Zlaté stezce na čas zastavily husitské války, ale 16. století se opět neslo ve znamení velkého rozkvětu. Do Prachatic tehdy přicházelo až 1200 soumarských koní týdně s nákladem více než 3 miliony litrů soli. Nepostradatelnou součástí se stali soumaři. Jednalo se o lidi (většinou sedláky), kteří za odměnu přepravovali zboží na svých koních. Díky čilému provozu na Zlaté stezce musely být vydávány i zvláštní soumarské řády, které jej měly regulovat. Vrcholné období definitivně ukončila třicetiletá válka, ze které se obchod na Zlaté stezce už nevzpamatoval. Dodnes je však možné pozorovat pozůstatky této středověké komunikace v podobě hlubokých úvozových cest, které se zařezávají do okolní krajiny.

V roce 2010 a 2011 budou probíhat oslavy milénia této významné obchodní komunikace. V průběhu roku 2011 budou oslavy zaměřeny na Kašperskohorskou větev Zlaté stezky, jejichž součástí je např. cyklus přednášek na téma Zlaté stezky, výstava na náměstí v Kašperských Horách, vydání informačních materiálů a pamětní publikace a jako slavnostní zakončení oslav bude poslední srpnový víkend v Kašperských Horách uspořádán velký rytířský jezdecký turnaj na počest Karla IV., zakladatele Kašperskohorské větve Zlaté stezky.

Více informací na www.zlatastezka.eu.

Text: Ing. Jana Švejdová, Hrad Kašperk


Připravuje: Informační server ŠumavaNet.CZ ve spolupráci s Městským úřadem Kašperské Hory
Webdesign & hosting: ŠumavaNet.CZ