KAŠPERSKĚ HORY A OKOLÍ : BETLEMÁŘSTVÍ NA ŠUMAVĚ NEPATŘÍ JEN MINULOSTI

Czech • Deutsch • English

Betlemářství na Šumavě nepatří jen minulosti

Jedním z hlavních vánočních zvyků, mnohem starším než vánoční stromek, je u nás stavění jesliček – betlémů. Jesličky mohly být tvořeny znázorněním betlémského chléva se sv. Rodinou a několika pastýři s ovcemi, nebo celou rozsáhlou kompozicí zaplněnou množstvím postaviček, krajinných i architektonických detailů. Pod pojmem jesle – jesličky nebo betlém si představujeme nejen scénu Ježíšova narození s jesličkami v chlévě včetně zobrazení města Betléma, ale i vše co se k těmto motivům vázalo. V novější době převládlo označení „betlém“ a stavitelům těchto jesličkových celků se říkalo a říká „betlémáři“. V 19. a počátkem 20.století se výroba a stavění betlémů významně prosadily v lidovém prostředí. Pro české lidové betlemářství je typický naprostý přechod vánočního mystéria do lidových poloh, zesvětštění, dokonce zpohádkovění formy i obsahu náboženské události. Mnohem více prostoru než základnímu výjevu věnují lidoví betlemáři často vedlejším scénám a postavám, zejména pastýřům a prostým lidem, jejich typickým činnostem. Lidové betlémy tak vesměs zpodobňují život českého venkova. Stavění větších domácích betlémů nebylo rozšířeno po celém území naší země rovnoměrně. Časem, zvláště v 19.století, se vytvořily oblasti, kde se  betlemářství stalo typickou a nedílnou součástí kultury nejširších vrstev. Patřily mezi ně na předním místě Šumava a Pošumaví.

Přesto, že společenské otřesy 20.století, zejména odsun německých obyvatel z pohraničí, přerušily kulturní kontinuitu Šumavy, betlemářství, jako jedna z typických tradic kraje, v posledních letech opět viditelně ožilo. Nepochybně k tomu přispěly změny, které přinesl rok 1989. Celá skupina řezbářů – betlemářů, navazujících na starou tradici, dnes působí v oblasti střední Šumavy a Pošumaví. Snad nejdéle je zde slyšet o tvorbě Karla Tittla, rodáka z Plzně, který se už po roce 1990 i se svou dílnou usadil v Horské Kvildě. Ikdyž řadu svých prací opatřuje barevnou polychromií, inspirací je mu především krása přirozeného dřeva. K práci na skříňkových betlémech se spojil se sušickým Pavlem Svobodou. Jejich nejnovějším společným dílem je obdivovaný velký pohyblivý betlém, vystavený v Muzeu Šumavy v Sušici. Scénu narození Ježíše zasadili do zalidněného prostředí historické Sušice a jejího okolí s figurkami představujícími krajově typická řemesla a další činnosti. V nedalekých Horách Matky Boží žije Antonín Kopp, který se mimo jiné zasloužil o zřízení místního muzea v roce 1995. S vyřezáváním začal až ve svých padesáti letech, inspirován řezbami svého otce. Drobné figurky z lipového dřeva, někdy celé skupiny lidí i zvířat dále neupravuje, nemaluje, nanejvýš natírá včelím voskem. K betlemářům můžeme přiřadit také lidového řezbáře Jana Brodila z chalupy v Částkovech nedaleko Petrovic. Veřejnost zná především jeho figury pohádkových bytostí – poustevníků, skřítků, vodníků… Rodák ze Šumperska, Jaroslav Podzemský z Kašperských Hor, má betlemářství v krvi. Totiž jeho otec kdysi stavěl a renovoval velké chrámové betlémy. K vlastní betlémářské tvorbě Podzemského inspirovala setkání s malířem obrázků na skle Václavem Hrabánkem a jeho přítelem řezbářem Michalem Tesařem. Přátelům a známým Podzemský vyrobil a věnoval řadu malých betlémků ze dřeva se základními figurami. Navázat na slavnou betlemářskou tradici Kašperských Hor si předsevzal Vladivoj Hrach. V tomto šumavském městě bydlí a tvoří v historickém domě na náměstí. Zde má i stylový obchůdek se svými řezbami a dalšími uměleckými předměty včetně maleb své ženy. Betlémové figury opatřuje polychromií nebo dost často dává vyniknout přirozené struktuře dřeva. Hrach vychází z tradic lidového umění, nevyhýbá se ovšem tvorbě podle vlastních návrhů. Často se vrací k variantám zpracování drobného sousoší sv. Rodiny. S místním truhlářem Jiřím Brožem nyní připravuje projekt velkého Kašperskohorského betlému.

Za  betlémářem Michalem Tesařem je třeba se vypravit do Dobré Vody u Hartmanic. Už před lety ho sem přivedl klid a vyjímečný genius loci tohoto starého poutního místa, prosyceného dávnými modlitbami a tradicí sv. Vintíře. Spolu se ženou Vladěnou – sklářskou výtvarnicí, si zde koupili budovu staré školy, kde mají i své umělecké dílny. Tesař našel mnoho podnětů právě v řezbářské tradici Šumavy. Své plastiky, inspirované lidovým uměním, provádí starou klasickou technologií. Jeho díla jsou charakteristická zploštěním objemů, zjednodušením detailů a výraznou expresívností. Čitelné a pestré polychromie nanáší na křídový podklad dřevořezby.Vedle projevů lidového řezbářství jej ovlivnil půvab tradičních pouťových devocionálií, takzvaných lidovek. Tesařovu tvorbu vedle betlémů námětově vyplňují zástupy známých i méně známých světců, proto se mu někdy říká „řezbář křesťanského nebe“. Tesařovy betlémy jsou osobité i po formální stránce. Téměř výhradně vytváří betlémy k zavěšení na zeď – závěsné, rámové. Často jsou tématicky zaměřené jako betlém Pivovarský, Vinařský, Rybářský, Myslivecký, Muzikantský, Dřevařský, Sklářský nebo betlémy věnované oblíbeným městům a místům: Kašperskohorský, Zbraslavský, Dobrovodský atp. Například v rybářských betlémech nesou daráci různé druhy ryb, ale i rybářské nářadí a pomůcky – sítě, pruty, podběráky… Myslivci Ježíška zase obdarovávají různými zvířátky – srnci, zajíci nebo bažanty, koroptvemi či jinými ptáčky. Tesařův nejnovější závěsný Šumavský betlém  je zalidněn více než 120 figurkami, vysokými 15 – 20 cm. Tesař do svých betlémů se nerozpakuje zakomponovat nejen představitele typických činností a řemesel ale i obecně známé osoby a osobnosti – figury a figurky z toho či onoho místa.

Dodejme, že Michal Tesař pochází z rodiny malířky a architekta. Původně vystudoval teologii, ale nyní se však plně věnuje výtvarnému umění, kromě řezbářství se věnuje i malování obrázků na skle. Tesařova díla mají své ctitele doma i v zahraničí. Kromě soukromých sběratelů je získávají muzejní instituce včetně Muzea Šumavy. Postavy svatých ale i bohatá stafáž závěsných betlémů jsou autorovi příležitostí rozdávat lidem radost a potěšení.


Kašperskohorský betlém Michala Tesaře z Dobré Vody u Hartmanic
foto Miloslav Boháček

PhDr. Vladimír Horpeniak
MUZEUM ŠUMAVY
Kašperské Hory


Připravuje: Informační server ŠumavaNet.CZ ve spolupráci s Městským úřadem Kašperské Hory
Webdesign & hosting: ŠumavaNet.CZ