KAŠPERSKĚ HORY A OKOLÍ : HUSITÉ NA ŠUMAVĚ

Czech • Deutsch • English

Husité na Šumavě

Husitská revoluce rozdělila obyvatele Pošumaví do dvou proti sobě stojících táborů. K novému hnutí se od začátku hlásily Klatovy, kde byl vzat útokem klášter dominikánů, později Sušice i Horažďovice, které byly aktivními členy husitského městského svazu.

Žižkovo dvojí tažení proti Prachaticím vymanilo město z poslušnosti vyšehradskému proboštu a vytvořilo z něj důležitou husitskou baštu v jihozápadních Čechách. Kromě většiny vladyckého a rytířkého stavu stál na straně husitů také tehdejší držitel královského hradu Kašperku, nejvyšší mincmistr a Husův přítel Petr Zrmzlík ze Svojšína, ale také Jan a Menhart z Hradce, kteří nedlouho předtím získali velhartické panství.

Aktivitu Klatovských a Sušických dokládá i zpráva z roku 1419, kdy obyvatelé z těchto měst uposlechli výzev kněze Václava Korandy a spolu s houfy z Domažlic a Plzně táhli ku Praze, aby tam zabránili případnému přijetí Zikmunda Lucemburského za českého krále.

Pošumaví dalo husitské revoluci též významné osobnosti. Z tohoto kraje, z městečka Husince, vzešla jedna z hlavních postav celého hnutí - mistr Jan Hus. Podle názoru historika F. M. Bartoše pocházel z Kašperských Hor blízký Husův spolupracovník a přítel Jan řečený Kardinál z Reichensteinu, univerzitní mistr, vyslanec pražské univerzity na kostnickém koncilu, diplomat a přední člen utrakvistické církevní správy. S Prachaticemi se pojí jméno Křišťana z Prachatic, univerzitního mistra. Několikrát byl zvolen rektorem a po určitou dobu zastával úřad administrátora církve pod obojí.

Ve víru revoluce zůstaly oporou katolické strany německé hornické obce v čele s Kašperskými Horami a z panstva především Švihovští z Rýzmberka. Již roku 1420 sem přitáhl Jan Žižka z Trocnova a dobyl hrad Rabí a rožmberskou tvrz Malý Bor u Horažďovic. O rok později byl Žižka při opětovném dobývání Rabí zraněn do druhého oka a úplně oslepl. Na jihovýchodním cípu Šumavy husitům vzdoroval dobře opevněný Český Krumlov Oldřicha z Rožmberka.

Velké husitské bitvy byly svedeny mimo území Šumavy, ale i tak zasáhlo násilí tento kraj. Z husitské doby se připomínají například šarvátky, které měli mezi sebou Sušičtí a Kašperskohorští. Po Zikmundově smrti vtrhli prý násilím Sušičtí do kašperskohorských dolů, kde pobrali i železné dveře, jimiž byly uzavírány jednotlivé štoly. Některé německé pověsti z Kašperskohorska líčí řádění husitských ozbrojených band v kraji, nebo vítězství kašperskohorských měšťanů a havířů nad husitským houfem v nevelké bitvě na poli východně od horního města.

Jako tragickou událost zaznamenaly dobové kroniky druhé dobývání Prachatic Žižkou v listopadu 1420. Tam si jednooký vojevůdce a jeho táboři počínali zvlášť krutě. O této události mimo jiné informoval také diplomat a literár Eneo Silvio Piccolomini (pozdější papež Pius II.) ve své Historii české: "Žižka zničil mnohá města věrných. Mezi nimi vyvrátil Prachatice, město vyšehradského probošta, v němž upálil muže a ženy s dětmi a nemluvňátky a všechny místní kněze uzavřené v kostele." Ve známé Husitské kronice Vavřince z Březové čteme: "....když dobyli útokem města Prachatic na hranicích bavorských, ukrutně zahubila krvavá ruka táborská po ulicích sto třicet pět lidí, ubivší je cepy a mečem jako vepře, a osmdesát pět jich zavřeli v kostelní sakristii, zapálili sudy a slámu a bez všeho milosrdenství ty lidi upálili. Nehleděli na to, že pokleknuvše na zemi a sepnuvše a pozdvihnuvše ruce k nebi, ze srdce prosili, aby dali ubohým čas k pokání, a že chtějí učinit všechno, cokoli rozkážou."


Zpracováno se svolením a na základě materiálů
PhDr. Vladimíra Horpeniaka, historika Muzea Šumavy

Foto : Michal Malina

 


Připravuje: Informační server ŠumavaNet.CZ ve spolupráci s Městským úřadem Kašperské Hory
Webdesign & hosting: ŠumavaNet.CZ