KAŠPERSKĚ HORY A OKOLÍ : VÁNOČNÍ KOLEDOVÁNÍ NA ŠUMAVĚ A POŠUMAVÍ

Czech • Deutsch • English

Vánoční koledování na Šumavě a Pošumaví

Hudba v zimní čase, v době adventu a Vánoc měla vždy důležitou funkci. Na Šumavě pomáhala přežívat nepřívětivý čas dešťů, mrazů, zimních vánic i nemocí.

K Vánocům patřily od nejstarších dob koledy. Díky pozornosti kronikářů, učitelů, ale i národopisců se dochovaly zprávy o tom, jak lidé koledovali na Šumavě před více než sto lety. Například kronikář Panni uvádí, že v Kašperských Horách se koledovalo hlavně o svátku svatého Štěpána. Už od časného rána zde obcházely domy a stavení malé skupinky dětí. Před každými dveřmi, kde očekávaly nějakou almužnu, zazpívaly děti vánoční píseň, například: "Goledi singen, an Kreutzer bringen" - ve volném překladu: "Koledy zpíváme, na krejcar čekáme. Teplo je uvnitř vám, zima zas venku nám. Chcete-li dát něco ven, dejte to brzy jen!" Když byly pozvány dál, zazpívaly děti další koledu ve světnici.

V Pošumaví se koledovalo česky jako například na Sušicku: "Koleda, koleda Štěpánku, co to neseš ve džbánku? Nesu, nesu kvasničky na ty malé babičky. Jdu do komory s háčkem, jsou-li tam babičky s máčkem." O Vánocních koledovali často pastýři, svoji obchůzku doprovázeli vytrubováním na své pastýřské trouby. V Kašperských Horách je pro 19. století doložena kolední obchůzka ponocných. Ti koledovali nejraději na Nový rok. Obchůzku zahajovali zpravidla už o novoroční půlnoci. Chodili dům od domu, prozpěvovali a svým vinšováním budili obyvatele, kteří se mnohdy už uložili ke spánku. Z řady míst Šumavy existují zprávy o tříkrálovém koledování. Koledníci si oblékli přes kabát dlouhou bílou košili a na hlavě měli koruny z papíru. Ve svých koledách králové líčili svou dlouhou cestu k jeslím Spasitele.

V Kašperských Horách budil zájem dětí zvláště král, který nesl tyč, na jejímž vrcholu byla hvězda a panáček s rolničkami. Figurka se pomocí kliky otáčela a rolničky na ní při pohybu zvonily. Za koledování, případně za scénku, dostávali králové výslužku. Na tu měli u sebe velký koš. Na pálenku, kterou bývali také uctěni, neměli nic, a tak se stávalo, že svou službou kolední bývali králové značně vyčerpáni ještě dříve, než obešli všechna stavení.

Zdroj : PhDr. Vladimír Horpeniak, historik Muzea Šumavy v Kašperských Horách Zpracováno z materiálů se souhlasem autora.


Připravuje: Informační server ŠumavaNet.CZ ve spolupráci s Městským úřadem Kašperské Hory
Webdesign & hosting: ŠumavaNet.CZ