KAŠPERSKĚ HORY A OKOLÍ : HISTORIE VÝKONU SPRAVEDLNOSTI V KAŠP.HORÁCH

Czech • Deutsch • English

Historie výkonu spravedlnosti v Kašp.Horách

Stejně jako v jiných královských městech, tak i v Kašperských Horách náležela soudní a trestní pravomoc purkmistru a radním. Určit trest za vážnější přečiny příslušelo Apelačnímu soudu v Praze.

Spravedlnost se v Kašperských Horách vykonávala na několika místech. Šibenice stávala na vrchu západně od města, který je dodnes nazýván Šibeniční (Galgenberg). U místní části Cikánka poblíž rozcestí u kapličky Dvanácti apoštolů bylo popraviště, kde byly odsouzeným stínány hlavy. Už od roku 1630 stával na náměstí pranýř, který byl teprve v 19. století přenesen za město a přeměněn v boží muka.

Ze 17. a 18. století se dochovalo několik zajímavých zápisů vyšetřování hrdelního soudu v Kašperských Horách a rozsudků vynesených Apelačním soudem v Praze. Tyto prameny, označené ve starém městském archivu heslem "Criminalia", jsou jistě pozoruhodným svědectvím své doby. Upozornil na ně již před sto lety kašperskohorský kronikář Engelbert Panni.

Nejstarší zápis pochází z roku 1649 a uvádí, že pro čin vraždy spáchaný na dvou vlastních dětech se odsuzuje Barbora, služebná Ondřeje Wachoudra, k zakopání zaživa. Pak měl být odsouzené vražen do srdce ostrý kůl. Její zaměstnavatel nebyl asi zcela bez viny, neboť jej soud nechal potrestat třemi týdny vězení o špatné stravě. V té době měl jednou, buď v neděli nebo ve svátek, stát před vchodem do kostela s hořící svící v rukou.

Pro násilný čin vraždy a řadu krádeží byl v roce 1660 souzen Ondřej Strobl, který při vyšetřování zároveň doznal, že měl tajné spolky s ďáblem. Dle rozsudku, který vynesl Apelační soud v Praze na základě vyšetřovací zprávy z Kašperských Hor, byl Strobl za své zločiny odsouzen k smrti lámáním kolem. Jeho tělo mělo pak být vpleteno do kola a veřejně vystaveno pro výstrahu. Rozsudek soud nakonec zmírnil. Odsouzenec Ondřej Strobl byl ušetřen hrozných muk, které by zakusil při lámání kolem. Zemřel rychlou smrtí pod mečem kata z Klatov.

V roce 1723 byla pro vraždu dítěte odsouzena ke stětí mečem Magdaléna Huberinová. Mrtvole nešťastné ženy byl pak vražen kůl do srdce.

V roce 1723 byly Cikánky Rosina Gattermassová a její dcera Trautl odsouzeny k uříznutí pravého ucha. Trautl byla ještě třikrát hnána kolem šibenice a mrskána pruty. Oběma Cikánkám soud nařídil navždy opustit dědičné země rakouské monarchie. Vypovězením byl také v roce 1739 potrestán Cikán Václav Sigmund, kterého mimoto kat ještě pálil ohněm na zádech.

Zajímavá jsou také soudní akta případu čeledína Jana Jiřího Marschaka z Vatětic, který byl obžalován pro spáchání smilstva se zvířaty (sodomie). Dle svědecké výpovědi hospodyně, u které pracoval a jak sám doznal, vybíjel své sexuální touhy na teleti. Devatenáctiletý Marschak byl podle tehdejšího práva odsouzen za svůj čin k trestu smrti upálením. Jeho žádost o milost byla zamítnuta, a tak tento nešťastník byl 30. dubna 1764 upálen. Vykonáním rozsudku kašperskohorští radní pověřili kata z Písku.

PhDr. Vladimír Horpeniak, Muzeum Šumavy  


Připravuje: Informační server ŠumavaNet.CZ ve spolupráci s Městským úřadem Kašperské Hory
Webdesign & hosting: ŠumavaNet.CZ