Švihov
Městečko s necelými 1600 obyvateli v údolí řeky Úhlavy. Hlavní výchozí místo pěších turistických stezek a cyklotras mikroregionu Běleč. Nachází se na trase autobusového a vlakového spojení Plzeň – Klatovy – Železná Ruda. V srpnu 2002 byla velká část města postižena ničivou povodní. Vodní hrad Švihov – zachovalý, pozdně gotický hrad s vodním opevněním vybudovaným koncem 15. století. Dnes nejnavštěvovanější vodní hrad v Čechách vybavený renesančním mobiliářem, obohacený o střelnici pro střelbu z kuše a řadou kulturních programů. Byla zde natáčena řada filmů (Tři oříšky pro popelku, Šašek a královna). Farní kostel sv. Václava – v dnešní podobě z roku 1747, stojí na místě raně gotického kostela ze 14. století, který roku 1744 vyhořel. V letech 2002 – 2003 byl kostel rekonstruován.
Chudenice
Městečko se 700 obyvateli ležící v kopcovité krajině na hranici domažlického a klatovského okresu. Chudenice patří mezi nejstarší české osady, od 12. stolení bylo sídlem rodu Černínů. V roce 1996 bylo Chudenicko vyhlášeno krajinnou památkovou zónou. Starý zámek – vystavěný z původní gotické tvrze, ve které je expozice věnována rodu Černínů, Josefu Dobrovskému a Jaroslavu Kvapilovi. Na konci 18. stolení byl zámek přestavěn do pozdně barokní podoby. Kostel sv. Jana Křtitele – významná památka se starými malbami. Umělecky i historicky nejcennější je archa na hlavním oltáři, kterou v roce 1505 vytvořil mistr chudenického oltáře. Rozhledna Bolfánek – tyčí se na vrcholu Žďár 1,5 km jihozápadně od Chudenic. Rozhledna byla přestavěna z věže bývalého poutního kostela sv. Wolfganga. Zámek Lázeň – empírový zámek z poloviny 19. stolení na místě původních lázní, který nyní slouží jako hotel. Zámek Lázeň je jednoduchá empírová jednopatrová budova s bočními dvoupatrovými rizality a sloupovým portikem před vchodem. Je spjat s pobytem jazykozpytce Josefa Dobrovského, historika Františka Palackého, botanika Ladislava Čelakovského, přírodovědce Jana Erazima Vocela a jiných význačných představitelů české vědy a kultury 19. století. V okolí zámku se rozprostírá park, který byl založen v romantickém stylu. Americká zahrada – národní přírodní památka, arboretum s téměř 300 druhy vzácných dřevin, zejména severoamerického původu. Nachází se necelý kilometr severozápadně od zámku Lázeň.
Biřkov
Při hlavní silnici mezi bývalými statky se nachází jediná kulturní památka v obci – barokní kaple z poloviny 18. století. V roce 2003 byl vybudován sportovní areál.
Červené Poříčí
Renesanční zámek, postavený roku 1611 na místě starší tvrze ze 14. století. Vstupní brána má barokní úpravu. K zámku náleží kaple Srdce Krista Páně z doby kolem roku 1713.
Dolany
Dominantou obce ležící v údolí Úhlavy je kostel sv. Petra a Pavla. Gotická stavba byla koncem 18. století zbořena a znovu vystavěna v barokním slohu. Vysoko nad řekou Úhlavou na vysokém ostrohu se nachází zřícenina hradu Komošín ze 14. stolení, který kdysi střežil vedlejší zemskou stezku z Bavorska ke hradu Švihov a dále na Plzeňsko. Nedaleko od středu obce při silnici na Chudenice se nachází nově rekonstruované koupaliště.
Chocomyšl
Obec ležící mezi Kolovčí a Chudenicemi. Uprostřed obce se nachází nově rekonstruovaná socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1708. Na břehu rozlehlého rybníka stojí selská tvrz. Původní gotická tvrz byla v 18. století přestavěna na lovecký zámek. Později se objekt využíval k hospodářským účelům, byl zde zřízen jeden z nejstarších cukrovarů v Čechách.
Ježovy
Na nepravidelné návsi stojí barokní kaple sv. Jana Nepomuckého a opodál zámek – původně gotická tvrz založená v 15. stolení a přestavěná renesančně a barokně v 17. a 18. století. Zajímavostí je železobetonový kryt, který byl vybudován československou armádou v letech 1937 – 1938 jako součást tzv. 3. obranné linie. V roce 2003 byl v obci uveden do provozu nový sportovní areál.
Kaničky
Na návsi obce stojí kaple Panny Marie ze 60. let 19 století. Ke kaničským památkám patří i roubený špýchar starý přes 250 let a Kaničský mlýn zmiňovaný poprvé v 18. stolení.
Křenice
Obec v kopcovité krajině severního výběžku klatovského okresu. Zřejmě ve 13. století zde vznikla gotická tvrz. Z původního vybavení tvrze se do dnešní doby kromě obvodového zdiva ještě dochovaly pozůstatky zajímavé renesanční sgrafitové výzdoby, tvořené velkými obdélníky s rostlinnými motivy.
Mezihoří
Malá obec ležící v údolí mezi vrchy Tuhoštěm a Bělčem. Kaplička sv. Václava z roku 1775. Na nedalekém vrchu Běleč byla vyhlášená přírodní rezervace, jejíž území představuje jeden ze zbytků přirozených lesních společenstev Branžovského hvozdu. Zalesněný hřeben s nejvyššími vrcholy prahorních sopek Doubravou (727 m) a Bělčí (712 m) je charakteristickým geomorfologickým fenoménem zdejšího území.
Němčice
Obec v malebné kotlině, obklopené zalesněnými vrchy. Příležitost k rekreaci je během letní sezóny na místním koupališti. Asi 2 km jihozápadně od obce nedaleko silnice na Kdyni, se na zalesněném vrcholu nachází zřícenina raně gotického hradu Herštejn z konce 13. století. Dnes je kolem zříceniny přírodní rezervace smíšeného lesa s převahou buku a se vzácnou jarní květenou.
Poleň
Obci dominuje gotický kostel Všech svatých ze 14. století. Na oltáři kopie obrazu P. Marie s Ježíškem z dílny Lucase Cranacha. Celé historické centrum obce je vyhlášeno vesnickou památkovou zónou. Pušperk – zřícenina raně gotického hradu z r. 1266, nachází se 2 km severozápadně od Poleně. Dochovalo se jen několik málo zdí, příkopy a valy.
Úboč
Nejvýznamnější stavbou v obci je kostel sv. Mikuláše ze 13. století, později několikrát upravován a dostavován. V obci se dochovalo několik pozoruhodných staveb lidové architektury. Nad Úbočí se zvedá vrch Netřeb s ruinami stejnojmenného hradu ze 14. století. Na svazích kopce se rozkládá Státní přírodní rezervace Netřeb. Stáří téměř dvou set tisů se odhaduje na 600 – 800 let.
Únějovice
Dominantou obce je rozlehlý areál někdejšího vrchnostenského dvora s třípodlažní barokní sýpkou. V obci se nachází kaple Jana Nepomuckého z roku 1868, postavená v barokním stylu.
Vřeskovice
Nejvýznamnější památkou obce je kostel sv. Jana Křtitele z 13. století.
Všepadly
Mezi památky patří šestiboká kaple sv. Václava z roku 1775. Na návrší pod lipami u obce pak stojí obdélná kaple Panny Marie z 19. století. V obci jsou zajímavé objekty původní lidové architektury.
Tuhošť
Vrch Tuhošť, význačný již svým jménem, se vypíná nad švihovskou kotlinou. Byť svou výškou 601,1 m nedosahuje výšky svých mohutných sousedů, vyniká nad ně ostrostí svých tvarů. Jeho temeno je korunováno opevněním z dob prahistorických. Z hradiště zůstaly jen skrovné zbytky. A to asi troje valy. Tuhošť vydal archeologickým badatelům nálezy z doby bronzové a starší železné. Roku 1869 tu byly nalezeny předměty z bronzu – hrot, kosa, nůž. Roku 1879 bylo nalezeno 11 velikých bronzových náramků s rytými ozdobami. V průzkumu mohyl pak bylo pokračováno v r. 1885 – 1886. Byla nalezeny různé předměty bronzové, železné i zlaté.
Stramchý
Hora Stramchý, někdy též zvaná Stramchyně či Stramchýn má svůj nejvyšší bod ve výšce 542,3 m. Na vrcholu Stramchyně se říká „U Panáče“. Stávala tam kdysi jakási socha, podobná oněm na zdi kolem zámecké zahrady v Červeném Poříčí. Na vrcholu se nachází státem chráněný triangulační bod. Sloupek této značky nese datum 1938. Asi 115 m jihovýchodně od tohoto bodu stojí žulový pomníček. Nese nápis: ČRS 1918 – 1928 a je volně postaven na návrší kamenů. V okolí se nacházejí převážně bulky. Jejich kameny jsou poznamenány vyrytými monogramy.
Prvotní farní kostel sv. Václava stál na tomto místě již v r. 1384, byl postupně přestavován a zvětšován. V r. 1744 zcela vyhořel, zůstaly jen pevné zdi, které pro svou sílu byly použity k nové, zaklenuté stavbě (původní měl dřevěné stropy). Kostel byl již v r. 1746 vysvěcen, na den svátku sv. Václava. Kolem kostela byl hřbitov, nazývaný městský. Ten byl zrušen patentem z r. 1784, který nařizoval z hygienických důvodů zrušení hřbitovů uvnitř měst. Při stavbě nové silnice, vedené přes bývalý hřbitov, byly nalezené kosti uloženy ke stěně kostela a místo označeno dřevěným křížem s klekátkem. 
ohlašoval "frejunk", tedy čas, od kterého směli už nakupovat přespolní, když domácí předtím měli přednost. Zchátralá budova dělala obci ostudu, takže se r.1800 usnesli na stavbě nové radnice. Tato budova s četnými úpravami a přístavbami trvá dodnes. Nejvíce ji poznamenala úprava z r. 1911, kdy dostala "hradní" věž a fasádu, zjevně inspirovaná nedalekým hradem .
Židovský hřbitov založený v 1. polovině 17. století připomíná, že ve Švihově žila do druhé světové války po dlouhá staletí významná komunita Židů. Už od 2. poloviny 16. století byl Švihov střediskem Židů z širokého okolí. Ve Švihově byla honosná synagoga z roku 1783, byla zde matrika a židovská škola, do níž chodily děti z jedenatřiceti obcí. V průběhu let, zejména vlivem válečných událostí a povinnosti platit zvláštní židovské daně, Židé značně zchudli. Od r. 1811, kdy byl vydán dvorní patent o společném bydlení židů a křesťanů, přestali být vyčleňováni a zvlášť evidováni. V roce 1963 byla provedena demolice neudržované synagogy.