HRÁDEK A OKOLÍ : DALŠÍ VÝZNAMNÉ OSOBNOSTI SPOJENÉ S HRÁDKEM

Další významné osobnosti spojené s Hrádkem

Osobnosti, na které jsou občané Hrádku hrdí, jsou ti spoluobčané, kteří položili své životy ve válkách, do kterých byli povoláni a kteří bojovali za naše osvobození.

Skutečně také, aby hrádečtí občané svým padlým postavili co nejdříve pomník, sehrály v letech 1922 až 1924 místní divadelní spolky řadu představení a zorganizovaly různé zábavy a slavnosti, tedy jejich oběť a jejich památku oslavili velmi důstojně - dobrovolnou vlastní prací. Pomník byl připraven a postaven v roce 1924 a odhalen byl 20. července. Slavnostním řečníkem při jeho odhalení byl spisovatel Josef Hais Týnecký. Zúčastnilo se skoro všechno obyvatelstvo, mnoho spolků a hasičských sborů a hostí. Z Klatov přijela slavnostní četa dragounů, která vypálila čestnou salvu. Po odhalení pomníku následovala přehlídka vojska a slavnost v zámecké zahradě.

Hrádečtí Anderlové

Pocházeli od hrádeckého mlynáře Josefa Anderleho, který koupil panský mlýn od hraběte Bedřicha Desfourse už v roce 1767. jeho pravnuk Jan (1819-1852) žil v Sedmihradsku a založil tam školskou nadaci, jeho bratr Karel (1826-1895) se stal radou zemského soudu v Praze, a o dvě generace později se stal syn mlynáře Josefa Anderleho, Jan, guberniálním radou ve Lvově.

Karel Bayer

Narodil se v Hrádku v roce 1888 jako potomek mlynářského rodu Františka Bayera. Karel se stal profesorem reálného gymnasia v Mělníku. Napsal studii "J.E. Purkyně - Adelaida Desfoursová - M. B. Koster" (Stručný popis životního příběhu těchto tří lidských duší). Jeho bratr Ing. František Bayer z prvního otcova manželství, byl ministerským radou v Praze a pomohl získat pro Hrádek subvence na dláždění silnice.

Jaroslav Dvořák - Šumavský

Narodil se ve Strakonicích v roce 1887. Od roku 1908 studoval v Praze u prof. V. Jansy a po vojenské službě pokračoval u prof. F. Engelmüllera. Často navštěvoval Hrádek (byl příbuzný starosty Aloise Saxla, obchodníka a starosty v letech 1919 až 1922). Namaloval pohled na starý most a zámek v Hrádku, od Vodolenky na Břetětice, na část cihelny v Tedražicích apod. Zemřel 1. 10. 1964.

Josef Hozman

Narodil se v roce 1863 v Bílenicích. Po absolvování učitelského ústavu učil jako mladý učitel také v Hrádku, a to v letech 1890 až 1893. Zde také našel manželku - oženil se s Kristinou Šebestovou, dcerou sládka. Později se stal ředitelem měšťanských škol v Sušici a také napsal několik knih např. Šumava po převratu, Dějiny škol měšťanských v Sušici, Rodokmen Hozmanů na panství žichovickém, romány: Se srdcem divno hrát, Z dob kněžny Černé Káči apod. Zemřel v dubnu 1946 v Sušici.

Benjamin Matyáš Kosler

Narodil se 7. října 1789 v Litomyšli u Hořovic jako syn řezbáře. Vystudoval práva a po krátké etapě vychovatelské se stal panským úředníkem a v roce 1817 správcem hrádeckého panství. Zřejmě byl velmi schopný. Do Hrádku přivedl i svého otce a zřejmě i mladšího bratra. Vyjednával také svatbu Františky Romany Desfoursové s Karlem Theodorem Sturmfederem, k níž došlo v roce 1824. Zakoupil pro hrádecký zámek zvon Concordia v roce 1824 a byl i kmotrem prvorozeného syna barona Sturmfedera. Po smrti Romany Sturmfederové a jejích dvou dětí byl vypovězen, odešel do Štýru a pak do Kuksu. Zemřel 7. října 1869 v Plni.

Bohumil Kosler

Byl synem mladšího bratra B. M. Koslera, Františka, který byl nadlesním ve Velharticích. V třicátých letech rodina ještě žila v Hrádku, kde se narodil Bohuslav i jeho sestra Alberta. Bohuslav vychodil obecnou školu v Hrádku a po dokončení právnických studií se stal úspěšným právníkem a auditorem. Zemřel v roce 1923 a je pochován na velhartickém hřbitově.

Antonín Liška

Narodil se 27. 3. 1791 v Hrádku. Vystudoval filozofii a stal se knězem premonstrátského řádu na Strahově. Patřil k česko-slovanským spisovatelům začátku minulého století. V roce 1845 napsal pod pseudonymem Václav Nábožný román Eliška, časoměrně přeložil Homéra apod. Zemřel v Praze v roce 1847.

Karel Polata

Narodil se ve Zdíkově v roce 1914 a v 16 letech se s rodiči přestěhoval do Sušice. Přestože se v dětství učil hudbě, její teorii i hraní na housle i klavír, vyučil se v Sušici automontérem, ale po svém úraze v roce 1945 se věnoval už jen hudbě. Karel Polata byl nějaké čas zaměstnán na obecním úřadu v Hrádku a oženil se s Marií Kroupovou z čísla 100. V Hrádku často hrával k tanci se svou známou kapelou. Jaroslav Křička pro něj složil několik skladeb, z nichž se některé týkají i našeho prostředí, např. Hrádecké panenky a Zbynický pan farář. V repertoáru měl i Tedražickou polku Josefa Stupky. Stará paní Hosnedlová mu zpívala několik písniček, které upravil do svého repertoáru. Zemřel v březnu 1974.

Antonín Schlössewald

Narodil se 24. dubna 1891 v Hrádku u Sušice. Byl akademickým malířem a ilustrátorem. V mládí byl žákem Naskeho. Žil v Praze, na Vinohradech. Maloval figurální obrazy i krajiny z přímoří i z Československa. Známé jsou jeho obrazy: Venuše s Amorem, Thamara, Sapho. Ilustroval například Sienkiewiczův román Quo vadis. Vystavoval v salonech u Rubeše a Topiče v Praze.

Karel Stöger

Byl synem ředitele panství Hrádek. Po ukončení gymnasia vystudoval práva se stal radou vrchního zemského soudu v Kutné Hoře. Jeho bratr se stal rovněž právníkem a c. k. soudcem.

Karel Šváb

Byl synem hrádeckého řídícího učitele Ondřeje Švába (1847-1888). Gymnasium začal studovat v Klatovech a dokončil ho v Písku. Pak vystudoval práva a stal se úředníkem na staroměstském magistrátu v Praze.

Emanuel Uher

Narodil se v roce 1915 ve Volšovech, ale jeho otec pocházel z Hrádku č. 32. Za okupace byl totálně nasazen v Německu a vrátil se s narušeným zdravím. Po válce dokončil pedagogickou fakultu v Praze a jako zapálený češtinář působil dlouhá léta na sušickém gymnasiu. Jeho manželka Anna pocházela z rodu hrádeckých Sveřepů (dolejší mlýn) a tak věnoval kus života také Hrádku. Zemřel v Sušici v roce 1975.

Václav Zíbar

Narodil se 20. 12. 1914 v čísle 33. Byl vyučeným zámečníkem. Začátkem okupace odešel do Zlína a pak do Prahy, kde už zůstal. Tady vystudoval i vyšší strojnickou průmyslovku a pracoval v různých funkcích. Oženil se v roce 1955 a celá léta se vracel do rodného Hrádku. V Praze se stal členem regionálního spolku rodáků a přátel Sušicka. Jeho koníčkem se stalo studium dějin Hrádku, kterému se věnoval od roku 1960 a plně se mu věnoval do roku 1974, kdy odešel do důchodu. Sepsal práci "Dějiny Hrádku u Sušice 1960-1985", v níž shromáždil množství informací k vývoji Hrádku a životu v něm a také 290 fotografií k dokumentaci jeho vývoje. Zemřel 26. března 1990 v milovaném Hrádku.

Další významnou osobností obce je farář ve Zbynicích a spisovatel František Hruška.

Známý je i vztah Jana Evalgelisty Purkyně k Hrádku. Purkyně, domácí učitel na zámku Blatná, se seznámil s hrádeckým panstvem. Tajemstvím je opředen jeho vztah k Adéle Desfourousové. S mladým Purkyněm (23) se seznámila v roce 1810 jako desetiletá a jejich přátelství bylo trvalé. V roce 1823 odchází Purkyně na univerzitu ve Vratislavi. V Purkyňově pozůstalosti se našlo mnoho dopisů od Adély, poslední - smutný, z roku 1827 obsahuje přání k Purkyňově sňatku. Korespondenci obnovil Purkyně v roce 1840. Jako vdovec vychovávající 2 syny prý často vzpomíná na Čechy a na mládí na blatenském zámku. Návratu do Prahy se Purkyně dočkal až v dubnu 1850, ve svých 64 letech. To už Adéla něžila. Čtyři roky předtím uhořela - při pečetění dopisů se jí vňaly šaty.


Připravuje: Informační server ŠumavaNet.CZ ve spolupráci s Obecním úřadem Hrádek
Webdesign & hosting: ŠumavaNet.CZ