HRÁDEK A OKOLÍ : MALONICE

Malonice

Ves Malonice s rozložitými lípami a zámečkem se nachází 13 km jihovýchodně od Klatov a 3 km severozápadně od Velhartic. Ves má trojúhelníkové náměstí. První zmínka o vsi je z roku 1318, kdy ji držel Jetřich. Dále se připomíná Lev z Malonic. Zmínky o něm jsou z roku 1360 a 1395. Píše se i o Otíkovi, kterému se říkalo Koláček z Malonic a o Janu z Malonic. Několik dalších majitelů vsi není známo. V 15. století vlastnili ves Škorňové.

Za Bedřicha Škorně byl v Malonicích postaven renesanční zámek. O jeho původní podobě, ale žádné zmínky nejsou. Toto období připomíná jen klnák s letopočtem 1500, který nalezneme ve vstupní bráně do dnešního zámku. Od poloviny 16. století do roku 1636 vlastnili statek Štěnovští z Kadova. Před rokem 1636 dali na místě původního zámku postavit dnešní nejstarší střední část zámku, jak to připomíná nápis na klenáku na vstupní bráně, nesoucí jmena Aleny (tj. Anny Ludmily) Kadovské z Robčic, Zikmunda z Kadova a Evy Kadovské z Vidršperka. Renesanční zámek byl jednopatrový. V přízemí bychom nalezli světnici s velkou klenutou místností, pod níž je velký sklep. V přízemí byla ještě velká světnice, která byla později rozdělena příčkami na menší. V patře bychom spatřili předsíň se schody na půdu a velkou světnici. Zámek měl také půdu.

Roku 1636 byl statek prodán Annou Ludmilou Kadovskou z Robčic Evě Polyxeně Hájkové z Robčic, která se provdala za Tuněchodského. Ta roku 1662 prodala Malonice Ferdinandovi Vilémovi Boryněmu ze Lhoty, který statek brzy prodal. Do počátku 19. století statek vlastnilo ještě osm majitelů. Od roku 1693 do roku 1740 držel statek  Jan Václav ze Svárova, který ho odkázal svému nevlastnímu bratru Františkovi Rochovi z Běšin.

Tento majitel postavil dnešní jižní barokní část zámku se sedlovou střechou. V přízemí se nacházely tři menší místnosti. Jedna z nich fungovala jako domácí kaple. V prvním patře byly vybudovány dvě velké místnosti. Roku 1796 získal statek Josef Ennis z Atteru. Začal přistavovat severní křídlo zámku.

Statek prodal roku 1800 pražskému obchodníkovi Benediktu Kohlerovi. Severní křídlo bylo před rokem 1807 dokončeno v empírovém slohu. Byla to zase patrová budova. V přízemí se nacházela kuchyně s příslušenstvím, v poschodí společenské místnosti. Benedikt Kohler postavil nad velkou klenutou místností nejstarší částí zámku, tedy na místě půdy, obytné patro o čtyřech místnostech. Benedikt Kohler byl zemědělským odborníkem. Dochovala se i jeho korespondence s K. K. Andréem, který vydával časopis Oekonomische Neuigheiten. Na zámku měl knihovnu o 8000 svazcích. Založil anglický park, který přiléhal k severnímu křídlu. V něm se nacházelo mnoho exotů, z nichž se dosud dochovalo pár kavkazských modřínů. Od roku 1817 vlastnil statek Kohlerův zeť Rudolf Fürstl, od roku 1846 dr. Josef Lumbe, který byl profesorem a ředitelem pražské polytechniky a prezidentem Vlastenecké hospodářské společnosti. Roku 1879 dědil statek jeho syn Rudolf.

Po roce 1867 bylo strženo empírové křídlo zámku a postavena nová jednopatrová pseudorenesanční zámecká budova.

Půdorys zámku má tvar písmena L, hranolovou věžičku v nároží, fasády jsou členěny hřebínkovými klenbami s výsečemi. Patro je plochostropé.

Zámek byl opraven, stal se majetkem malonického ZD. Zámek sloužil jako kulturní dům. Byly tu byty, kanceláře. Dnes vlastní zámek kolinecká obec. V zámku je taneční sál a hospoda. V této stylové "hospůdce", kterou má v pronájmu p. Matoušek z Malonic, se můžeme občerstvit a odpočinout. ZD Kolinec tu má kanceláře.

Text: Úřad městyse Kolinec


Mapa

Připravuje: Informační server ŠumavaNet.CZ ve spolupráci s Obecním úřadem Hrádek
Webdesign & hosting: ŠumavaNet.CZ