HEJNÁ A OKOLÍ : OBCE V OKOLÍ HORAŽĎOVIC

Obce v okolí Horažďovic

 

Nalžovské Hory

www.nalzovskehory.cz

Historie této obce je spojena s těžbou kovů, především stříbra, ale i olova a cínu, které se těžily ve Stříbrných Horách. Pod nimi ležící Nalžovy jsou připomínány již roku 1379. Obě obce byly sloučeny 1. 1. 1952 s názvem Nalžovské Hory (531 m).

Tvrz v Nalžovech, jejichž pozůstatky jsou dochovány ve zdivu panské sýpky, je zmiňována roku 1473, ale zřejmě zde stála již daleko dříve. Za vlády Švihovských z Rýzmberka byl v letech 1618 – 20 postaven renesanční zámek, který v roce 1745 hrabata z Pöttingu barokně upravili. Čtyřhranná budova s uvnitř uzavřeným dvorem byla v rozích okrášlena o polygonální věžičky na způsob bašt. V roce 1769 se Nalžovy staly majetkem rodu Taaffů.

Tento rod v nedalekém lese Prašivici (575 m) vytvořil řadu romantických objektů s jezírky a altánem. Zajímavě působí umělá zřícenina - kopie rodového irského hradu Ballymotte.

V lese se nacházejí skalní útvary, které byly upraveny a domalovány do podoby zvířat (želva, drak, žába).

Břežany

www.brezany-obec.cz

Břežany leží v úrodné oblasti horažďovické pahorkatiny, 7 km od města Horažďovic, v členitém terénu. Ves byla založena ve svahu obráceném k jihu, s úvozovou střední částí. Tato „břehová“ situace dala vesnici i jméno. Jde o kolonizační středověkou obec, první zmínka o Břežanech je z r.1319. Vesnice samotná však může být staršího původu.

Jako jedna z prvních obci na okrese Klatovy byly v Břežany v roce 1995 prohlášeny vesnickou památkovou zónou.

Ve středu obce se nachází drobná kaplička sv. Jana Nepomuckého s rozměrnou sochou světce z první pol. 19. století.

V lese nad obcí, u studánky s léčivým pramenem stojí barokní kaple sv. Anny postavená v roce 1760 pod patronací horažďovického panství. Strop kaple je vyzdoben štukovým zrcadlem, oltářní obraz sv. Anny namaloval J. Konrád. U kaple roste stopadesátiletá památná lípa malolistá s obvodem kmene 430 cm, lípa dorůstá výšky 24 m.

Zajímavostí je stále udržovaná tradice ochotnického divadla, které se hraje ve zdejším přírodním amfiteátru.

Rabí

http://obecrabi.wz.cz

www.rabi.cz

Na okraji přírodního parku Buděticko, vyhlášeného v roce 1994, leží obec Rabí. Kdo by neznal zříceniny našeho největšího gotického hradu a kdo by při vyslovení jména Rabí nevzpomněl na to, že právě zde přišel Jan Žižka roku 1421 o své druhé oko.

Původní hradní jádro vzniklo na počátku 14. století ve formě strážní věže (donjon) jako ochrana obchodní cesty spojující Sušici s Horažďovicemi i jako ochrana bohatých rýžovišť zlata. Rod Rýzmberků držel hrad s městem a okolními vesnicemi od roku 1380 do roku 1549. V r. 1570 rabské panství koupili Chanovští z Dlouhé Vsi. V roce 1708 byli majiteli Lamberkové a jelikož hrad v roce 1720 vyhrořel zvolili za své sídlo Žichovice a hrad pustnul. Od roku 1978 je tato zřícenina národní kulturní památkou a patří mezi vyhledávané cíle turistů.

Mezi cenné památky patří kostel Nejsvětější Trojice (pův. hradní kaple) z r. 1498. Projdeme-li se kolem hradeb, dojdeme k židovskému hřbitovu z počátku 18. století s řadou barokních a klasicistních náhrobků.

Samo městečko bylo vyhlášeno památkovou zónou. Na náměstí s novogotickou radnicí je řada domů se štíty ve stylu lidového baroka a na okraji obce směrem na Horažďovice stojí barokní hřbitovní kostel sv. Jana Nepomuckého.

Žichovice

www.zichovice.wz.cz

http://ouzichovice.hsdcz.cz

Žichovice leží na pravém břehu řeky Otavy asi 8 km jihozápadně od Horažďovic a 1 km jižně od hradu Rabí. Historie obce zasahuje do období panování knížete Břetislava. Tehdy patřila k hradu Prácheň. V roce 1043 ji kníže daroval břevnovskému klášteru. V jeho majetku zůstala až do roku 1420. Pak patřila k hradu Rabí a ve druhé polovině 16. století se stala samostatnou.

Žichovický zámek je nejvýznamnějším historickým objektem v obci. Původně stávala v Žichovicích pouze tvrz, postavená v 2. polovině 16. století . Až Jindřich Libštejsnký  dodal Žichovicím na významu a lesku. Na místě původní tvrze nechal v 1. polovině 17. století vystavět reprezentativní zámek. Původní objekt tvrze byl patrně zahrnut do zámeckého komplexu a doplněn dalšími budovami. Vlastní zámek sestával ze dvou pravoúhle k sobě přimknutých budov a z budovy správní. Ze střechy západního traktu vystupovala hranolovitá věž s hodinami, krytá cibulovitou bání. Původní střecha věže se bohužel nedochovala, v pozdějších dobách byla nahrazena nízkou střechou jehlancovou. Vnější stěny zámku pokrývala sgrafita, celkový estetický dojem umocňovaly bohaté renesanční štíty, z nichž nejzdobnější jižní můžeme po rekonstrukci obdivovat v celé jeho kráse.

Z jižní strany k zámku přiléhaly hospodářské budovy. Celý komplex pak na severní straně doplňoval rozsáhlý park a zahrady.

Jen shodou šťastných náhod a vkusu majitelů zámek Žichovice zůstal zachován prakticky v té podobě, jakou mu dal jeho stavitel Jindřich Libštejnský z Kolovrat. Je tak vzácným dokladem zaalpské renesance v českých zemích.

Velké Hydčice

www.velkehydcice.cz

Obec Velké Hydčice se nachází v oblasti osídlené již před více než 2 tisíci lety př. n. l.
  

Velké Hydčice, ves u Horažďovic, patřila roku 1045 klášteru břevnovskému. Prvotně tu byli dva Hydčici a po nich dvě osady, jež se později přídavky Velké a Malé rozeznávaly. Klášteru patřili až do 1. 1420, pak se dostaly v zápisné držení ke hradu Rabí. L. 1543 dědičně prodány a při prodeji panství rabského 1. 1549 ponechány při panství horažďovickém. 
                                          (Místopisný slovník historický Království českého, August Sedláček)

 

Hradešice

www.hradesice.cz

Obec Hradešice leží na silnici č. 22 na trase Horažďovice - Klatovy. Dominantou vesnice je farní kostel Proměnění Páně z 2. pol. 14. stol. Dobu jeho vzniku dokazují zbytky gotických fresek na původní klenbě.

Hradešický kostel se může pochlubit mramorovým figurálním náhrobkem rodiny Švihovských z roku 1625. Toho roku zde byla uložena k věčnému odpočinku Johanka Švihovská, manželka císařského rady a hejtmana Prácheňského kraje Bedřicha Švihovského. 

Umístění kostela a kruhová zeď kolem hřbitova naznačují, že kostel měl kdysi obranný charakter.

Hradešická náves byla v roce 1995 zapsána do vesnické památkové zóny. Vedle fary nemůžete přehlédnout budovu bývalého hostince U Panušků, kde v roce 1880 zavedl hostinský Karel Panuška jako první v Čechách výrobu uherského salámu.

Při silnici směrem na Klatovy určitě nikdo nepřehlédne kapli Svatého Antonína Paduánského, která je zařazena mezi posvátná a poutní místa diecéze českobudějovické. První zmínka pochází z roku 1787. Od roku 1809 je součástí kaple novogotická hrobka rodiny Taaffů, pánů z Nalžov.

Malý Bor

www.maly-bor.cz

Dominantu Malého Boru, kdysi městečka, tvoří původně románský kostel sv. Maří Magdaleny z doby kolem roku 1200. Kostel prošel později gotickými a renesančními úpravami. V jeho sousedství stojí fara s dochovaným pozdně gotickým sedlovým portálem v ohradní zdi. Obec vstoupila do dějin především jako místo vítězné bitvy, v níž roku 1420 porazili husité vedeni Janem Žižkou nepřátelské vojsko katolického panstva. V této době byla patrně vypálena i tvrz, jejíž zbytky jsou zřetelné v části obce nazvané „V zámcích“. V obci se dochovalo také několik zajímavých objektů lidové architektury.

Velký Bor

https://www.sumavanet.cz/velkybor/ou

Ve středověku byl Velký Bor městečkem, který se nazýval také Bor Křižovnický, protože obec patřila v letech 1330 – 1420 křižovnickému klášteru v Praze na Zderaze. V místě dnešní školy stál hrad, který zde postavil Půta z Potštejna asi po roce 1303. Roku 1420 ho však vypálil Jan Žižka a z kamene hradní zříceniny byl postaven na přání kněžny Karoliny z Lövensteinu po roce 1765 špitál. Jeho součástí byl i původní hradní kostel zasvěcený sv. Burianovi, později sv. Petru a Pavlovi. Po zrušení špitálů roku 1788 byla budova roku 1810 přestavěna na školu. Výraznou dominantu obce tvoří původně románský kostel sv. Jana Křtitele.

Chanovice

www.chanovice.cz

Obec Chanovice se rozkládá na mírném návrší. Ve vsi stávala jednopatrová tvrz z poloviny 14. století nepravidelného půdorysu, kterou založili Chanovští z Dlouhé vsi, a kterou po roce 1717 přestavěli na barokní zámek další majitelé Rumerskirchové z Rumerskirchenu. Roku 1811 koupil zámek Ch. F. Becher, kupec a měšťan z Plzně, a zámek snížil o jedno patro.

V současné době zámecký areál vlastní, opravuje a oživuje Obec Chanovice. Za pozornost stojí historická zachovaná celistvost areálu, včetně téměř tříhektarového parku v anglickém stylu. Dominantou obce je kostel Povýšení sv. Kříže s masivní hranolovitou věží, původně gotický, barokně přestavěný v letech 1751 – 1764.

Historický střed obce byl vyhlášen Ministerstvem kultury ČR od roku 2005 vesnickou památkovou zónou. Na okraji obce stojí barokní dvoupatrová sýpka z druhé poloviny 17. století. Na ni navazuje areál skanzenu lidové architektury Šumavy a Pošumaví. Nejstarší ze staveb lidové architektury Klatovska, je roubená kůlna se stodůlkou, datovaná kolem roku 1620. Ve skanzenu lze vidět lidové stavby především ze dřeva. Objekty jsou systematicky do skanzenu přenášeny v rámci pracovně naučných pobytů mládeže a dobrovolníků.

Obec Chanovice usiluje o dokončení stavby - rozhledny na vrchu Chlum (608 m.n.m.).  Jedná se o rozsáhlý a dlouhodobý projekt, který do této krásné krajiny jistě přiláká ještě více návštěvníků.

Svéradice

www.obecsveradice.cz

Svéradice leží 7 km severně od Horažďovic, směrem na Blatnou. Původ obce je velmi starý. Slovanské osídlení je archeologicky prokázáno hradištní keramikou z 10. – 12. Století, nalezenou v západní části obce směrem k vrchu Kostelík.

Územně největší obec Horažďovicka je poprvé písemně zmíněna r. 1264 jako držba Drslava ze Svéradic. Na vrchu Kostelíku stojí kaple sv. Bartoloměje, založená v 2. Pol. 16. Století pravděpodobně Adamem Chanovským z Dlouhé Vsi a na Chanovicích, jehož rod držel Svéradice 202 let (1467 – 1669). V roce 1843 byla kaple zvětšena do nynější podoby. Barokní oltář s obrazem sv. Bartoloměje je z počátku 17. Století, jak dokazují zápisy z let 1637 – 38. Jejich autorem je známý jezuitský spisovatel a misionář Albrecht Chanovský z Dlouhé Vsi, narozený r. 1581 na zdejší tvrzi. Svéradická tvrz stála v areálu poplužního dvora čp. 15, v místech, kde dnes stojí špýchar.

Slatina

www.obec-slatina.eu

Slatina u Horažďovic byla založena v polovině 12. století, okolo roku 1150 a patří mezi nejstarší v okolí. Okolo roku 1220 zde byl postaven dřevěný kostel. První v okolí. Kostel ve Slatině byl během husitských válek vypálen v roce 1421, když Žižka táhl se svým vojskem na hrad Rábí. Ve Slatině se vystřídalo celkem 11 vlastníků. Posledními byli Páni z Chanovic, jmenovitě baron Goldegg.

Neodmyslitelnou částí obce je i její židovská historie s počátky v 17. století, kdy majitel Slatiny, Kunáš z Machovic začal s postupným usazováním židů ve Slatině. Nabídl jim k odprodeji pozemky pro stavbu jejich vlastních domů, které později daly základ slatinskému ghetu. Židovský hřbitov byl postaven poblíž obce v roce 1723. Původní malá dřevěná synagoga byla v roce 1868 nahrazena novou zděnou, na vesnické poměry honosnou stavbou. Pozůstatky židovského gheta, synagogy a hřbitova tvoří díky svému rozsahu ojedinělý komplex židovského osídlení.

Pačejov

www.pacejov.cz

V roce 1227 se Pačejov uvádí jako majetek svatojiřského kláštera na pražském hradě, část vsi později patřila strakonické johanitské komendě. Na počátku 14. století zde byl založen samostatný vladycký statek, pozdější tvrz, patřící rodu Dlouhoveských, kteří zde byli až do 16. století. Tvrz později byla neobývána a zanikla beze stop. Na návrší nad obcí stojí na místě starší stavby pseudogotický kostel postavený roku 1871 stavitelem E. Pillerem. Od kostela je působivý výhled na předhůří Šumavy a na Šumavu.

Myslív

e-mail: ou@mysliv.jz.cz

Krajina kolem Myslíva ležícího v Šumavském podůří na rozmezí držav Slavníkovců a Přemyslovců je poznamenaná prastarým osídlením slovanskými předky. Na nedalekém vrchu Vráž se za krále Václava I. kutalo zlato. Dominantou Myslíva je původně románský kostel Nanebevzetí Panny Marie z počátku 13. století. Kostel později prošel gotickou a barokní přestavbou. Nedaleko kostela stojí barokní fara z první poloviny 18. století. Obec, která se rozkládá vysoko nad okolní krajinou a poskytuje tak nádherné výhledy na okolní krajinu, byla dlouholetým působištěm malíře a spisovatele Ladislava Stehlíka, který zde učil.

Oselce

www.oselce.cz

Barokní zámek v Oselcích byl vystaven na místě tvrze v roce 1680 a přestavěn Antoniem de Maggi v letech 1707 – 1737. Při úpravě byla postavena zámecká kaple, kterou zdobí nástropní freska s českými patrony. Budova zámku je dvoupatrová, s jednoduchou architekturou, ozdobou je věž s hodinami a arkády na nádvoří. Zámek je obklopen anglickým parkem. V devadesátých letech byl zámecký areál navštěvován řadou spisovatelů a skladatelů. Např. J.Vrchlický, J.V.Sládek, Oskar Nedbal, Josef Suk, J.S.Machar, Václav Tallich, Adolf Hofmeister. Na okraji zámeckého parku stojí rozlehlá barokní patrová sýpka. V současné době je v zámku umístěno učiliště.

Blatná

www.blatna.cz

Dominantou města je vodní zámek. Uprostřed bažin byl postaven blatný hrad, o němž je první písemná zmínka r. 1235 a podle kterého dostala své jméno i při něm vyrůstající osada.

Nejstarší část hradu je částečně dochovaná románská centrální kaple z doby kolem roku 1220. Nejvýznamnější doba hradu začíná v 15. století příchodem rodu Lvů z Rožmitála. V této době dosahuje rod svého vrcholu. Sestra blatenského Lva z Rožmitála (1446-1485) Johanka, se provdala za Jiřího z Poděbrad a stala se českou královnou. Lev vynikl v diplomatických službách, když vedl velmi úspěšně poselstvo českého krále po západní Evropě. Za nich byla postavena většina budov, ze kterých vyniká zejména obranná věž s nástěnnými malbami datované z roku 1480 a pozdně gotický palác s trojbokými arkýři postavený Rejtem (Reidem). Též z této doby se vyskytují nástěnné malby v Rytířském sále.
Starý hrad se rozrůstal dalšími stavbami za pozdějších majitelů hrabat z Rozdražova a v 18. století za Hrabat Serenyiů. V roce 1798 získávají Blatnou Hildprandtové z Ottenhausenu, za kterých byly prováděny v první pol. 19. století vnitřní úpravy i regotizace celého objektu stavitelem B. Gruberem. Hildprandtova rodina pokračuje i nyní v rozsáhlé rekonstrukci zámku.


Z dřívější obory byl upraven velký anglický park, pod staletými stromy jsou dosud uchovány sejpy – zbytky popradávném rýžování zlata. Park je celoročně přístupný návštěvníkům.

Text: MěÚ Horažďovice


Připravuje: Informační server ŠumavaNet.CZ ve spolupráci s Obecním úřadem Hejná
Webdesign & hosting: ŠumavaNet.CZ